Archiv príspevkú

Co je nového v promíjení sankcí za poslední rok
Daně a finance
Co je nového v promíjení sankcí za poslední rok

Co je nového v promíjení sankcí za poslední rok V průběhu roku 2025 došlo k zásadním změnám v oblasti promíjení sankcí. Nejprve byl v únoru představen nový pokyn Generálního finančního ředitelství D-67 k promíjení příslušenství daně. Ten upravil tři nové situace, kdy lze promíjet pokutu za opožděné tvrzení. Následně v červenci došlo novelizací daňového řádu, který zavedl možnost prominout penále až do výše 100 % a změny institutu hromadného prominutí daně. V návaznosti na novelu daňového řádu byl opět vydán nový pokyn GFŘ D-72, který zavedl dvě specifické situace, při kterých je možné prominout penále až do 100 %. Pokyn GFŘ D-67 Pokyn GFŘ D-67 nabyl účinnosti 1. 3. 2025 a sjednotil a podrobně vymezil postup orgánů Finanční správy při rozhodování o promíjení příslušenství daně podle daňového řádu. Pokyn rozšířil důvody prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně o tři nové situace: daňový subjekt sice byl v prodlení s podáním daňového tvrzení, ale uhradil daň ve stanové lhůtě (tj. v rámci původní či náhradní splatnosti) – v tomto případě může správce daně prominout až     70 % pokuty, daňový subjekt byl v prodlení s podáním daňového tvrzení maximálně do 15 kalendářních dnů – v tomto případě může správce daně prominout až 70 % pokuty, daňový subjekt podal daňové tvrzení opožděně, ale bez výzvy správce daně – v tomto případě může správce daně prominout až 50 % pokuty. Došlo ale také k zavedení přísnějších opatření: pokud daňový subjekt žádající o prominutí příslušenství daně měl v posledních třech letech více než jeden daňový nedoplatek podléhající daňové exekuci, může být výsledná výše prominutí snížena až o 50 %. Z pokynu dále vypadla jedna z kategorií posuzující nepříznivou ekonomickou a sociální situaci daňového poplatníka a již není možnost navýšení částky prominutí o 20 % pro fyzické osoby, jejichž příjem za předchozí zdaňovací období přesahoval 48násobek minimální mzdy. Novela daňového řádu účinná od 1. 7. 2025 Zákonem č. 218/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy ČR, došlo mimo jiné i k novele daňového řádu, která nabyla účinnosti 1. 7. 2025. Hlavní pozitivní změnou této novely je možnost prominutí penále až do výše 100 %, jelikož dosud bylo možné prominout penále maximálně do výše 75 %, a to na základě posouzení rozsahu součinnosti daňového subjektu. Prominutí 75 % penále platí dále i po novele, avšak nově lze penále prominout až do výše 100 % z konkrétního ospravedlnitelného důvodu. Důvody, které jsou ospravedlnitelné konkretizuje pokyn GFŘ D-72. Novela také přinesla změnu institutu hromadného posečkání a prominutí daně, který je nově realizován formou nařízení vlády namísto rozhodnutí ministra financí. Pokyn GFŘ D-72 V návaznosti na novelu daňového řádu byl vydán pokyn GFŘ D-72, který nabyl účinnosti 15. 9. 2025. Tento pokyn nově obsahuje stručnou úpravu postupu správce daně při souběhu prominutí a soudního přezkumu, dílčí formulační a zpřesňující změny a zejména zavádí dvě specifické situace, u kterých je možné penále prominout až do výše 100 %. První situace vychází z § 259a odst. 2 druhé věty daňového řádu, která říká, že penále lze prominout až do výše 100 %, pokud je pro to ospravedlnitelný důvod. Pokyn jako ospravedlnitelný důvod uvádí jednu situaci, která zní takto: „Daňovým subjektem bylo podáno nepřípustné dodatečné daňové tvrzení před zahájením kontrolního postupu a údaje v něm tvrzené správce daně využil při stanovení výsledné daně, přičemž doměřená daň nepřesahuje dvojnásobek daně tvrzené daňovým subjektem.“ Ovšem definováním jedné ospravedlnitelné situace není zcela vyloučeno, aby správce daně prominul penále s vyšším procentuálním základem i z jiného ospravedlnitelného důvodu, který není uveden v pokynu. Pokud ale správce daně shledá, že u daňového subjektu ospravedlnitelný důvod vzniku penále nenastal, je možné prominout maximálně 75 % ze stanoveného penále, jak tomu bylo doposud. Druhá situace vychází z § 259a odst. 5 daňového řádu a jde o reflexi zákazu dvojího trestání v návaznosti na uložený trest za daňový trestný čin v trestním řízení. Pokyn umožňuje snížení penále podle druhu a výše uloženého trestu, a to až do 100 %. Závěr Rok 2025 přinesl v oblasti promíjení daní zásadní změnu, a to zejména zavedením možnosti prominutí penále až do výše 100 %. Nejprve byl vydán pokyn GFŘ D-67, který rozšířil okruh důvodů pro prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně. Následně nabyla 1. 7. 2025 účinnosti novela daňového řádu, na niž navázal nový pokyn GFŘ D-72. Tento pokyn konkretizuje ospravedlnitelný důvod pro prominutí penále v plné výši a zároveň reflektuje uplatnění zásady zákazu dvojího trestání. Možnost prominout penále až do výše 100 % se podle nové právní úpravy vztahuje výlučně na penále vzniklá po 1. 7. 2025. U penále vzniklých před tímto datem zůstává zachována maximální hranice prominutí ve výši 75 %, přičemž rozhodným okamžikem je datum oznámení dodatečného platebního výměru na daň. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Danove kontroly
Daně a finance
Metodický pokyn k plným mocem v rámci celostátní územní působnosti finančních úřadů pro výkon vybrané působnosti (CEP)

