Nelegální zaměstnávání a zastřené agentury práce Nelegální zaměstnávání představuje jeden z nejvýraznějších problémů českého trhu práce. V posledních letech stále častěji objevují sofistikovanější modely obcházení pracovněprávních a daňových předpisů, zejména prostřednictvím tzv. zastřeného agenturního zaměstnávání. Tyto praktiky mají zásadní dopad nejen na veřejný rozpočet státu, ale i na ochranu zaměstnanců a rovné konkurenční prostředí mezi podnikatelskými subjekty. Finanční správa v této souvislosti dlouhodobě upozorňuje na rizikové znaky těchto schémat a posiluje kontrolní aktivity. Podle odhadů Finanční správy mohou ztráty způsobené nelegálním zaměstnáváním a souvisejícími daňovými úniky dosahovat až 70 miliard korun ročně. Nelegální zaměstnávání Nelegální zaměstnávání obecně označuje situaci, kdy se práce vykonává bez splnění zákonných podmínek, tedy bez uzavření pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce. Takové jednání porušuje zákoník práce, zákon o daních z příjmů a předpisy týkající se sociálního a zdravotního pojištění. Důsledkem je nejen zkrácení daní a pojistných odvodů, ale i oslabení sociální ochrany zaměstnanců. Vyhýbání se pracovněprávním povinnostem bývá často v praxi zastíráno formálními smlouvami o dílo či pronájmy výrobních prostor. Finanční správa zdůrazňuje, že při kontrolách posuzuje skutečný obsah pracovního vztahu, nikoli pouze jeho formální označení. Rozhodující je, zda jsou naplněny znaky závislé práce, tedy osobní výkon práce, vztah nadřízenosti a podřízenosti, plnění pokynů zaměstnavatele a výkon práce jeho jménem a na jeho odpovědnost. Zastřené agenturní zaměstnávání Specifickou a stále častější formou obcházení právních předpisů je zastřené agenturní zprostředkování pracovní síly. Typicky je tento model navenek deklarován jako poskytování služeb na základě smlouvy o dílo či obdobného obchodněprávního vztahu. Formální dodavatel vystupuje jako zhotovitel určitého plnění, avšak fakticky zajišťuje pracovníky pro jiný podnik. Ačkoli je vztah formálně konstruován jako obchodněprávní spolupráce dvou podnikatelských subjektů, materiálně naplňuje znaky závislé práce. V případech, kdy v rámci těchto struktur nejsou řádně odváděny daně z příjmů ze závislé činnosti ani povinné odvody na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění, nese riziko doměření především subjekt, který vykonává skutečnou kontrolu nad pracovní silou. Skutečnost, že odměna pracovníkům je vyplácena prostřednictvím třetí osoby, která vystupuje pouze jako platební prostředník, nemá z hlediska posouzení odpovědnosti rozhodující význam. Iniciativa Kobra 2.0 proti nelegální práci V reakci na rostoucí sofistikovanost těchto schémat byla Finanční správou představena iniciativa označovaná jako Kobra 2.0. Projekt je zaměřen na systematické vytipovávání rizikových subjektů prostřednictvím analytického vyhodnocování dostupných dat. Cílem je identifikovat podniky vykazující nestandardní vzorce chování, například nesoulad mezi počtem zaměstnanců a objemem realizované ekonomické aktivity nebo opakující se vazby na rizikové subjekty. Iniciativa navazuje na předchozí formy meziresortní spolupráce a má být realizována ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení a Státním úřadem inspekce práce. Smyslem projektu není plošná kontrola všech podnikatelských subjektů, ale cílené zaměření kontrolních kapacit na případy s vyšší pravděpodobností porušení právních předpisů. Projekt je koncipován jako forma cílené prevence, která má umožnit efektivnější plánování kontrol a lepší koordinaci mezi orgány veřejné správy. Odhalování nelegálního zaměstnávání a zastřených agenturních struktur dosud primárně spadalo do působnosti orgánů inspekce práce. Ty v letošním roce plánují realizovat nejméně 6 000 kontrol zaměřených na tuto oblast, přičemž část z nich má proběhnout ve spolupráci s institucemi zapojenými do iniciativy Kobra 2.0. Dalším významným nástrojem, který inspektorům pomůže nedaněnou práci prokazovat, je zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, jelikož každý zaměstnanec bude muset být nahlášen na ČSSZ ještě před svým nástupem do práce. Závěr Nelegální zaměstnávání a zastřené agentury práce představují závažný ekonomický a sociální problém. Reakcí státních institucí jsou zejména posílené kontroly, využití moderních analytických systémů a meziresortní spolupráce, jako je iniciativa Kobra 2.0. Nelegální zaměstnávání není jen otázkou nižších nákladů, ale závažným narušením férových pravidel trhu práce a důvěry mezi firmami a zaměstnanci. Finanční správa doporučuje firmám provádět konkrétní opatření, která výrazně snižují riziko zapojení do nelegálních struktur. Považuje za důležité, aby vždy vyhodnocovaly ekonomickou realitu smluvních vztahů, projevili aktivní zájem o pracovní podmínky agenturních zaměstnanců a řádně odváděly povinné odvody za své zaměstnance. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Prokazování dodání zboží do jiného členského státu a procesní práva daňového subjektu podle rozsudku Nejvyššího správního soudu Nejvyšší správní soud (NSS) se ve svém nedávném rozsudku č. j. 4 Afs 262/2023-92 zabýval sporem o nárok na osvobození od DPH u dodávek řepkového oleje do Polska a Estonska. NSS přitom zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze ve prospěch žalovaného Odvolacího finančního ředitelství (OFŘ). Daňový subjekt uplatnil osvobození od DPH na dodání řepkového oleje do Polska a Estonska, přičemž finanční úřad měl pochybnosti, zda: zboží skutečně bylo dodáno deklarovaným odběratelům, deklarovaní odběratelé byli skutečnými příjemci v postavení plátce DPH, doložené přepravní doklady přesně zachycovaly reálné vztahy mezi subjekty. Na dokladech (CMR listech) se totiž objevovaly další třetí subjekty, odlišné od deklarovaných odběratelů, jejichž roli v obchodu daňový subjekt neobjasnil. Mezinárodní výměna informací také nepotvrdila, že by deklarovaní příjemci plnění převzali. Z tohoto důvodu byla daňovému subjektu vyměřena daň. Daňový subjekt se proti výměru bránil u krajského soudu, který napadené rozhodnutí zrušil. Rozhodnutí krajského soudu Krajský soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí trpí vadami v dokazování, neboť OFŘ neprovedlo mezinárodní dožádání navržené daňovým subjektem k ověření existence smluvního vztahu mezi deklarovanými odběrateli a třetími subjekty uvedenými na CMR listech. Krajský soud konstatoval, že daňový subjekt byl v důkazní nouzi, neměl objektivní možnost získat tyto informace sám a že pouhé označení důkazu (tj. navržení mezinárodního dožádání) má pro splnění důkazní povinnosti stačit. Podle krajského soudu tak došlo k zásahu do práva na spravedlivý proces. Dále krajský soud uvedl, že daňový subjekt nedostal možnost reagovat na veškerá zjištění v daňovém řízení, zejména v souvislosti s odpovědí estonského správce daně získanou v rámci mezinárodního dožádání, a že neměl přístup k listinám, o které správce daně opíral své závěry. Důvodem mělo být předložení anonymizované verze při nahlížení daňového subjektu. Závěr Nejvyššího správního soudu NSS zdůraznil, že daňové řízení stojí na zásadě, že daňový subjekt musí sám prokázat své tvrzení o splnění podmínek pro nárok na osvobození od DPH. Daňový subjekt sice může navrhnout důkazní prostředky, ale to neznamená, že správce daně je povinen zajistit tento důkaz, a takovou povinnost nelze vyvodit jen z toho, že daňový subjekt nemá možnost získat příslušné informace sám. Dle NSS účelem mezinárodní výměny informací v rámci správy daní není umožnit daňovým subjektům získat dodatečné důkazy, které si měly samy dříve zajistit. Daňový subjekt neupřesnil, jaké skutečnosti měly být navrhovaným mezinárodním dožádáním prokázány, a pouze obecně navrhl jeho provedení směrem k objasnění obchodních vztahů mezi deklarovanými odběrateli a třetími subjekty uvedenými na dokladech. Což samo o sobě nemá vypovídací schopnost pro prokázání dodání zboží deklarovaným odběratelům. NSS dále zdůraznil, že nebylo prokázáno, komu bylo zboží skutečně dodáno. Z