Řada společností nespoléhá v současné době na propagaci svých výrobků a služeb pouze prostřednictvím vlastních webových stránek či reklam v televizi, ale ve stále větší míře se obrací na blogery nebo známé osobnosti (dále jen „influenceři“), kteří jim, ať už např. prostřednictvím reklamy na blogu nebo recenze na dané produkty na sociálních sítích, pomáhají výrobky a služby zviditelnit.

Zaměříme-li se na činnost influencerů z pohledu příjmů plynoucích ze spolupráce s různými společnostmi, zjistíme, že se z velké části jedná o osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“). Z tohoto důvodu se v následujícím článku nejprve zaměříme na povinnosti související s příjmy ze samostatné činnosti. Následně Vám přiblížíme barterovou spolupráci a spotřebitelskou soutěž z pohledu daní.

OSVČ

Pokud dosahujete příjmů např. z psaní článků na svém blogu či sociálních sítích, tvorby videí či prodeje vlastních produktů, je nutné si uvědomit, jaké jsou daňové dopady této činnosti. Pokud se nejedná o příjmy ze závislé činnosti (zjednodušeně zaměstnání), lze tyto příjmy při splnění stanovených podmínek považovat za příjmy ze samostatné činnosti dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. V takovém případě se z Vás stává OSVČ.

Činnost blogerů je ve většině případů klasifikována jako živnost volná, což znamená, že k jejímu provozování je nutné splnit všeobecné podmínky stanovené živnostenským zákonem a získat živnostenské oprávnění. Zvláštní podmínky pro její provozování, jako je např. prokázání odborné způsobilosti dle § 21 a § 22 živnostenského zákona, stanoveny nejsou.

Kromě ohlášení živnosti živnostenskému úřadu je mimo jiné nutné splnit další povinnosti, a to ve vztahu k příslušné správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a dále příslušnému finančnímu úřadu.

K hlavním povinnostem vůči příslušné správě sociálního zabezpečení patří:

• oznámení o zahájení, příp. ukončení samostatné výdělečné činnosti na předepsaném tiskopisu,
• placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
• v případě účasti na nemocenském pojištění placení pojistného na nemocenské pojištění,
• podávání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ atd.

K hlavním povinnostem vůči příslušné zdravotní pojišťovně patří:

• oznámení o zahájení, příp. ukončení samostatné výdělečné činnosti na předepsaném tiskopisu,
• placení pojistného na zdravotní pojištění formou záloh a doplatku (pokud se na Vás nevztahuje osvobození
  od placení záloh),
• podávání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ atd.

K hlavním povinnostem vůči příslušnému finančnímu úřadu patří (při splnění podmínek stanovených příslušným zákonem):

• přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob,
• přihláška k dani z přidané hodnoty (pokud se OSVČ tato povinnost týká),
• povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob atd.

Splnění registračních povinností si lze do jisté míry usnadnit prostřednictvím Centrálního registračního místa, kde můžete prostřednictvím Jednotného registračního formuláře učinit výše uvedené registrace, resp. přihlášky a hlášení do výše uvedených evidencí.

Po úspěšné registraci na příslušném finančním úřadu Vám správce daně přidělí daňové identifikační číslo, které jste povinni uvádět při styku se správcem daně ve všech případech týkajících se daní, ke kterým jste registrován.

Jako OSVČ si můžete zvolit, zda budete uplatňovat výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, nebo v paušální výši, přičemž způsob uplatnění výdajů nelze zpětně měnit. V případě příjmů z živnostenského podnikání (s výjimkou příjmů z živnostenského podnikání řemeslného) lze uplatnit paušální výdaje ve výši 60 % z příjmů z živnostenského podnikání, nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč.

Při splnění podmínek stanovených v ZDP máte zároveň při samostatné činnosti možnost rozdělit své příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení na s Vámi spolupracující osobu. Tou může být dle § 13 ZDP

• spolupracující manžel,
• spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
• člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.Podíl příjmů a výdajů připadajících na spolupracující osobu, které lze tímto způsobem rozdělit, včetně stanovení případů, kdy naopak toto rozdělení nelze využít, je stanoven v § 13 ZDP.

Po popisu základních povinností souvisejících s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti Vám již přiblížíme jeden z konkrétních způsobů spolupráce, a sice barterovou spolupráci.

Barterová spolupráce

Pod označením barterová spolupráce si lze představit např. situaci, kdy společnost poskytne influencerovi své produkty, který na ně poskytne recenzi na svém profilu na sociálních sítích, blogu apod.

Z pohledu daní je nutné na barter pohlížet jako na dvě samostatné transakce a posoudit je tudíž jednotlivě. První transakcí se v tomto případě rozumí poskytnutí reklamní služby influencerem, druhou pak dodání zboží společností influencerovi.

Dopady první transakce z pohledu ZDP a ZDPH:

Influencer

• Influencer vystaví daňový doklad za poskytnutí reklamní služby. Pokud je plátcem DPH, vyčíslí v rámci dokladu i daň z přidané hodnoty.

Společnost

• Pokud společnost prokáže skutečné uskutečnění těchto reklamních služeb a zároveň splní další požadavky pro daňovou uznatelnost nákladů dle ZDP, jedná se o daňově uznatelný náklad společnosti.
• V případě, že byl daňový doklad za reklamní služby vystaven včetně daně z přidané hodnoty a společnost je plátcem daně z přidané hodnoty, může si společnost uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty.