Metodický pokyn k plným mocem v rámci celostátní územní působnosti finančních úřadů pro výkon vybrané působnosti (CEP) Generální finanční ředitelství vydalo aktualizovaný metodický pokyn k plným mocem v rámci celostátní územní působnosti finančních úřadů pro výkon vybrané působnosti (CEP) s účinností od 15. 1. 2026. Pokyn řeší hlavně praktickou otázku: kdy je plná moc uplatněná u „domovského“ finančního úřadu účinná i vůči „aktivnímu“ finančnímu úřadu, který např. provádí daňovou kontrolu nebo jiný úkon z vybrané působnosti. A naopak. Hlavním cílem tak je zajistit kontinuitu zastoupení daňového subjektu u úkonů a řízení navazujících na daňovou kontrolu. Oproti předchozímu metodickému pokynu nedochází k věcné změně, ale pouze k doplnění příkladu č. 7 do přílohy č. 2. Klíčové zásady Plná moc k vybrané působnosti uplatněná u domovského finančního úřadu je účinná i vůči aktivnímu finančnímu úřadu ze zákona. Aktivní finanční úřad může při prvním úkonu zmocněnce nebo i daňový subjekt prakticky poučit, že jedná právě na základě této plné moci. Domovské územní pracoviště musí aktivní pracoviště neprodleně informovat, pokud je u něj uplatněna nová plná moc, mění se rozsah zmocnění nebo je plná moc vypovězena. Plná moc uplatněná u aktivního finančního úřadu může být podle pokynu přenesena na domovský finanční úřad pro úkony navazující na kontrolu, typicky pro vydání rozhodnutí o stanovení daně nebo odvolací řízení. Daňový subjekt i zmocněnec musí být o přenosu poučeni a mají možnost jej vyloučit. Plné moci se mezi správci daně automaticky nerozesílají. Zmocnění lze ale prokázat poukazem na plnou moc uplatněnou u jiného správce daně; ten má na žádost potvrdit její uplatnění a poskytnout kopii. Účinnost u „druhého“ správce daně nastává okamžikem, kdy daňový subjekt o takové uplatnění plné moci požádá. Co přináší doplněný příklad č. 7 Doplněný příklad řeší situaci, kdy u daňového subjekt probíhá daňová kontrola, kterou provádí jiný něž domovský finanční úřad. Pro tuto kontrolu byla u aktivního finančního úřadu uplatněna plná moc. Pokud následně dojde k uplatnění generální plné moci pro jiného zástupce u domovského finančního úřadu, dle pokynu nedoje k přenosu pozdější generální plné moci, ale v rámci daňové kontroly bude nadále komunikováno s prvním zástupcem. Plná moc pro daňovou kontrolu pak bude přenesena na domovský finanční úřad i pro účely navazujících úkonů, zejména tedy vydání dodatečného platebního výměru. Metodický pokyn tak posilňuje zásadu zachování kontinuity zastoupení uděleného pro úkony ve vybrané působnosti i pro navazující úkony a řízení. Daňový subjekt však má vždy možnost sdělit, že s tímto postupem nesouhlasí a tím přenosu plné moci zamezit. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Danove kontroly
Daně a finance
Co je nového v promíjení sankcí za poslední rok