dokladů vyplývaly pochybnosti o identitě odběratelů a o reálných obchodních vztazích, které daňový subjekt neobjasnil ani jinými důkazy. Daňový subjekt trval na dodání deklarovaným odběratelům a nikdy nepřipustil, že by dodání proběhlo jinému subjektu, proto na případ nebylo možné aplikovat judikaturu o dodání jiné osobě v postavení plátce DPH. NSS dospěl k závěru, že správce daně nepochybil, když neprovedl mezinárodní dožádání navržené daňovým subjektem, a proto rozsudek krajského soudu zrušil. Zároveň však dal krajskému soudu za pravdu, že daňové orgány vycházely ze skutkových zjištění, která zcela neodpovídala daňovému spisu, a neumožnily daňovému subjektu se seznámit se všemi podklady. Daňový subjekt má právo seznámit se s obsahem odpovědí zahraničních správců daně v dostatečném rozsahu. Pokud jsou tyto podklady při nahlížení do spisu neoprávněně kráceny nebo znepřístupněny, může to vést k vadě řízení. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Jak se bránit proti doměření daně: odvolání, žaloba a kasační stížnost Doměření daně nebývá překvapením. Předchází mu daňová kontrola a klíčový moment: doručení dosavadního výsledku kontrolního zjištění (DVKZ). Už v této fázi je zřejmé, na které transakce nebo náklady správce daně cílí. Pokud vaše argumentace v reakci na VKZ kontrolory nepřesvědčí, vydá úřad závěrečnou zprávu o daňové kontrole a následně dodatečný platební výměr. Ten už je rozhodnutím s přímým finančním dopadem: doplatek daně, často i penále a úroky. Doručení platebního výměru však neznamená konečnou. Existují zákonné cesty, jak se doměrku účinně bránit. Základem úspěchu je však rychlá reakce, precizní hlídání lhůt a obraná strategie postavená na silných důkazech a argumentech, nikoliv jen na obecných tvrzeních. Odvolání – základní prvek obrany Odvolání je řádný opravný prostředek proti rozhodnutí správce daně. Podává se u toho správce daně, který rozhodnutí vydal, a standardní lhůta je 30 dnů od doručení. Původní správce daně může odvolání vyhovět, případně vyhovět alespoň částečně. Pokud tak učinit nehodlá, postupuje odvolání na Odvolací finanční ředitelství. Odvolání tak bude v této fázi posuzovat zcela jiný úředník, který nebyl do původní kontroly nijak zapojen, což může být výhodou. Aby mělo odvolání co nejvyšší šance na úspěch, tak by určitě mělo obsahovat: jasné vymezení, co přesně napadáte (celé rozhodnutí, nebo jen konkrétní část), v čem jste v rozporu s názorem správce daně (skutkově: „nebylo prokázáno…“, právně: „bylo nesprávně posouzeno…“), jaké důkazy navrhujete (smlouvy, objednávky, e-maily, přepravní doklady, výstupy z IS, výslechy svědků apod.), čeho se domáháte (zrušení/změna dodatečného platebního výměru). S podáním odvolání je důležité řešit i platební rovinu. Podané odvolání odsouvá právní moc platebního výměru. V praxi to znamená, že náhradní lhůta splatnosti doměrku začne běžet až po skončení odvolacího řízení. Doměřenou daň tedy nemusíte platit okamžitě. I když díky odvolání získáte čas, dejte však pozor na „skryté“ úroky: Úrok z prodlení: Pokud s odvoláním neuspějete, úroky z prodlení vám finanční úřad napočítá zpětně od původního data splatnosti. Minimalizace sankcí: Pokud máte volné prostředky, může být řešením daň zaplatit preventivně, abyste zastavili narůstání úroků. Pokud s odvoláním uspějete, přeplatek vám bude vrácen. Pokud nemáte dostatečnou volnou likviditu na preventivní úhradu doměrku, je potřeba myslet na úhradu daně v případě, že odvolání nebude úspěšné. Po doručení rozhodnutí o odvolání je daň třeba uhradit v náhradní lhůtě 15 dnů. To je velmi krátká doba na zajištění externího financování. Efektivním řešením je podání žádosti o posečkání daně (splátkový kalendář) souběžně s odvoláním. Tímto krokem si pojistíte stabilitu svého cash-flow. Správní žaloba – když odvolání nevyjde Pokud odvolací orgán doměření potvrdí (nebo jen částečně změní), a vy stále nesouhlasíte, přichází na řadu správní žaloba. O žalobách ve věcech daní rozhodují v prvním stupni krajské soudy. Lhůta pro