Dopady druhé transakce z pohledu ZDP a ZDPH:

Společnost

• Společnost vystaví daňový doklad influencerovi za dodání zboží. Pokud je společnost plátcem DPH, vyčíslí na daňovém dokladu i daň z přidané hodnoty.
• Z pohledu ZDP se jedná pro společnost o zdanitelný výnos.

Influencer

• Influencer daňový doklad zaeviduje do své daňové evidence či zaúčtuje do svého účetnictví.
• V případě, že byl daňový doklad za dodání zboží vystaven včetně daně z přidané hodnoty a influencer je plátcem daně z přidané hodnoty, může si influencer uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty.

Kromě barterové spolupráce je další možností, jak rozšířit povědomí o produktech společnosti, spotřebitelská soutěž.

Spotřebitelská soutěž

Spotřebitelská soutěž je definována v § 2 odst. 1 písm. v) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele následovně: „§ 2 (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí: … v) spotřebitelskou soutěží soutěž, anketa nebo jiná akce o ceny pořádaná pro spotřebitele v přímé souvislosti s propagací, nabídkou nebo prodejem výrobku či služby prodávajícího, při níž se prodávající či jím pověřená osoba zavazuje vyplatit účastníkům určeným náhodným výběrem peněžité či nepeněžité ceny a při kterých je podmínkou účasti zakoupení určitého výrobku či služby a doložení tohoto nákupu prodávajícímu nebo uzavření smluvního vztahu s prodávajícím výrobku, nebo služby či účast spotřebitele na marketingové akci prodávajícího, a to i nepřímo prostřednictvím jiné osoby.“

Za spotřebitelskou soutěž lze tedy považovat např. soutěž, kdy po splnění stanovené podmínky, jako je např. zodpovězení soutěžní otázky či zapnutí sledování profilu společnosti na sociálních sítích, může účastník soutěže vyhrát společností nabízený produkt.

Situaci je opět nutné rozlišit z pohledu společnosti a výrobce, a to podle ZDP a ZDPH.

Dopady soutěže z pohledu ZDP:

Společnost

• Pokud je společnost schopna prokázat, že výdaje vynaložené na zboží, které bude následně předáno jako výhra, jsou výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení příjmů, lze tyto výdaje považovat za daňově uznatelné dle § 24 odst. 1 ZDP.
• Doporučujeme mít k dispozici i související podklady, jako je např. seznam účastníků soutěže, aby bylo v případě potřeby možné prokázat souvislost se současnými nebo budoucími výnosy.
• Zároveň upozorňujeme, že v některých případech vzniká společnosti povinnost odvést srážkovou daň.

Výherce soutěže

• Příjem v podobě ceny z veřejné soutěže lze při splnění podmínek stanovených v § 4 odst. 1 písm. f) ZDP osvobodit od daně z příjmů: „§ 4 (1) Od daně se osvobozuje … f) příjem v podobě
• ceny z veřejné soutěže a obdobné ceny plynoucí ze zahraničí, pokud je v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 1,
• ocenění v oblasti kultury podle jiných právních předpisů,
• ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, ceny ze sportovní soutěže s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním, a to v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč,
• ceny z účtenkové loterie, jejíž hodnota nepřevyšuje 1 000 000 Kč,“
• Ceny z veřejné soutěže, jejichž hodnota převyšuje částku 10 000 Kč, se zdaňují zvláštní sazbou daně dle § 36 odst. 2 písm. i) ZDP.

Dopady soutěže z pohledu ZDPH:

Společnost

• Pokud společnost již předem ví, že zboží bude použito jako výhra v rámci spotřebitelské soutěže, nelze při jeho pořízení uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, neboť zboží nesouvisí s uskutečněním zdanitelného výstupu nebo výstupu osvobozeného od DPH s nárokem na odpočet.
• V řadě případů však lze předpokládat, že společnost uplatní při pořízení zboží nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, neboť předem neví, že zboží bude použito jako výhra v rámci spotřebitelské soutěže (nejčastěji v případě, kdy výhrou je výrobek dané společnosti). V takovém případě je nutné při předání zboží výherci odvést z poskytnuté výhry daň z přidané hodnoty.

Výherce soutěže

• Výherce soutěže nebude mít k dispozici doklad k vyhranému produktu, kde by byla vyčíslena daň z přidané hodnoty. Z tohoto důvodu si tak nebude moct nárokovat odpočet daně z přidané hodnoty (pokud by byl plátce daně z přidané hodnoty).

Obdarovaný

• Stejně jako v případě výhry v rámci soutěže, i zde nebude mít obdarovaný k dispozici doklad k darovanému produktu, kde by byla vyčíslena daň z přidané hodnoty. Z tohoto důvodu si tak nebude moct nárokovat odpočet daně z přidané hodnoty, pokud by byl plátce daně.

V tomto článku jsme se zabývali příjmy ze samostatné činnosti z pohledu daně z příjmů fyzických osob, sociálního a zdravotního pojistného. Následně jsme se zaměřili na některé konkrétní možnosti propagace produktů a služeb prostřednictvím influencerů, a to barterovou spolupráci, spotřebitelskou soutěž a dary.

Ať již využijete některou z uvedených možností, či se rozhodnete pro jinou formu propagace svých produktů a služeb, doporučujeme si vždy důkladně prostudovat příslušné zákony, abyste předešli případným komplikacím. Zároveň doporučujeme vést důkladně související dokumentaci, abyste byli v případě kontroly schopni prokázat přijatá a poskytnutá plnění.

Máte-li zájem o další aktuality, sledujte nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.