Co je nového v promíjení sankcí za poslední rok V průběhu roku 2025 došlo k zásadním změnám v oblasti promíjení sankcí. Nejprve byl v únoru představen nový pokyn Generálního finančního ředitelství D-67 k promíjení příslušenství daně. Ten upravil tři nové situace, kdy lze promíjet pokutu za opožděné tvrzení. Následně v červenci došlo novelizací daňového řadu, který zavedl možnost prominout penále až do výše 100 % a změny institutu hromadného prominutí daně. V návaznosti na novelu daňového řádu byl opět vydán nový pokyn GFŘ D-72, který zavedl dvě specifické situace, při kterých je možné prominout penále až do 100 %. Pokyn GFŘ D-67 Pokyn GFŘ D-67 nabyl účinnosti 1. 3. 2025 a sjednotil a podrobně vymezil postup orgánů finanční správy při rozhodování o promíjení příslušenství daně podle Daňového řádu. Pokyn rozšířil důvody prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně o tři nové situace: daňový subjekt sice byl v prodlení s podáním daňového tvrzení, ale uhradil daň ve stanové lhůtě (tj. v rámci původní či náhradní splatnosti) – v tomto případě může správce daně prominout až 70 % pokuty, daňový subjekt byl v prodlení s podáním daňového tvrzení maximálně do 15 kalendářních dnů – v tomto případě může správce daně prominout až 70 % pokuty, daňový subjekt podal daňové tvrzení opožděně, ale bez výzvy správce daně – v tomto případě může správce daně prominout až 50 % pokuty. Došlo ale také k zavedení přísnějších opatření: pokud daňový subjekt žádající o prominutí příslušenství daně měl v posledních třech letech více než jeden daňový nedoplatek podléhající daňové exekuci, může být výsledná výše prominutí snížena až o 50 %. Z pokynu dále vypadla jedna z kategorií posuzující nepříznivou ekonomickou a sociální situaci daňového poplatníka a již není možnost navýšení částky prominutí o 20 % pro fyzické osoby, jejichž příjem za předchozí zdaňovací období přesahoval 48násobek minimální mzdy. Novela daňového řádu účinná od 1. 7. 2025 Zákonem č. 218/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy ČR došlo mimo jiné i k novele daňového řádu, která nabyla účinnosti 1. 7. 2025. Hlavní pozitivní změnou této novely je možnost prominutí penále až do výše 100 %, jelikož dosud bylo možné prominout penále maximálně do výše 75 %, a to na základě posouzení rozsahu součinnosti daňového subjektu. Prominutí 75 % penále platí dále i po novele, avšak nově lze penále prominout až do výše 100 % z konkrétního ospravedlnitelného důvodu. Důvody, které jsou ospravedlnitelné konkretizuje pokyn GFŘ D-72. Novela také přinesla změnu institutu hromadného posečkání a prominutí daně, který je nově realizován formou nařízení vlády namísto rozhodnutí ministra financí. Pokyn GFŘ D-72 V návaznosti na novelu daňového řádu byl vydán pokyn GFŘ D-72, který nabyl účinnosti 15. 9. 2025. Tento pokyn nově obsahuje stručnou úpravu postupu správce daně při souběhu prominutí a soudního přezkumu, dílčí formulační a zpřesňující změny a zejména zavádí dvě specifické situace, u kterých je možné penále prominout až do výše 100 %. První situace vychází z § 259a odst. 2 druhé věty daňového řádu, která říká, že penále lze prominout až do výše 100 % pokud je pro to ospravedlnitelný důvod. Pokyn jako ospravedlnitelný důvod uvádí jednu situaci, která zní takto: „Daňovým subjektem bylo podáno nepřípustné dodatečné daňové tvrzení před zahájením kontrolního postupu a údaje v něm tvrzené správce daně využil při stanovení výsledné daně, přičemž doměřená daň nepřesahuje dvojnásobek daně tvrzené daňovým subjektem.“ Ovšem definováním jedné ospravedlnitelné situace není zcela vyloučeno, aby správce daně prominul penále s vyšším procentuálním základem i z jiného ospravedlnitelného důvodu, který není uveden v pokynu. Pokud ale správce daně shledá, že u daňového subjektu ospravedlnitelný důvod vzniku penále nenastal, je možné prominout maximálně 75 % ze stanoveného penále, jak tomu bylo doposud. Druhá situace vychází z § 259a odst. 5 daňového řádu a jde o reflexi zákazu dvojího trestání v návaznosti na uložený trest za daňový trestný čin v trestním řízení. Pokyn umožňuje snížení penále podle druhu a výše uloženého trestu, a to až do 100 %. Závěr Rok 2025 přinesl v oblasti promíjení daní zásadní změnu, a to zejména zavedením možnosti prominutí penále až do výše 100 %. Nejprve byl vydán pokyn GFŘ D-67, který rozšířil okruh důvodů pro prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně. Následně nabyla 1. 7. 2025 účinnosti novela daňového řádu, na niž navázal nový pokyn GFŘ D-72. Tento pokyn konkretizuje ospravedlnitelný důvod pro prominutí penále v plné výši a zároveň reflektuje uplatnění zásady zákazu dvojího trestání. Možnost prominout penále až do výše 100 % se podle nové právní úpravy vztahuje výlučně na penále vzniklá po 1. 7. 2025. U penále vzniklých před tímto datem zůstává zachována maximální hranice prominutí ve výši 75 %, přičemž rozhodným okamžikem je datum oznámení dodatečného platebního výměru na daň. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Danove kontroly
Daně a finance
Co dělat, když přijde oznámení o zahájení daňové kontroly