podání žaloby činí 2 měsíce od doručení rozhodnutí (typicky rozhodnutí o odvolání). Klíčové je kvalitně postavit žalobní body a připravit přesvědčivou argumentaci. Kasační stížnost: poslední instance u Nejvyššího správního soudu Pokud neuspějete u krajského soudu, může být na místě kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). K NSS se ale váš případ může dostat, i pokud před krajským soudem uspějete, ale kasační stížnost podá Odvolací finanční ředitelství. Lhůta je 2 týdny od doručení rozhodnutí soudu. Tady už se typicky řeší hlavně právní otázky a procesní pochybení – proto má velký význam, jak byl případ postaven už v odvolání a žalobě. Shrnutí Doměření daně není konec hry. Základní „obranná trojice“ je odvolání, správní žaloba a v krajních případech kasační stížnost. Nejdůležitější je nepodcenit začátek: včasná reakce, dobrá práce s důkazy a promyšlená argumentace často rozhodnou o výsledku. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Daňové kontroly a jejich vývoj v posledních letech Daňové kontroly patří mezi klíčové nástroje správy daní v České republice. Finanční správa (FS) prostřednictvím těchto kontrol ověřuje správnost vykazování daňových povinností daňových subjektů a zajišťuje, aby výše stanovené daně odpovídala skutečně dosaženým příjmům a uskutečněným transakcím. V posledních letech se statistiky daňových kontrol mění i s ohledem na přístup FS k rizikovějším oblastem a cílenější zaměření kontrolní činnosti. Vývoj počtu daňových kontrol Podle souhrnných statistik FS bylo v posledních letech ukončeno přibližně 9 až 11 tisíc daňových kontrol ročně. Konkrétní údaje za roky 2022–2024 shrnuje následující tabulka, která zároveň ukazuje objem doměřené daně a výši snížení daňových ztrát. Rok Počet ukončených kontrol Doměřeno z kontrol Snížení daňových ztrát 2022 9 658 6 707 mil. Kč 1 558 mil. Kč 2023 10 656 10 779 mil. Kč 1 973 mil. Kč 2024 9 757 5 978 mil. Kč 2 975 mil. Kč Zdroj: zpracováno na základě výročních zpráv FS Z údajů je patrné, že počet ukončených kontrol v roce 2024 oproti roku 2023 mírně poklesl, zatímco výše snížení daňových ztrát dosáhla nejvyšší hodnoty sledovaného období. Výsledky posledních let – doměrky a snížení ztrát V roce 2022 bylo ukončeno 9 658 kontrol, což vedlo k doměrkům ve výši cca 6,7 miliardy Kč a snížení daňových ztrát o cca 1,6 miliardy Kč. Rok 2023 zaznamenal nárůst počtu kontrol na 10 656 a zároveň výrazné zvýšení doměrek na cca 10,8 miliardy Kč, což naznačuje, že kontrolní činnost byla intenzivnější a zaměřena na oblasti s vyšším daňovým dopadem. V roce 2024 došlo k poklesu počtu kontrol na 9 757, avšak snížení daňových ztrát vzrostlo na téměř 3 miliardy Kč, což svědčí o cílenější strategii FS: méně kontrol, ale s vyšším fiskálním efektem a také zaměření na poplatníky, kteří vykazují daňové ztráty. Největší podíl na tom mají kontroly DPH, kde se zaměřování FS soustřeďuje na odhalování řetězových podvodů, neoprávněné nároky na odpočet, nepřiznání uskutečněných zdanitelných plnění a nesprávně vykázané intrakomunitární transakce. Tento trend ukazuje, že daňové kontroly se stále více zaměřují na rizikové oblasti s potenciálně vyššími chybami a daňovými úniky. Postupy k odstranění pochybností (POP) Rok Počet ukončených POP Ukončené POP se změnou daňové povinnosti 2022 9 753 6 387 2023 8 812 5 723 2024 6 937 4 114 Zdroj: vlastní tvorba na základě výročních zpráv FS Vedle klasických daňových kontrol FS rovněž provádí tzv. postupy k odstranění pochybností, které doplňují kontrolní činnost. V roce 2024 bylo ukončeno přes 6 900 takových postupů, z nichž přibližně 60 % vedlo ke změně daňových povinností – ať už ke zvýšení nebo ke snížení podle výsledků přezkumu tvrzení daňového subjektu. Tyto postupy jsou významné zejména proto, že často umožňují správci daně vyjasnit nejasnosti bez formální daňové kontroly, což bývá rychlejší a méně zatěžující varianta prověřování. Postup k odstranění pochybností byl nejčastěji uplatňován u daně z přidané hodnoty (DPH) a daně z příjmů fyzických osob. Trendy v odvolacích řízeních Úspěšnost odvolání představuje důležitý indikátor vývoje daňového řízení z pohledu daňových subjektů. Ačkoliv se počty podaných odvolání příliš nemění, počet úspěšných odvolání, zejména na úrovni Odvolacího finančního ředitelství, v průběhu let postupně klesá.  