Co dělat, když přijde oznámení o zahájení daňové kontroly Obdržet oznámení o zahájení daňové kontroly patří k nejnepříjemnějším situacím, se kterými se může podnikatel nebo firma setkat. Nejde o pouhou administrativní formalitu – od tohoto okamžiku začíná proces, který může vést k doměření daně, penále i sankcím. Kroky, které jsou následně učiněny v daňové kontrole často rozhodují nejen o výsledku celé kontroly, ale i o šancích na úspěch v odvolacím řízení či před soudem. Oznámení o zahájení daňové kontroly Daňová kontrola je zákonem upravený postup, jehož cílem je ověřit, zda daňový subjekt splnil své daňové povinnosti v souladu s právními předpisy. Daňová kontrola se zahajuje dnem doručení oznámení o zahájení kontroly daňovému subjektu. Oznámení obsahuje vymezení předmětu – tedy jaké daně a zdaňovací období budou předmětem prověřování, a rozsahu kontroly – teda, zda bude určitá daň kontrolována v plném rozsahu, nebo budou prověřovány jen vybrané transakce. Rozsah daňové kontroly může být v průběhu kontroly pozměněn oznámením o jeho změně. Povinnosti daňového subjektu Daňový subjekt má během kontroly povinnost umožnit provedení daňové kontroly. To zahrnuje zejména: předložení účetních dokladů, evidencí a související dokumentace, zajištění přístupu do provozoven a k relevantním systémům, předložení důkazů k údajům uvedeným v daňových přiznáních, umožnění jednání s odpovědnými zaměstnanci a dalšími osobami, povinnost nezatajovat důkazy, které má k dispozici nebo ví, kde se nacházejí. Důkazní břemeno daňového subjektu Důkazní břemeno v daňové kontrole znamená povinnost daňového subjektu prokázat správnost skutečností, které uvádí v daňovém přiznání. Jakmile správce daně prokazatelně zpochybní důkazy předložené daňovým subjektem, je pak na daňovém subjektu, aby tyto skutečnosti doložil dalšími konkrétními a přesvědčivými důkazy. Pokud se to nepodaří, má to přímé důsledky – typicky např. neuznání uplatněných nákladů jako daňově uznatelných, úpravu základu daně a doměření daně, často včetně penále a úroků z prodlení. Důkazní břemeno se přitom netýká pouze předložení formálních dokladů, ale také prokázání skutečného ekonomického smyslu transakcí a jejich vazby na zdanitelné příjmy. Současně platí, že důkazní břemeno není vždy výlučně na daňovém subjektu. Existují výjimky, kdy je povinnost prokázat určité skutečnosti primárně na správci daně. Práva daňového subjektu během kontroly Daňový řád nestanoví daňovým subjektům jen povinnosti, ale i procesní práva, která mohou významně ovlivnit výsledek kontroly. Jedná se zejména o: právo být přítomen jednání se svými zaměstnanci a dalšími osobami, které se účastní kontroly, právo navrhovat vlastní důkazní prostředky nebo vyvracet pochybnosti správce, právo nahlížet do spisu, právo vyjádřit se k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění. Správné uplatnění těchto práv je často rozhodující zejména v situacích, kdy kontrola směřuje k doměření daně. Vyjádření k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění Po vyhodnocení provedených důkazů správce daně vydá dosavadní výsledek kontrolního zjištění. V této fázi daňové kontroly má daňový subjekt právo: vznést výhrady k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění, navrhnout doplnění zjištění či předložit další důkazní prostředky. Tento krok bývá poslední příležitostí ovlivnit výsledek daňové kontroly ještě před jejím ukončením. Ukončení daňové kontroly Daňová kontrola je ukončena doručením oznámení o ukončení daňové kontroly spolu se zprávou o daňové kontrole. Zpráva o daňové kontrole obsahuje konečný výsledek kontrolního zjištění, včetně hodnocení zjištěných důkazů a stanovisko správce daně k případným vyjádřením subjektu. Pokud správce daně dospěje k závěru, že daň nebyla stanovena správně, následuje vydání platebního výměru, kterým je daňovému subjektu formálně stanovena (resp. doměřena) daň. Doměření daně přitom často není jediným důsledkem daňové kontroly – běžně s sebou nese i sankce v podobě penále a úroků z prodlení. Shrnutí Oznámení o zahájení daňové kontroly je začátkem náročného postupu. Znalost průběhu kontroly, jejích fází, důkazních povinností a procesních práv je pro daňový subjekt klíčová. Správné a aktivní jednání snižuje riziko nepříznivých výsledků kontroly a současně posiluje právní pozici subjektu v případném odvolacím řízení. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Co ceka zamestnance, brigadniky a OSVC od noveho roku
Daně a finance
Co čeká zaměstnance, brigádníky a OSVČ od nového roku?