Tento pokles se promítá i v částce, ve které Odvolací finanční ředitelství daňovým subjektům vyhovělo, kdy se v roce 2022 jednalo o částku přibližně 4,4 miliardy Kč, v roce 2023 to bylo už jen 2,8 miliardy Kč a v roce 2024 dokonce už jen 1,8 miliardy Kč. Souhrnná tabulka – počty podaných a úspěšných odvolání 2022–2024 Rok Počet dříve podaných odvolání – nevyřízených k 1.1. Počet nově podaných odvolání Vyhověno na úrovni finančního úřadu Vyhověno u OFŘ ve sporné částce Vyhověno u OFŘ ve prospěch rozdílně od sporné částky Vyhověno celkem 2022 4 456 4 991 1 028 1 095 835 2 958 2023 4 269 4 994 988 1 105 644 2 737 2024 4 239 4 744 1 058 605 573 2 236 Zdroj: vytvořeno na základě výročních zpráv FS Nejvyšší počet odvolání byl ve všech sledovaných letech zaznamenán u daně z přidané hodnoty, přičemž jejich počet násobně převýšil druhou nejpočetnější daň, kterou je daň z příjmů právnických osob. Závěr Vývoj daňových kontrol v posledních letech ukazuje, že ačkoli se celkový počet kontrol a postupů k odstranění pochybností mírně snižuje, Finanční správa aktivně klade důraz na cílené kontroly zejména v oblastech s vyšším rizikem nesprávného stanovení daně, jako je DPH. Statistiky rovněž naznačují, že metodika a praxe kontrol, odvolání i využití postupů k odstranění pochybností se postupně přizpůsobují měnícímu se daňovému prostředí. Z pohledu daňových subjektů je důležité i to, že ačkoli počet podaných odvolání zůstává v čase relativně podobný, prostor pro úspěch v odvolacím řízení se podle dat spíše zužuje, zejména na úrovni Odvolacího finančního ředitelství. O to větší význam má prevence a správná procesní strategie už v průběhu prověřování – od první komunikace se správcem daně, přes práci s důkazy až po včasné uplatnění procesních práv. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Daňové echo Finanční správa pokračuje v modernizaci komunikace s daňovými poplatníky. Mezi nové způsoby, jakými vás může oslovit, patří i daňové echo. Jedná se o neformální dopis, který finanční správa zasílá poplatníkům v případě, že na základě dostupných dat identifikuje možné nesrovnalosti v jejich daňových povinnostech. Tento nástroj funguje jako preventivní opatření, místo zahájení daňové kontroly a vyměření případných sankcí umožňuje poplatníkům včas opravit identifikované pochybení. Daňové echo lze použít všude tam, kde má finanční správa potřebná data. Iniciativa „Daňové echo“ zatím proběhla ve třech vlnách a ke konci roku 2025 byla spuštěna čtvrtá etapa týkající se výher z hazardních her. Daňové echo I: Cílilo na chyby u penzijního spoření za rok 2022. Daňové echo II: Soustředilo se na chybné uplatnění slevy na manželku či manžela. Daňové echo III: Zaměřovalo se opět na chyby v penzijním spoření, tentokrát za zdaňovací období 2023 a 2024. Čtvrtá etapa projektu monitoruje správné zdanění výher z hazardních her. Upozornění dostanou poplatníci, u nichž z dostupných údajů vyplývá, že jejich čistá výhra z hazardních her přesáhla v roce 2022 či 2023 jeden milion korun (roční limit pro osvobození pro sledovaná období). Čistá výhra je rozdíl mezi všemi výhrami a celkovými vklady do daného typu hry v daném roce. Pokud čistá výhra přesáhne částku, která je osvobozena od daně, vzniká nutnost podat daňové přiznání a čistou výhru zdanit. Hranice se posuzuje pro každý typ hazardní hry samostatně a čisté výhry se sčítají napříč provozovateli. Finanční správa zaznamenává s tímto preventivním krokem úspěch. Ve druhé etapě vyslyšelo osobní výzvu 74 % oslovených a dobrovolně přiznalo daň přesahující 48 milionů Kč. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Metodický pokyn k plným mocem v rámci celostátní územní působnosti finančních úřadů pro výkon vybrané působnosti (CEP) Generální finanční ředitelství vydalo aktualizovaný metodický pokyn k plným mocem v rámci celostátní územní působnosti finančních úřadů pro výkon vybrané působnosti (CEP) s účinností od 15. 1. 2026. Pokyn řeší hlavně praktickou otázku: kdy je plná moc uplatněná u „domovského“ finančního úřadu účinná i vůči „aktivnímu“ finančnímu úřadu, který např. provádí daňovou kontrolu nebo jiný úkon z vybrané působnosti. A naopak. Hlavním cílem tak je zajistit kontinuitu zastoupení daňového subjektu u úkonů a řízení navazujících na daňovou kontrolu. Oproti předchozímu metodickému pokynu nedochází k věcné změně, ale pouze k doplnění příkladu č. 7 do přílohy č. 2. Klíčové zásady Plná moc k vybrané působnosti uplatněná u domovského finančního úřadu je účinná i vůči aktivnímu finančnímu úřadu ze zákona. Aktivní finanční úřad může při prvním úkonu zmocněnce nebo i daňový subjekt prakticky poučit, že jedná právě na základě této plné moci. Domovské územní pracoviště musí aktivní pracoviště neprodleně informovat, pokud je u něj uplatněna nová plná moc, mění se rozsah zmocnění nebo je plná moc vypovězena. Plná moc uplatněná u aktivního finančního úřadu může být podle pokynu přenesena na domovský finanční úřad pro úkony navazující na kontrolu, typicky pro vydání rozhodnutí o stanovení daně nebo odvolací řízení. Daňový subjekt i zmocněnec musí být o přenosu poučeni a mají možnost jej vyloučit. Plné moci se mezi správci daně automaticky nerozesílají. Zmocnění lze ale prokázat poukazem na plnou moc uplatněnou u jiného správce daně; ten má na žádost potvrdit její uplatnění a poskytnout kopii. Účinnost u „druhého“ správce daně nastává okamžikem, kdy daňový subjekt o takové uplatnění plné moci požádá. Co přináší doplněný příklad č. 7 Doplněný příklad řeší situaci, kdy u daňového subjekt probíhá daňová kontrola, kterou provádí jiný něž domovský finanční úřad. Pro tuto kontrolu byla u aktivního finančního úřadu uplatněna plná moc. Pokud následně dojde k uplatnění generální plné moci pro jiného zástupce u domovského finančního úřadu, dle pokynu nedoje k přenosu pozdější generální plné moci, ale v rámci daňové kontroly bude nadále komunikováno s prvním zástupcem. Plná moc pro daňovou kontrolu pak bude přenesena na domovský finanční úřad i pro účely navazujících úkonů, zejména tedy vydání dodatečného platebního výměru. Metodický pokyn tak posilňuje zásadu zachování kontinuity zastoupení uděleného pro úkony ve vybrané působnosti i pro navazující úkony a řízení. Daňový subjekt však má vždy možnost sdělit, že s tímto postupem nesouhlasí a tím přenosu plné moci zamezit. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Co je nového v promíjení sankcí za poslední rok V průběhu roku 2025 došlo k zásadním změnám v oblasti promíjení sankcí. Nejprve byl v únoru představen nový pokyn Generálního finančního ředitelství D-67 k promíjení příslušenství daně. Ten upravil tři nové situace, kdy lze promíjet pokutu za opožděné tvrzení. Následně v červenci došlo novelizací daňového řadu, který zavedl možnost prominout penále až do výše 100 % a změny institutu hromadného prominutí daně. V návaznosti na novelu daňového řádu byl opět vydán nový pokyn GFŘ D-72, který zavedl dvě specifické situace, při kterých je možné prominout penále až do 100 %. Pokyn GFŘ D-67 Pokyn GFŘ D-67 nabyl účinnosti 1. 3. 2025 a sjednotil a podrobně vymezil postup orgánů finanční správy při rozhodování o promíjení příslušenství daně podle Daňového řádu. Pokyn rozšířil důvody prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně o tři nové situace: daňový subjekt sice byl v prodlení s podáním daňového tvrzení, ale uhradil daň ve stanové lhůtě (tj. v rámci původní či náhradní splatnosti) – v tomto případě může správce daně prominout až 70 % pokuty, daňový subjekt byl v prodlení s podáním daňového tvrzení maximálně do 15 kalendářních dnů – v tomto případě může správce daně prominout až 70 % pokuty, daňový subjekt podal daňové tvrzení opožděně, ale bez výzvy správce daně – v tomto případě může správce daně prominout až 50 % pokuty. Došlo ale také k zavedení přísnějších opatření: pokud daňový subjekt žádající o prominutí příslušenství daně měl v posledních třech letech více než jeden daňový nedoplatek podléhající daňové exekuci, může být výsledná výše prominutí snížena až o 50 %. Z pokynu dále vypadla jedna z kategorií posuzující nepříznivou ekonomickou a sociální situaci daňového poplatníka a již není možnost navýšení částky prominutí o 20 % pro fyzické osoby, jejichž příjem za předchozí zdaňovací období přesahoval 48násobek minimální mzdy. Novela daňového řádu účinná od 1. 7. 2025 Zákonem č. 218/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy ČR došlo mimo jiné i k novele daňového řádu, která nabyla účinnosti 1. 7. 2025. Hlavní pozitivní změnou této novely je možnost prominutí penále až do výše 100 %, jelikož dosud bylo možné prominout penále maximálně do výše 75 %, a to na základě posouzení rozsahu součinnosti daňového subjektu. Prominutí 75 % penále platí dále i po novele, avšak nově lze penále prominout až do výše 100 % z konkrétního ospravedlnitelného důvodu. Důvody, které jsou ospravedlnitelné konkretizuje pokyn GFŘ D-72. Novela také přinesla změnu institutu hromadného posečkání a prominutí daně, který je nově realizován formou nařízení vlády namísto rozhodnutí ministra financí. Pokyn GFŘ D-72 V návaznosti na novelu daňového řádu byl vydán pokyn GFŘ D-72, který nabyl účinnosti 15. 9. 2025. Tento pokyn nově obsahuje stručnou úpravu postupu správce daně při souběhu prominutí a soudního přezkumu, dílčí formulační a zpřesňující změny a zejména zavádí dvě specifické situace, u kterých je možné penále prominout až do výše 100 %. První situace vychází z § 259a odst. 2 druhé věty daňového řádu, která říká, že penále lze prominout až do výše 100 % pokud je pro to ospravedlnitelný důvod. Pokyn jako ospravedlnitelný důvod uvádí jednu situaci, která zní takto: „Daňovým subjektem bylo podáno nepřípustné dodatečné daňové tvrzení před zahájením kontrolního postupu a údaje v něm tvrzené správce daně využil při stanovení výsledné daně, přičemž doměřená daň nepřesahuje dvojnásobek daně tvrzené daňovým subjektem.“ Ovšem definováním jedné ospravedlnitelné situace není zcela vyloučeno, aby správce daně prominul penále s vyšším procentuálním základem i z jiného ospravedlnitelného důvodu, který není uveden v pokynu. Pokud ale správce daně shledá, že u daňového subjektu ospravedlnitelný důvod vzniku penále nenastal, je možné prominout maximálně 75 % ze stanoveného penále, jak tomu bylo doposud. Druhá situace vychází z § 259a odst. 5 daňového řádu a jde o reflexi zákazu dvojího trestání v návaznosti na uložený trest za daňový trestný čin v trestním řízení. Pokyn umožňuje snížení penále podle druhu a výše uloženého trestu, a to až do 100 %. Závěr Rok 2025 přinesl v oblasti promíjení daní zásadní změnu, a to zejména zavedením možnosti prominutí penále až do výše 100 %. Nejprve byl vydán pokyn GFŘ D-67, který rozšířil okruh důvodů pro prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně. Následně nabyla 1. 7. 2025 účinnosti novela daňového řádu, na niž navázal nový pokyn GFŘ D-72. Tento pokyn konkretizuje ospravedlnitelný důvod pro prominutí penále v plné výši a zároveň reflektuje uplatnění zásady zákazu dvojího trestání. Možnost prominout penále až do výše 100 % se podle nové právní úpravy vztahuje výlučně na penále vzniklá po 1. 7. 2025. U penále vzniklých před tímto datem zůstává zachována maximální hranice prominutí ve výši 75 %, přičemž rozhodným okamžikem je datum oznámení dodatečného platebního výměru na daň. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Co dělat, když přijde oznámení o zahájení daňové kontroly Obdržet oznámení o zahájení daňové kontroly patří k nejnepříjemnějším situacím, se kterými se může podnikatel nebo firma setkat. Nejde o pouhou administrativní formalitu – od tohoto okamžiku začíná proces, který může vést k doměření daně, penále i sankcím. Kroky, které jsou následně učiněny v daňové kontrole často rozhodují nejen o výsledku celé kontroly, ale i o šancích na úspěch v odvolacím řízení či před soudem. Oznámení o zahájení daňové kontroly Daňová kontrola je zákonem upravený postup, jehož cílem je ověřit, zda daňový subjekt splnil své daňové povinnosti v souladu s právními předpisy. Daňová kontrola se zahajuje dnem doručení oznámení o zahájení kontroly daňovému subjektu. Oznámení obsahuje vymezení předmětu – tedy jaké daně a zdaňovací období budou předmětem prověřování, a rozsahu kontroly – teda, zda bude určitá daň kontrolována v plném rozsahu, nebo budou prověřovány jen vybrané transakce. Rozsah daňové kontroly může být v průběhu kontroly pozměněn oznámením o jeho změně. Povinnosti daňového subjektu Daňový subjekt má během kontroly povinnost umožnit provedení daňové kontroly. To zahrnuje zejména: předložení účetních dokladů, evidencí a související dokumentace, zajištění přístupu do provozoven a k relevantním systémům, předložení důkazů k údajům uvedeným v daňových přiznáních, umožnění jednání s odpovědnými zaměstnanci a dalšími osobami, povinnost nezatajovat důkazy, které má k dispozici nebo ví, kde se nacházejí. Důkazní břemeno daňového subjektu Důkazní břemeno v daňové kontrole znamená povinnost daňového subjektu prokázat správnost skutečností, které uvádí v daňovém přiznání. Jakmile správce daně prokazatelně zpochybní důkazy předložené daňovým subjektem, je pak na daňovém subjektu, aby tyto skutečnosti doložil dalšími konkrétními a přesvědčivými důkazy. Pokud se to nepodaří, má to přímé důsledky – typicky např. neuznání uplatněných nákladů jako daňově uznatelných, úpravu základu daně a doměření daně, často včetně penále a úroků z prodlení. Důkazní břemeno se přitom netýká pouze předložení formálních dokladů, ale také prokázání skutečného ekonomického smyslu transakcí a jejich vazby na zdanitelné příjmy. Současně platí, že důkazní břemeno není vždy výlučně na daňovém subjektu. Existují výjimky, kdy je povinnost prokázat určité skutečnosti primárně na správci daně. Práva daňového subjektu během kontroly Daňový řád nestanoví daňovým subjektům jen povinnosti, ale i procesní práva, která mohou významně ovlivnit výsledek kontroly. Jedná se zejména o: právo být přítomen jednání se svými zaměstnanci a dalšími osobami, které se účastní kontroly, právo navrhovat vlastní důkazní prostředky nebo vyvracet pochybnosti správce, právo nahlížet do spisu, právo vyjádřit se k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění. Správné uplatnění těchto práv je často rozhodující zejména v situacích, kdy kontrola směřuje k doměření daně. Vyjádření k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění Po vyhodnocení provedených důkazů správce daně vydá dosavadní výsledek kontrolního zjištění. V této fázi daňové kontroly má daňový subjekt právo: vznést výhrady k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění, navrhnout doplnění zjištění či předložit další důkazní prostředky. Tento krok bývá poslední příležitostí ovlivnit výsledek daňové kontroly ještě před jejím ukončením. Ukončení daňové kontroly Daňová kontrola je ukončena doručením oznámení o ukončení daňové kontroly spolu se zprávou o daňové kontrole. Zpráva o daňové kontrole obsahuje konečný výsledek kontrolního zjištění, včetně hodnocení zjištěných důkazů a stanovisko správce daně k případným vyjádřením subjektu. Pokud správce daně dospěje k závěru, že daň nebyla stanovena správně, následuje vydání platebního výměru, kterým je daňovému subjektu formálně stanovena (resp. doměřena) daň. Doměření daně přitom často není jediným důsledkem daňové kontroly – běžně s sebou nese i sankce v podobě penále a úroků z prodlení. Shrnutí Oznámení o zahájení daňové kontroly je začátkem náročného postupu. Znalost průběhu kontroly, jejích fází, důkazních povinností a procesních práv je pro daňový subjekt klíčová. Správné a aktivní jednání snižuje riziko nepříznivých výsledků kontroly a současně posiluje právní pozici subjektu v případném odvolacím řízení. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.