Co čeká zaměstnance, brigádníky a OSVČ od nového roku? Nový rok již tradičně přinesl změny v daních, mzdách i odvodech. Tentokrát se dotknou prakticky všech, od zaměstnanců a brigádníků až po osoby samostatně výdělečně činné. Přinášíme vám přehled těch nejdůležitějších novinek, včetně konkrétních částek a praktických dopadů. Změny se letos dotkly i zaměstnaneckých benefitů. Aby zůstaly osvobozené od daně, tak musí být poskytovány nepeněžně a musí jít o plnění nad rámec mzdy.  Zaměstnancům se zvyšuje minimální mzda a pojí se s tím i navázané limity Od nového roku se minimální mzda zvyšuje na 22 400 Kč měsíčně. Změna se neprojeví jen na výplatní pásce zaměstnanců s nejnižšími příjmy, ale také u celé řady dalších výpočtů. Na minimální mzdu je totiž navázáno například posuzování nároku na daňový bonus na dítě či výpočty sociálních dávek. Pro uplatnění daňového bonusu na dítě musíte splnit minimální výši příjmů. U zaměstnanců je to alespoň 11 200 Kč měsíčně (tj. polovina minimální mzdy) a u OSVČ alespoň 134 400 Kč ročně. Brigádníci mají vyšší limity Dohoda o provedení práce (DPP) U brigádníků pracujících na DPP se posouvá hranice, do které se neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Nově platí limit 12 000 Kč měsíčně. Pokud příjmem z DPP tuto částku nepřekročíte, pojistné neplatíte. Jakmile je limit překročený, vzniká povinnost odvádět sociální i zdravotní pojištění. Dejte si také pozor na souběh více dohod. Při kombinaci příjmů se může povinnost platit pojištění bjevit dříve, než čekáte. Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)  U DPČ zůstává hranice pro neplacení pojistného stále stejná, a to 4 500 Kč měsíčně. Živnostníkům se odvody skokově navýší U osob samostatně výdělečně činných na hlavní činnost dochází k navýšení minimálních měsíčních záloh. U sociálního pojištění se zvyšuje záloha na 5 720 Kč, u zdravotního pojištění na 3 306 Kč a paušální daň stoupá na 9 984 Kč v prvním pásmu, 16 745 Kč v druhém pásmu a 27 139 Kč ve třetím pásmu. Paušální daň je oblíbenou volbou pro OSVČ, které neuplatňují slevy na dani, nemají daňové zvýhodnění na děti a chtějí minimum administrativy. Je však potřeba počítat s tím, že měsíční paušální platby se zvýšily, a proto se vyplatí znovu přepočítat, zda je tento režim stále nejvýhodnější. Pro začínající podnikatele v prvních třech letech činnosti platí nižší minimum na sociální pojištění 3 575 Kč měsíčně. U vedlejší činnosti činí minimální sociální pojištění 1 574 Kč a zdravotní pojištění se většinou platí podle skutečného zisku (bez pevné minimální zálohy). Zaměstnanci by si měli začátkem roku tedy zkontrolovat nárok na daňové bonusy a sledovat změny u benefitů. Brigádníci ať si hlídají hranici 12 000 Kč u DPP, a to obzvláště při souběhu více dohod. Živnostníci se musí připravit na vyšší minimální odvody, případně zvážit, zda se jim stále vyplatí paušální daň. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Audit
Daně a finance
Audit účetní závěrky – na co se připravit při prvním auditu nebo změně auditora?

Audit účetní závěrky – na co se připravit při prvním auditu nebo změně auditora? Audit účetní závěrky je důležitý pro zajištění důvěryhodnosti a správnosti financí každé obchodní společnosti. V případě, kdy společnost poprvé podléhá povinnosti auditu nebo dochází ke změně auditora, zvyšuje se náročnost a rozsah auditu jak pro samotnou firmu, tak i pro nového auditora. Prvoroční audit přináší auditorovi vyšší rozsah prací, jelikož musí ověřit počáteční stavy účetnictví a zároveň se musí podrobně seznámit s klientem. Nový auditor musí shromáždit mnoho informací od různých zaměstnanců, včetně hlavních účetní, finančních manažerů nebo od zástupců z vedení firmy. V takovém případě je důležitá aktivní komunikace společnosti s novým auditorem. Je důležité reagovat na dotazy auditora bez zbytečných prodlev, nepřehánět rozsah interní komunikace a včas auditorovi poskytovat potřebné podklady. Před zahájením auditu je vhodné si stanovit harmonogram auditu s předem stanovenými cíli, termíny schůzek, termíny předání dokumentace novému auditorovi a termín závěrečné schůzky s auditorem. Nový auditor se bude pravděpodobně zajímat i o to, jakým způsobem probíhá schvalování faktur a inventarizace majetku a zásob ve firmě. V tomto období je třeba se zaměřit na počáteční stavy účetnictví. Nový auditor podle standardu ISA 510 ověřuje, zda jsou počáteční zůstatky a údaje z předchozích období kompletní a správné. Zároveň by měla být společnost schopna poskytnout všechny účetní doklady, evidenci zásob a majetku, smlouvy, přehled pohledávek a závazků. Zároveň je důležité, aby měla firma sestavenou účetní závěrku, včetně rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy, podle příslušných účetních předpisů. Zároveň by měla být sestavena a zdokumentovaná i interní účetní směrnice společnosti. Společnost změnila auditora Pokud dochází ke změně auditora, je důležité naplánovat dostatečný čas na přechodné období. Nový auditor by měl požadovat přístup k dokumentaci od předchozího auditora. Nový auditor zpravidla komunikuje s předchozím auditorem, a proto by společnost měla předchozího auditora zbavit povinnosti mlčenlivosti vůči novému auditorovi podle zákona o auditorech. V souvislostí s potřebnou komunikací s předchozím auditorem je zpravidla vyšší odměna nového auditora v prvním roce. Pokud nový auditor nedokáže ověřit počáteční stavy, tak může vydat výrok s výhradou nebo dokonce záporný výrok podle mezinárodního standardu ISA 705. Toto nastává především v okamžiku, kdy se auditor sám nezúčastnil fyzické inventury. V takovém případě nemá auditor dostatečné informace o počátečním stavu. Naopak pokud je auditor schopen ověřit, že počáteční i konečné stavy odpovídají situaci firmy, vydá výrok bez výhrad. V případě prvoroční zakázky zároveň uvede, že se jedná o první zakázku nebo uvede že společnost dříve auditoval jiný auditor. Závěr Správný audit vychází především z kvalitní přípravy. Pečlivá dokumentace, vhodně nastavené interní procesy a otevřená komunikace s auditorem dokážou celý proces auditu výrazně zefektivnit. Audit by přitom neměl být společnostmi vnímán jen jako zákonná povinnost, ale měl by představovat i zdroj k posílení transparentnosti, zvýšení důvěry obchodních partnerů, investorů i široké veřejnosti. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

ESOP
Daně a finance
ESOP v praxi aneb Jak nové daňové podmínky mění motivaci zaměstnanců i majitelů firem

ESOP v praxi aneb Jak nové daňové podmínky mění motivaci zaměstnanců i majitelů firem Zaměstnanecké akciové opční programy (ESOP) se konečně dočkaly jasného legislativního rámce i v Česku. Novela zákona o daních z příjmů, účinná od 1. ledna 2026, přináší dlouho očekávaný systém, který umožní firmám férově odměňovat své klíčové zaměstnance formou podílů ve společnosti. Co je ESOP a proč je důležitý?  Zjednodušeně řečeno, ESOP umožňuje zaměstnancům stát se spoluvlastníky firmy, ve které pracují. Zaměstnanci tak získají možnost podílet se na jejím růstu, a to nejen jako pracovníci, ale i jako akcionáři. Díky principu „no tax before cash“ se nově daň nebude platit v okamžiku, kdy zaměstnanec podíl získá, ale až tehdy, když jej skutečně prodá a získá peníze. A to je zásadní změna! Motivace pro zaměstnance tedy zůstává, ale zbytečná daňová zátěž mizí. Navíc tento příjem již nebude zatížený odvody na sociální a zdravotní pojištění. Pro zaměstnavatele to znamená nižší administrativní zátěž a pro zaměstnance jistotu, že nebudou platit daně z „papírového zisku“. Jak ESOP funguje  Zaměstnanec získá od zaměstnavatele písemný příslib, tzv. opci, že v budoucnu bude moci koupit určité množství akcií nebo podílů za předem danou cenu. Typicky to bývá po třech letech práce ve firmě, pokud zaměstnanec splní určité podmínky (např. setrvání ve firmě nebo dosažení stanovených cílů). Zákon ale zároveň omezuje, kdo může ESOP využívat. Program je určený především menším a středním firmám a startupům, tedy těm, které potřebují flexibilní způsob, jak udržet a motivovat talentované lidi, i když si nemohou dovolit vysoké platy. 4 příklady z praxe Software startup Malý technologický startup s deseti zaměstnanci nemůže svými platy konkurovat velkým firmám. Zakladatelé proto vytvoří opční fond, ze kterého rozdělí podíly mezi klíčové vývojáře a obchodníky. Díky tzv. vestingovému plánu získávají zaměstnanci podíly postupně – po prvním roce část, další v následujících letech. Jak firma roste, zvyšuje se i hodnota jejich podílů. Z malého bonusu se tak po pár letech může stát velmi atraktivní odměna. Biotech společnost Biotechnologický startup vyvíjí inovativní diagnostickou technologii. Potřebuje špičkové vědce, ale nemá dostatek hotovosti. Proto nabídne odborníkům podíl ve firmě, pokud projekt uspěje. Tento přístup přitahuje talenty i investory, a pokud se firmě podaří prorazit, z opčního práva se pro zaměstnance stává reálný a hodnotný majetek. Udržení klíčových lidí Stabilní firma začíná ztrácet své nejlepší zaměstnance, které k sobě přetahuje konkurence. Vedení proto zavádí ESOP – klíčoví pracovníci získají možnost podílu, pokud dosáhnou konkrétních cílů. Z běžných zaměstnanců se tak stávají spoluvlastníci, kteří mají větší zájem na dlouhodobém úspěchu firmy. Výsledkem je vyšší loajalita i týmová soudržnost. Předání firmy zaměstnancům Majitel firmy, který odchází do důchodu, nemá nástupce. Místo prodeje externím investorům se rozhodne předat podnik svým zaměstnancům prostřednictvím ESOPu. Firma vytvoří zaměstnanecký fond, který postupně odkupuje podíly společnosti a rozděluje je mezi zaměstnance. Taková cesta je sice pozvolná, ale zaručuje stabilitu a zachování firemních hodnot. Firma tak zůstává „v rukou těch, kteří ji budovali“. Nová éra motivace a spoluúčasti Zaměstnanecké opční programy přinášejí do českého podnikatelského prostředí moderní způsob, jak budovat důvěru, motivaci a loajalitu. Z pohledu daňové politiky znamenají férovější přístup k odměňování a otevírají dveře pro rozvoj firemní kultury založené na spoluúčasti. Poslanecká sněmovna nedávno schválila ESOP. Máte-li zájem o další aktuality, sledujte nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

outsourcing-mezd_ekp-advisory
Daně a finance
10 důvodů pro outsourcing mezd. Týkají se i vás?

10 důvodů pro outsourcing mezd. Týkají se i vás? Outsourcing mzdového účetnictví (a nejen toho) může být pro mnoho firem důležitým nástrojem, který jim umožní zaměřit svoji pozornost na hlavní činnost a získat konkurenční výhodu. Podle The Outsourcing Institute existuje deset hlavních důvodů, proč se firmy rozhodují pro outsourcing. Tyto důvody dělíme na dlouhodobé strategické a krátkodobé taktické. Pojďme si je přiblížit a vysvětlit jejich význam pro podnikání. Mezi dlouhodobé strategické důvody, které firmy zvažují s ohledem na jejich růst či efektivitu, patří zaměření na hlavní činnost, přístup k expertům, zefektivnění restrukturalizace, uvolnění zdrojů pro jiné účely a sdílení rizika. Do krátkodobých taktických cílů, jež společnosti outsourcingem přinesou okamžité výhody, počítáme snížení nákladů, získání lidských zdrojů, zjednodušení řízení složitých funkcí, zlepšení dostupnosti kapitálu a přísun peněz. Dlouhodobé strategické důvody 1. Zaměření na hlavní činnost Jednou z největších výhod outsourcingu je to, že se firma díky němu může soustředit na své klíčové aktivity. Přesunutím podpůrných činností, jako je právě například mzdové účetnictví, na externího poskytovatele, získá podnik více prostoru a zdrojů k tomu, aby rozšířil svůj záběr či se věnoval zákazníkům a jejich potřebám. Tento přístup pomůže zvýšit efektivitu a kvalitu poskytovaných služeb. 2. Přístup k expertům Outsourcing umožňuje firmám spolupracovat s poskytovateli, kteří mají k dispozici špičkové technologie a rozsáhlé znalosti. To platí zejména v oblasti mzdového účetnictví, kde jsou rozhodující přesné a rychlé služby. Firmy outsourcingem získají přístup k profesionálům, kteří jsou zárukou vysoké úrovně služeb. 3. Zefektivnění restrukturalizace Když firmy outsourcují určité činnosti, mohou se více zaměřit na restrukturalizaci svých hlavních aktivit. Tento krok může vést k lepší kvalitě služeb a tím i k větší spokojenosti zákazníků. 4. Uvolnění zdrojů pro jiné účely Dalším důvodem pro outsourcing je možnost uvolnit zdroje, ať už lidské či finanční, které pak najdou využití v hlavních oblastech podnikání. Firma se pak již nestará o okrajové činnosti a plně se věnuje tomu, co umí nejlépe. Tím maximalizuje návratnost svých investic. 5. Sdílení rizika Outsourcing také pomáhá firmám sdílet riziko s externími poskytovateli. Společnosti, které outsourcují část svých činností, totiž přenesou rizika spojená s fluktuací zaměstnanců či výkyvy na trhu na poskytovatele služeb. Tento přístup zvyšuje stabilitu podnikání. Krátkodobé taktické důvody 6. Snížení a lepší kontrola nákladů Společnosti často upřednostňují outsourcing i kvůli tomu, že se s tím pojí nižší náklady na případná školení zaměstnanců či vzdělávání ohledně změny legislativy. 7. Nedostatek interních zdrojů V některých případech firmy nemají potřebné odborníky. Outsourcing podnikům umožní zajistit profesionální služby bez nutnosti investovat do interního týmu. 8. Obtížnost řízení některých činností Některé oblasti podnikání mohou být pro firmy příliš složité na řízení. Delegování těchto aktivit na externího poskytovatele poskytuje firmám možnost svěřit je do rukou odborníků, kteří mají potřebné zkušenosti a znalosti. 9. Zlepšení dostupnosti kapitálu Firmy mohou ušetřené finanční prostředky využít na investice do svých hlavních činností. Otázka návratnosti investic patří mezi nejdůležitější rozhodnutí. 10. Přísun peněz Při outsourcingu vedlejších činností můžou firmy prodat zařízení, které dříve pro tyto aktivity využívaly. Tím tak podnik získá nové finanční prostředky na další rozvoj. I když je zjevné, že outsourcing může být efektivním nástrojem, který společnostem pomůže zlepšit efektivitu, snížit náklady a sdílet rizika, tak každá firma musí předem vždy pečlivě zvážit svou aktuální situaci a schopnosti, aby mohla rozhodnout, zda je pro ni outsourcing tou správnou cestou. Máte-li zájem o další aktuality, sledujte nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Digitalizace ucetnictvi
Daně a finance
Digitalizace účetnictví aneb Jak firmy šetří desítky hodin měsíčně

Digitalizace účetnictví aneb Jak firmy šetří desítky hodin měsíčně Účetní oddělení bez šanonů, ručního přepisování dokladů a nekonečných podpisových koleček už nejsou jen vizí budoucnosti. Digitalizace účetnictví dnes firmám reálně šetří desítky hodin práce měsíčně a snižuje náklady. Klíčem k úspěchu je však promyšlené nastavení procesů a správná integrace technologií. Tři pilíře moderního účetnictví Moderní automatizace účetnictví stojí na třech vzájemně propojených pilířích – zpracování dokladů, ERP systémech a reportingu. Firmy, které využívají digitální nástroje pro vytěžování faktur, automatické přenosy dat a online reporting, šetří čas a také náklady spojené s lidskou chybovostí. Díky propojení těchto systémů mají manažeři k dispozici přesná data, která jim umožňují řídit podnik na základě faktů, nikoli pocitů. Technologie pomáhají, lidé rozhodují Umělá inteligence dnes zvládne číst faktury s vysokou přesností, automatizovat opakující se činnosti a urychlit tok dokumentů mezi odděleními. Přesto zůstává lidská kontrola klíčová. Digitalizace účetnictví tedy není o nahrazování lidí, ale je spíše o jejich podpoře. Technologie dělají rutinu a lidé se mohou soustředit na práci s vyšší přidanou hodnotou. Digitalizace účetnictví v praxi Jak konkrétně zavést digitalizaci do firemního účetnictví, ukáže odborné školení „Digitální účetnictví v praxi“, které proběhne 8. října 2025 v Praze od 9 do 12 h pod záštitou Svazu účetních České republiky. Náš kolega Jan Tecl zde na příkladu EKP Advisory představí praktické ukázky automatizace účetních procesů, vytěžování faktur pomocí AI i nastavení online reportingu. Registrovat na seminář se můžete zde. Digitalizace účetnictví je tedy především efektivitě. Umožňuje dělat více práce s menší námahou a posouvá tím účetnictví do 21. století. Máte-li zájem o další aktuality, sledujte nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Cash-flow je krví každého byznysu, jak mi asi potvrdí každý CFO
Audit
Cash-flow je krví každého byznysu, jak mi asi potvrdí každý CFO

Cash-flow je krví každého byznysu, jak mi asi potvrdí každý CFO Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích se zabýval žalobou společnosti T&T – trade Holding s.r.o., která napadla rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství. Jádrem sporu bylo, zda má být žalobkyni povoleno posečkání úhrady DPH „zpětně“ od dne původní splatnosti podle § 156 odst. 4 daňového řádu. Žalobkyně po dodatečném doměření DPH žádala správce daně o rozložení plateb do splátek. Současně požadovala, aby bylo posečkání povoleno od původní splatnosti, tedy i za dobu před podáním žádosti s odkazem na velmi vysoký úrok z prodlení, svoji platební morálku a „dobrou víru“ ve status svých dodavatelů jako plátců DPH. Dobrá víra žalobkyně v postavení dodavatelů jako plátců DPH pak byla hlavní argumentací pro posečkání zpětně. S odkazem na ní totiž argumentovala, že z ní vycházela při sestavení původně podaných přiznání a měla tedy v době jejich podání za to, že jí tvrzená daňová povinnost je správná. K prokázání své dobré víry v řízení předložila i důkazní prostředky. Správce daně i odvolací orgán sice uznali naplnění podmínek pro posečkání (§ 156 odst. 1 písm. a), d) DŘ), avšak odmítli jej přiznat zpětně. Ve svém rozhodnutí se opíral zejména o judikát NSS č.j. 8 Afs 181/2017, kde NSS v bodu 26 uvedl: „Lze souhlasit se závěrem žalovaného, že „povolení posečkání úhrady daně zpětně přichází v úvahu v těch situacích, kdy existují takové objektivní okolnosti, za kterých je omezení přijmu státního rozpočtu snížením zákonného příslušenství obhájitelné, resp. jsou obhájitelné a omluvitelné důvody prodlení existujícího před podáním žádosti o povolení posečkání (např. zdravotní stav, sociální důvody, mimořádné události, apod.) Krajský soud pak ve svém rozsudku následně de facti potvrdil výše citovanou judikaturu NSS, kdy uvedl, že posečkání je mimořádný „benefit“ státu a je možné ho povolit jen výjimečně, a to jen při objektivně omluvitelných mimořádných okolnostech (typicky závažné zdravotní či sociální důvody, mimořádných okolností apod.). Zpětným posečkáním totiž zaniká již vzniklý úrok z prodlení, který je nahrazen úrokem z posečkané částky. Ten je ve srovnání s úrokem z prodlení poloviční. Soud dále uvedl, že žalobkyní argumentovaná subjektivní dobrá víra ohledně dodavatelů není takovou mimořádnou okolností. Uvedené mělo být uplatněno v doměřovacím řízení, nikoli v řízení o posečkání. Soud zároveň zdůraznil, že akceptovat výklad žalobkyně by fakticky znamenalo eliminaci negativních dopadů na daňový subjekt.  Takový výklad nelze přijmout. Kdyby chtěl takové důsledky zákonodárce způsobit, zakotvil by posečkání s úhradou daně zpětně od doby splatnosti na všechny případy. Tak tomu ale není. Proto je nutné posečkání zpětně aplikovat pouze v případech, kde jsou prokázány objektivní okolnosti vymezené výše citovaným rozsudkem NSS.

Jak vám můžeme pomoci?

Konverzní kód: vložit na poslední krok poptávky. Například „Poptávka odeslána“: