Daně a finance Daň z nemovitosti nemusí bolet Pozor, pozor! Hlášení! Do konce května je nutné zaplatit daň z nemovitosti! Tato zpráva se týká všech majitelů domů, bytů či pozemků. Konec hlášení! Vlastně ne… Pro ty z vás, kteří nechcete stále platit tuto daň klasicky složenkou (nově s poplatkem!), hlášení pokračuje. Daň z nemovitosti totiž prošla v roce 2023 malými změnami v možnostech placení a my se na ně dnes podíváme. A nejen na ně. Pokud stále hradíte daň z nemovitých věcí složenkou, tak ta by Vám měla přijít do poštovní schránky nejpozději do 25. 5. S jejím zaplacením moc neotálejte, protože když nedorazí platba do čtvrtého dne po splatnosti, tak jsou úroky z prodlení opravdu vysoké. K aktuální repo sazbě 7 % (regulace peněz v oběhu) se přidává dalších 8 %, a to už můžete ve svojí peněžence skutečně pocítit. A jestli i dnes marně vyhlížíte pošťáka se složenkou, tak se raději obraťte na finanční úřad, jestli vám náhodou informaci o platbě nedoručili jinak, například e-mailem, přes SIPO apod. Pozor na složenky Letos poprvé nejsou v rámci daně z nemovitosti zasílané bezplatné daňové složenky, ale standardní složenky typu A. Za jejich zaplacení na České poště je tedy nutné přičíst poplatek 52 Kč a ruku na srdce, to není právě málo. Chcete-li se tedy tomuto poplatku vyhnout (kdo by nechtěl), tak vám doporučujeme provést platbu přes přiložený QR kód a využít bezhotovostní platby. Platit lze i přes portál mojedane.cz, kde se v DIS+ (Daňové informační schránce) přihlásíte přes Identitu občana či datovou schránku. Máte aktivní datovou schránku? Problematice datových schránek jsme se věnovali v samostatném článku a i u daně z nemovitosti platí to, že ti, kteří mají schránku aktivní, tak jim veškeré informace o daních chodí automaticky tam. Takže všichni živnostníci, podnikatelé a OSVČ dejte si na to pozor a schránku zkontrolujte. Výborným pomocníkem je aplikace Datovka, do níž vám budou chodit oznámení, když se ve schránce něco objeví. A i když nejste příznivcem aplikací, tak vás o každé změně ve schránce informuje úřad prostřednictvím e-mailu. Koeficient má poslední slovo Daň z nemovitosti musí zaplatit každý, kdo ke konci minulého roku vlastnil nějaký pozemek, stavbu či byt, a také ten, kdo svoji stavbu jakkoliv upravoval a změnil při tom výměru. Výši daně stanovuje zákon a zohledňuje při tom, jestli v domě „jen“ bydlíte nebo tam provozujete podnikatelskou činnost (pro podnikání je sazba za m2 vyšší než u běžného rodinného domu). Konečnou výši daně v závěru upravuje koeficient (1,1 – 5,0), který se stanovuje podle počtu obyvatel. Je tedy logické, že Praha, kde je počet obyvatel opravdu vysoký, bude mít koeficient vyšší (4,5 a více) než vesnice s méně než 1 000 obyvateli (1,1). Přinášíme i dobré zprávy, konec to ale ještě není Je více než jasné, že pokud vlastníte více nemovitostí, tak vám za každou z nich přijde odpovídající složenka. Je-li však souhrnná částka vyšší než 5 000 Kč, můžete platbu provést ve dvou splátkách (první polovinu nyní do konce května a druhou do konce listopadu). Další příjemnou věcí je, že když svůj dům během let nijak nepřestavujete, nepřikupujete další nemovitosti, nebo nic nedědíte, tak daňové přiznání podáte jen jednou. Pořád tedy platí to, které jste již kdysi jednou podali. Úsporný balíček pro rok 2024 Vlny daňové problematiky v posledních dnech zvířil také tzv. vládní úsporný balíček, který se týká i daně z nemovitosti. Daň bude dle této úpravy v příštím roce až dvojnásobná, přičemž peníze nad rámec dosavadní daně poputují přímo do státní kasy. Jako příklad uvedeme citaci přímo z dokumentu Ministerstva financí ČR, kde je uvedeno, že za průměrný sedmdesátimetrový byt na Praze 1 dnes majitel zaplatí cca 1 700 Kč ročně, nově však zaplatí cca 2 500 Kč. Za podobně velký byt v Brně dnes majitel zaplatí cca 600 Kč a v příštím roce to bude cca 1 200 Kč. Závěrem tedy můžeme říct: užijte si letošní nízkou daň, pořádně to oslavte a hlavně ji zaplaťte včas. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Daně a finance Chyby v daňovém přiznání bohužel nejsou mýtus Vyplnit daňové přiznání nepatří právě mezi oblíbené kratochvíle. Většina lidí by v tu chvíli dělala raději cokoliv jiného, jen aby se tomu vyhnula. No, možná ne úplně cokoliv, pokud tedy někomu přijde potápění se žraloky jako velká zábava… Občas je dobré své koníčky na chvilku odložit a zatnout zuby. Máme pro vás ale dobrou zprávu! Ten, kdo nechce zatínat zuby ani plavat se žraloky, může tento „nudný dokument“ přenést na bedra zkušeným daňovým poradcům, kteří rádi plavou v daňovém oceánu plném účetnictví, DPH a přiznání. O tom, proč je však dobré si na vyplnění přiznání opravdu udělat čas, svědčí časté chyby, které v něm lidé dělají. Přehled, jenž vám dnes přineseme, vám pravděpodobně ušetří hodně času a dost možná i spoustu peněz. Co by se asi tak mohlo v daňovém přiznání pokazit, říkáte si? Začít můžeme již tím základním, a to termínem podání. Že není dobré to nechávat na poslední chvíli, se přesvědčilo již mnoho lidí před vámi. V letošním roce připadal termín podání papírového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 na pondělí 3. dubna 2023. Právnické osoby (OSVČ a firmy) na to měly trošku více času díky elektronickému podání formou datových schránek, a to do 2. května 2023. Přestože je možné v případě elektronického přiznání využít u každé položky průvodce s instrukcemi, jak danou kolonku správně vyplnit, tak se chyby bohužel stále objevují. Daňové přiznání pro fyzické osoby je vlastně velice jednoduché Pro fyzické osoby (tím myslíme zaměstnance) platí, že se do daňového přiznání zohledňují jen ty příjmy a výdaje, jež proběhly v daném roce, tj. odešly nebo přišly na účet. Dále se jich týká § 10 (ostatní příjmy), kdy například při prodeji chaty za 6 000 000 Kč, kterou však předtím zakoupili za 4 000 000 Kč, zdaní jen rozdíl 2 000 000 Kč. Také je dobré vědět, co vše lze odečíst od základu daně. Jsou to poskytnuté dary, zaplacené úroky z hypotečního úvěru, příspěvky na soukromé životní pojištění či penzijní připojištění a pojištění, doplňkové penzijní spoření, členské příspěvky odborové organizaci a poplatky za zkoušky dalšího vzdělávání (pokud je neplatí zaměstnavatel). Když uplatňujete v daňovém přiznání některou z těchto položek, pak vždy přiložte i potvrzení vystavené danou institucí. Pokud jej nepřiložíte, pak vás finanční úřad požádá dodatečně o doložení. Z toho žádné pokuty neplynou, ale vy si o to prodloužíte další papírování. To přece nemáte zapotřebí. Právnické osoby by raději plavaly se žraloky Daň z příjmů právnických osob je mnohem složitější, musí se totiž zohlednit všechny výnosy a náklady. A to není totéž jako příjmy a výdaje. Výnosy a náklady totiž nezávisí na tom, kdy byly faktury skutečně zaplaceny či za ně přijaty platby, ale jen na tom, kdy byly vystaveny. To se počítá do celkového hospodaření firmy v daném roce. A výsledek hospodaření (rozdíl mezi výnosy a náklady) je právě to, oč tu běží. Pak již jde jen o to, co výsledek hospodaření zvýší a co sníží. Pozor na to, co zvýší hospodaření vaší společnosti Zvýšit jej můžou například náklady na reprezentaci a pohostinství, nezaplacené smluvní sankce, pokuty od státu apod. Pokud firma včas (do konce ledna) nezaplatí sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců i samotného zaměstnavatele, tak to také může tuto položku významně zvýšit (uvádí se to do řádku 40). V takovém případě si to společnost z daní odečte až v následujícím roce. Také dlouhodobý majetek ve vlastnictví firmy může mít dopad na daňové přiznání. Tzv. účetní a daňové odpisy míry opotřebení tohoto majetku (každá firma to řeší dle svého uvážení) můžou zvýšit hospodaření, pokud jsou účetní odpisy vyšší než ty daňové (řádek 50). Takový řádek 20 je také zajímavý – zdanit je nutné to, co je ve výnosech, ale není to zaúčtované (účetnictví daného období je již uzavřeno), jde například o přebytek ve skladu. Hurá, už jsme konečně u snížení Mnohem radostnější je pro podnikatele to, co výsledek hospodaření pro účely daňového přiznání sníží. Jsou to výnosy, které nejsou předmětem daně (např. nabytí akcií), dále to, co je osvobozené od daně (výhry do jednoho milionu korun apod.) či již bylo zdaněné (srážkovou daní atd.). K tomu slouží řádky 109 a 110. Výše zmíněné daňové odpisy můžou někdy převyšovat nad těmi účetními a v takovém případě je důležité to zaznamenat na řádku 150, čímž také snížíte hospodaření. Výčet důležitých řádků, vedoucích ke zdárnému vyplnění přiznání, ukončíme sympatickým číslem 111. Tam je dobré zanést zaplacené sociální a zdravotní pojištění, které firma zaplatila až po skončení měsíce ledna (viz výše). Obrátit se na odborníka není žádná ostuda Na závěr si dovolíme malé shrnutí. Sledujte termíny a nic neodkládejte na poslední chvíli, snížíte tak riziko zbytečných chyb a tím i pokut. Dejte si pozor na uvedení správných údajů a nevymýšlejte si. Pokud si něčím nejste jistí, není ostudou obrátit se na kvalifikovaného daňového poradce, který již nejednu firmu vyvedl z daňového pekla. No a jestli je toho na vás prostě moc, tak díky tomu, že jste s daňovým přiznáním začali včas a s předstihem (jak jinak!), tak máte mezitím dostatek času na své koníčky, u nichž si provětráte hlavu. Pak vám vše půjde zase pěkně od ruky. Potřebujete poradit s daňovým přiznáním nebo s něčím jiným? Neváhejte se na nás obrátit na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Daně a finance Jak prodat nemovitost a nezbláznit se (z daně) Chystáte se prodat svůj dům či byt a rádi byste ušetřili peníze za placení daně? Prodej vlastní nemovitosti patří k jednomu z nejvýznamnějších životních milníků v životě každého člověka. A když už se k tomu rozhodnete, tak si své peníze chcete užít raději na vysněné dovolené s celou rodinou nebo koupí něčeho hezkého, a ne je odevzdat finančnímu úřadu. V České republice existuje – no, říkejme tomu třeba trik (naprosto legální), jak se od této daně osvobodit. Jak tedy na prodej nemovitosti bez nutnosti zaplatit daň si posvítíme v dnešním článku. Prodáte-li dům, tak peníze z prodeje automaticky podléhají dani z příjmu fyzických osob. Osvobodit tento příjem od daně však není vůbec složité. Stačí respektovat tato dvě pravidla: časový test a to, zda byla nemovitost určena k vlastnímu bydlení. Co se pod tím skrývá si ukážeme hned teď. Dvě pravidla jsou základ Abyste mohli využít možnost osvobození od daně, musíte v domě žít alespoň dva roky před jeho prodejem. Pokud v něm bydliště po tuto dobu nemáte, tak je zde další způsob. Získané prostředky z prodeje musíte použít na zajištění bydlení. Ani v jednom případě se však nesmí jednat o nemovitosti, které nějakým způsobem během uplynulých dvou let sloužily k obchodním účelům. Možností je vlastně více Jestliže nemůžete na svoji nemovitost aplikovat některé z výše uvedených pravidel, tak vězte, že ještě není vše ztraceno. Stále lze příjem z prodeje osvobodit od daně tak, že splníte časový test desíti let. Co to je? Dům jste koupili před deseti lety (nabyli jste k němu vlastnické právo) a nyní ho můžete s klidem v duši prodat, aniž byste z něj museli odvádět daň. Že se vám to zdá jako běh na dlouhou trať a nechcete tak dlouho čekat? Použijte získané peníze z prodeje na vlastní bydlení a opět máte vyhráno. Novela z roku 2021 zamíchala kartami Časový test deseti let se však týká jen nemovitostí pořízených od 1. ledna 2021, kdy nabyla platnost nová novela zákona o daních z příjmů fyzických osob. Pro domy i byty zakoupené před tímto datem platí stará pravidla, a to časový test pěti let. Zjednodušeně můžeme říct, že nemovitosti pořízené před tímto datem lze prodat po pěti letech bez nutnosti platit daň a po tomto datu až po deseti letech. Pro majitele starších domů či bytů je to dobrá zpráva. Bonus navíc jistě potěší Jako taková perlička na závěr je, že prodej nemovitosti osvobozený od daně nemusíte hlásit finančnímu úřadu ani kvůli němu podávat daňové přiznání. Je to z jednoduchého důvodu. Díky katastru nemovitostí či jiné veřejně dostupné evidenci jde prodej a tím i změna vlastnických práv kýmkoliv snadno ověřit. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Daně a finance Outsourcing účetnictví jako ochrana před zpronevěrou aneb o vážné věci nevážně Zpronevěra. Slovo tak běžné, že ho už takřka ani nevnímáme. Čas od času se však z médií doslechneme o případu, který nás něčím překvapí. U nás to teď byla kauza, kdy nejmenovaná obviněná žena byla svými kolegy hodnocena jako velmi pracovitá. Ano, to byla. Spoustu práce ji totiž stálo zpronevěřit stovky milionů. V EKP Advisory víme, že například mzdové a finanční účetnictví může být v tomto ohledu opravdu slabým článkem. My vám v našem příspěvku ukážeme, jak tento článek posílit. Co to vlastně ta zpronevěra je? Zjednodušeně řečeno jde o trestný čin, kdy si pachatel přisvojí cizí věc, která mu však předtím byla svěřena přímo majitelem! Všimněme si tedy hlavního rozdílu oproti klasické krádeži. Při ní totiž vlastník „svoji věc“ rozhodně nikomu nesvěřil do péče, a přesto se o ni někdo rozhodl „postarat“. Ale pojďme dále. Aby šlo o zpronevěru, tak škoda musí být nikoliv nepatrná (formulace dle zákoníku), což je nejméně 10 000 Kč.A je jedno, jestli pachatel přímo „odkloní“ peněžní prostředky nebo prodá firemní notebook. Výsledek je stejný a při odhalení trestného činu hrozí pachateli až dva roky odnětí svobody. Každopádně tento druh krádeže není jednoduché odhalit a my se v textu blíže podíváme na to, jak se jí můžeme ubránit. Kontrola, kontrola, kontrola Víme, že každá firma má nějaké své procesy, na které je zvyklá. Ale tak jako všechny ráno na pracovišti pozdravíte a jdete si uvařit kávu, tak nezapomínejte ani průběžně kontrolovat účetnictví. A i když se bude ve společnosti o finance starat někdo jiný, ponechejte si právo na přehled o účetních datech. Ideální je, když má rozhodovací pravomoc o finančních tocích více lidí. Tito lidé by také měli chtít firmu posouvat dále, a to nejen ideově. Trestnému činu zpronevěry lze často zabránit i outsourcingem mzdového a finančního účetnictví, neboli ho delegovat do rukou odborné společnosti, kterou již před vámi prověřily desítky (a více) lidí. Je důležité si své spolupracovníky dobře vybírat, a pokud mají přístup k vašim penězům či materiálu, pak jsou reference skutečně na místě. Odkrýt zpronevěru tedy vůbec není jednoduché, ale interní controlling je jednou z cest, jak se s ní ani nikdy nesetkat. Outsourcing je efektivní z mnoha důvodů Většinu firem může odradit hodinová taxa, kterou je outsourcovaný způsob vedení účetnictví hodnocený. U tohoto způsobu spolupráce se ale často zapomíná na to, že firma klientovi účtuje skutečně jen čas trávený nad jeho agendou. A to za něj pohlídá software. Není se tedy potřeba předem děsit a mzdu násobit 8 hodinami denně. Navíc z toho nejsou hrazeny dovolené a nemoci, to je také potřeba vzít v potaz. Největší přidanou hodnotou outsourcingu je však nezaujatý a objektivní pohled na firmu jako takovou, přičemž pravomoci k finančním operacím jsou zde naprosto nemyslitelné. Skutečně dobrá firma se také zajímá o pravidelné školení svých zaměstnanců, kteří tak díky tomu klientovi poskytují profesionální služby a aktuální informace. A co si budeme říkat, o to jde především! Všímejte si lidí, ale nepodléhejte paranoii Finance si pravidelně kontrolujte a nezapomeňte se zajímat i o lidi kolem vás. Za zpronevěrou totiž často stojí hazard, drogy či těžká nemoc pachatele nebo blízké osoby a nápadná změna v chování člověka může mnohé odhalit. Ne vždy za tím ale stojí nelehký osud. Ona pracovitá paní, jež nás inspirovala k sepsání tohoto článku, byla moc milá, přesto měla nutkání přivlastnit si majetek, který jí sice byl svěřený, ale neříkal jí pane. S trochou nadsázky – jestliže váš kolega/kolegyně z účetního oddělení začne častěji jezdit na exotické dovolené, kupovat si drahé šperky, luxusní auto pro něj najednou není problém a kabelky nedozírné ceny jsou nerozlučným přítelem, tak zbystřete. Nicméně jestliže to tak u vás ve firmě máte všichni a je to standardní (v dobrém slova smyslu), pak vám skutečně gratulujeme a ze srdce vám to přejeme. Pokud vás téma outsourcingu finančního a mzdového účetnictví či daňového poradenství obecně více zajímá, sledujte nás na Facebooku, LinkedInu a na našem blogu.

Daně a finance Zveřejnění účetní závěrky prostřednictvím správce daně Generální finanční ředitelství mění některé daňové a další zákony novelou zákona o účetnictví zákonem č. 609/2020 Sb. S účinností od 1. 1. 2021 je umožněno obchodním korporacím požádat správce daně z příjmů, aby předal účetní závěrku obsaženou v daňovém přiznání příslušnému rejstříkovému soudu místo této společnosti. Tato možnost se týká těch společností, které účetní závěrku nepředávají do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím České národní banky. Nová právní úprava stanovuje možnost předávat účetní závěrku více subjektům státní správy prostřednictvím jednoho daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Novela cílí na snížení administrativní zátěže a vyhnutí se několikanásobnému odevzdávání stejných formulářů vícero orgánům veřejné moci, a to finanční správě jako přílohu daňového přiznání a dále založení stejné účetní informace do sbírky listin veřejného rejstříku. Účetní závěrku bude možné nově založit do sbírky listin veřejného rejstříku formou přílohy k formuláři daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období započaté v roce 2021 (tedy za období, které započalo nejdříve 1. ledna 2021 a skončilo nejdříve 31. prosince 2021), kdy správce daně toto založení zprostředkuje. Tiskopis přílohy s označením „Žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku“ je dostupný v databázi tiskopisů na webu finanční správy. Jinou formou a v jiné podobě účinně požádat správce daně o předání sbírky listin veřejného rejstříku nelze. K úkonu zveřejnění účetní závěrky není potřeba udělení speciální plné moci, dostačující je plná moc, která zahrnuje rozsah pro podání daňového přiznání k dani z příjmů. Nutný je naopak požadavek elektronické formy podání daňového přiznání včetně všech jeho příloh v takovém formátu, struktuře a za podmínek, které stanovuje daňový řád. Žádost o předání účetní závěrky není možné podat samostatně, ale musí být součástí daňového přiznání, případně dodatečného daňového přiznání. Pokud jsou splněny všechny stanovené podmínky pro podání žádosti o zveřejnění účetní závěrky, správce daně předá prostřednictvím informačních systémů účetní závěrku rejstříkovému soudu ke zveřejnění ve sbírce listin. Předání účetní závěrky proběhne výhradně v takovém rozsahu, který si určí účetní jednotka (daňový subjekt). Za to, zda rozsah přiložených dokumentů odpovídá rozsahu, který plyne účetní jednotce ze zákona o účetnictví, zodpovídá zcela účetní jednotka. Okamžik podání daňového přiznání u příslušného správce daně je považováno za okamžik splnění (částečné splnění) povinnosti účetní jednotky zveřejnit účetní závěrku. Máte-li zájem o další aktuality, sledujte nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Daně a finance Daňová uznatelnost darů na podporu třetích zemí V reakci na napadení Ukrajiny Ruskou federací jsme svědky zvýšeného zájmu o poskytování darů. Mnoho Čechů i českých firem daruje prostředky na podporu Ukrajiny a jejích obyvatel s cílem pomoci. Za jakých podmínek je však možné tyto dary odečíst od základu daně z příjmů a uplatnit tak jejich daňový efekt? Ačkoliv se v daňové legislativě podporuje darování s nezištným cílem pomoci, z pohledu daně z příjmů nemusí být každý dar daňově uznatelný. Zákon o daních z příjmů stanovuje pro daňovou uznatelnost darů jednoznačné podmínky, kterými jsou sídlo nebo bydliště obdarovaného subjektu, účel daru a částka daru (jak minimální, tak maximální uznatelná). Komu mám dar poskytnout, aby byl daňově uznatelný? V souvislosti s Ukrajinou je pro daňovou uznatelnost daru limitující sídlo nebo bydliště obdarovaného. Podle legislativy je podmínkou, aby obdarovaná instituce měla sídlo na území Evropské unie (EU) nebo Evropského hospodářského prostoru (EHP), kdy totéž platí také pro bydliště obdarovaných fyzických osob. Jelikož Ukrajina není ani součástí EU, ani EHP, pak dary přímo poskytnuté do Ukrajiny (tzn. organizacím se sídlem zde nebo samotným postiženým Ukrajincům) není aktuálně možné odečíst od základu daně z příjmu. Stejné znemožnění uznatelnosti platí i pro dary poskytnuté na účet Ukrajinského velvyslanectví, protože tento bankovní účet je vlastněný organizací či státem mimo EU/EHP. Z výše uvedených důvodů pro maximalizaci daňového efektu darů doporučujeme darovat peníze renomovaným neziskovým organizacím sídlícím na území České republiky nebo v jiném členském státě EU, které dary využijí v rámci organizované pomoci. Je nějak limitující účel daru? V případě poskytnutí daru za účelem humanitární pomoci na Ukrajině je účel darování zákonem splněn a není zde podmínka limitující uznatelnost. Veškeré dary související s humanitární, sociální, zdravotní, charitativní a další bohulibou činností lze daňově uznat. Jakou částku darovat, aby byl dar daňově uznatelný? Zákon limituje částky zvlášť u fyzických a právnických osob. U fyzických osob musí být součet výše darů za zdaňovací období alespoň 1 000Kč nebo 2% ze základu daně, aby je bylo možné daňově odečíst. Naopak nejvyšší hodnota daru, kterou lze daňově uznat u fyzických osob, je 15% ze základu daně poplatníka. Daňový efekt daru u poplatníka obvykle způsobí absolutní úsporu na dani ve výši patnácti procent z jeho uznané hodnoty (tedy z darované částky ve výši 1 000Kč absolutně ušetříme na dani z příjmu 150 Kč). U právnických osob musí být výše daru za zdaňovací období alespoň 2 000Kč. Výše darů, kterou lze daňově uznat je pak omezena na hodnotu 10% z upraveného základu daně. Na závěr bychom chtěli upozornit, že dar může být uskutečněný jak v peněžní, tak v naturální formě (např. poskytnutí zdravotních pomůcek). Hodnota naturálního daru je pak rovna pořizovací ceně nebo zůstatkové daňové hodnotě u poplatníků vedoucích účetnictví či daňovou evidenci, popřípadě ceně obvyklé u ostatních subjektů. Ministr financí Zbyněk Stanjura předložil vládě novelou zákona o daních z příjmů, která by mohla rozšířit daňové odpočty v souvislosti s dary pro Ukrajinu. Máte-li zájem o další aktuality, sledujte nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Daně a finance DPH jako bič na plátce, anebo je to celé „podvod“? V posledních měsících se stále častěji u plátců DPH objevují ze strany finančních úřadů výzvy k prokázání oprávněnosti nároku na odpočet DPH u vybraných přijatých plnění. Ve chvíli, kdy se plátce daně začne o dotčené dodávky (většinou služeb) zajímat, odhalí často o svých dodavatelích znepokojivé informace. Pokud tito dodavatelé s odběratelem nespolupracují, dotazovaný plátce v dalším kroku zjistí, že udržení důkazního břemene pro prokázání nároku na odpočet nebude jednoduché. Plátci je přitom zcela jasné, že pokud důkazní břemeno neudrží, přijde o uplatňovaný nárok na odpočet. Logicky se pak objeví následují otázky: „Proč my?“ …. Jsme přeci solidní firma“; „Co zatím je?“; „Jak mám nyní postupovat“? Cílem našeho článku je odpovědět Vám právě na výše uvedené. Nárok na odpočet DPH Nárok na odpočet DPH je základním právem plátce, které plyne ze samotné podstaty systému DPH. Proto není v zásadě možné ho omezit z formálních důvodů. Dle ustanovení § 72, odst. 1, písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty (ZDPH) je plátce „oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku.“ Podmínky pro vznik a uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu lze rozdělit do dvou kategorií, a to na hmotněprávní a formální. Za splnění hmotněprávních a formálních podmínek nároku na odpočet daně je daňovému subjektu nárok na odpočet daně přiznán, neboť, jak Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) ve svých rozsudcích opakovaně rozhodl, je nárok na odpočet daně daný článkem 167 a dalšími články Směrnice nedílnou součástí systému DPH a v principu nesmí být omezen. Příkladem výše uvedených rozhodnutí SDEU je např. rozsudek C-516/14 Barlis 06 viz. body 40)-44). Dle ustanovení § 73 odst. 1, písm. a) ZDPH je plátce pro uplatnění nároku na odpočet daně povinen splnit tyto podmínky: „při odpočtu daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce, mít daňový doklad,“. Ustanovení § 73 odst. 5 ZDPH dále určuje, že v případě, kdy „neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku na odpočet daně všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze nárok prokázat jiným způsobem.“ Prokázáním nároku na odpočet daně se zabýval i Nejvyšší správní soud (NSS) v rozsudku 5 Afs 65/2013-79, který se ve svých závěrech shoduje s SDEU: „Nejvyšší správní soud konstatuje, že i přes zákonné restrikce týkající se formalit, je odpočet daně základním právem plátce, které plyne ze samotné podstaty systému DPH, lze jej proto odmítnout jen ze závažných důvodů, nikoli z důvodů formálních a nad rámec mantinelů daných Šestou směrnicí, resp. Směrnicí Rady 2006/112/ES, ze dne 28.11.2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.“ Současně v rozsudku č.j. 7 Afs 55/2011-87 ze dne 29.12.2011 NSS jednoznačně uvedl, že nárok na odpočet lez prokázat i dalšími důkazními prostředky: „…. I v daňovém řízení ovšem může k prokázání určitých skutečností postačovat i řetězec nepřímých důkazů, tedy ve svém souhrnu logická, ničím nenarušená a uzavřená soustava vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících nepřímých důkazů, které vcelku shodně a spolehlivě dokazují skutečnost nebo skutečnosti, které jsou v takovém příčinném vztahu k dokazované skutečnosti, že z nich je možno vyvodit jen jediný závěr a současně vyloučit možnost jiného závěru (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 24. 3. 1970, sp. zn. 7 Tz 84/69, zveřejněné pod č. 38/1970 Sb. rozh. tr.).“ V souladu s výše uvedeným je možné shrnout, že nárok na odpočet daně na vstupu lze uplatnit při splnění následujících podmínek: poskytovatelem plnění byl plátce, plnění bylo poskytováno na základě daňového dokladu, kterým příjemce plnění disponuje, k plnění reálně došlo a daňový subjekt je schopen jej dokázat. Prokázání nároku na odpočet – důkazní břemeno V případě prokázání nároku na odpočet nese důkazní břemeno daňový subjekt. Uvedené vyplývá z § 92 daňového řádu, podle kterého „prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém tvrzení a dalších podáních.“ Na zmíněné ustanovení logicky navazuje i judikatura NSS, která tuto skutečnost vymezuje takto: „Daňové řízení je tedy postaveno na zásadě, že každý daňový subjekt má povinnost daň přiznat, tzn. že nese břemeno tvrzení, a povinnost svá tvrzení doložit, tzn. že nese břemeno důkazní. Svá tvrzení daňový subjekt prokazuje zejména svým účetnictvím a jinými povinnými evidencemi a záznamy“ To však neplatí, vždy. V některých případech leží důkazní břemeno na správci daně. To platí i pro případ prokázání účasti na daňovém podvodu na DPH. Z toho vyplývá, že usvědčit daňový subjekt z účasti na podvodu, nebo z neunesení neprokázání podmínek pro uplatnění nároku na odpočet je pro správce daně velký rozdíl. Zatímco v prvně jmenovaném případě má správce daně plno práce, v druhém případě ji velmi jednoduše přenese na daňový subjekt. Co vlastně rozumíme daňovým podvodem na DPH? Daňovým podvodem (resp. podvodem na dani z přidané hodnoty) judikatura SDEU vymezuje situaci, kdy ve své podstatě není daňovým subjektem odvedena určitá částka získaná jako daň z přidané hodnoty a druhý daňový subjekt si ji čerpá za nestandardních okolností. Obdobně podvod na dani z přidané hodnoty chápe i NSS, který podvodem na dani z přidané hodnoty vymezuje situaci, v níž jeden z účastníků neodvede státní pokladně vybranou daň, další si ji odečte, a to za účelem získání zvýhodnění, které je v rozporu s účelem Směrnice, neboť uskutečněné operace neodpovídají běžným obchodním podmínkám (viz např. rozsudek NSS ze dne 21.4.2010, č. j. 9 Afs 111/2009-274). Účast daňového subjektu na daňovém podvodu má pak za následek omezení jeho nároku na odpočet. Z praxe Vraťme se nyní k případu, představenému v úvodu článku. Po revizi toho, co má na základě výzvy správce daně daňový subjekt prokázat a následném kontaktu vybraného dodavatele začne mít mlhavé tušení „o čem to může být“. Problematickým prvkem přitom ani nemusí být dodavatel daňového subjektu samého, ale následné články dodavatelského řetězce. Jak vyplývá z výše uvedeného, je v tomto případě pro správce daně daleko jednodušší rozporovat nárok na odpočet na odběratelské straně než prokazovat dodavateli, že se účastnil daňového podvodu (o čemž věděl, nebo vědět mohl). Pozorný čtenář se na tomto místě také rychle dovtípí, kde leží tzv. jádro pudla, respektive dokáže si odpovědět na otázky „Proč my?“ …. Jsme přeci solidní firma“; „Co

Daně a finance Daně v marketingu Marketing dokáže významně zviditelnit společnost či podnikatele na trhu a zajistit tím nový přísun zákazníků. Avšak co se považuje za marketingový náklad? Jak se na marketingové náklady dívá zákon o daních z příjmů a zákon o dani z přidané hodnoty? Jak lze prokázat přijetí marketingových plnění? Ačkoliv marketingové náklady nejsou v daňových zákonech nijak striktně vymezeny, lze mezi ně zařadit například propagační a marketingové akce, poskytování propagačních předmětů, bonusy, skonta, spotřebitelské soutěže a loterie, poskytování vzorků výrobků a darů a dále nakoupené služby a zboží, které jsou využity při marketingových akcí. Pro určení daňové uznatelnosti marketingových nákladů se musí vycházet z obecných podmínek stanovených v § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Náklady (popř. výdaje) prokazatelně vynaloženy za účelem dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů dále musí být správně zúčtovány z hlediska věcné a časové souvislosti. Pouze dary, jakožto marketingové náklady, mají zvláštní ustanovení v zákoně o daních z příjmů, a to v § 25 odst. 1 písm. t), kdy dar je daňově uznatelným nákladem při splnění následujících podmínek: Je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele daru NEBO názvem propagovaného zboží či služby; Hodnota daru bez DPH není vyšší jak 500,- Kč Dar není předmětem daně spotřební (to neplatí u darovaného tichého vína, kdy v podstatě sazba u daně z vína a meziproduktů u tichých vín je 0,- Kč). Poskytne-li podnikatelský subjekt někomu dar, nejedná se za níže uvedených podmínek o dodání zboží dle § 13 odst. 7 písm. c zákona o dani z přidané hodnoty. Jinými slovy nemusí být z poskytnutí daru odvedena daň z přidané hodnoty. Podmínkou však je, že pořizovací hodnota daru nesmí být vyšší než 500,- Kč bez DPH. Z nakoupeného daru si lze nárokovat daň na vstupu, pokud je splněna podmínka uvedena pro dary v zákoně o daních z příjmů, tj. nesmí se jednat o náklady, které zákon o daních z příjmů výslovně označuje za nedaňové. Obecně daňový subjekt musí prokázat vše, co má povinnost tvrdit dle § 92 odst. 3 daňového řádu (např. výši daňové uznatelnosti nákladů v přiznání). U marketingových nákladů by měla být daňovým subjektem prokázána: Věcná souvislost reklamních nákladů s předmětem podnikání Faktické přijetí reklamních služeb Cena reklamních nákladů odpovídá cenám v běžných tržních podmínkách Faktické přijetí reklamních služeb lze prokázat např. svědeckými výpověďmi svých zaměstnanců, kteří průběžně kontrolovali poskytování reklamních služeb, nebo fotografiemi, které by měly být pořízeny v různých časech a na různých identifikovatelných místech, aby bylo možné odvodit skutečný rozsah reklamy. Máte-li zájem o další aktuality, sledujte nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Daně a finance Lze efektivně docílit snížení úroku z prodlení? Jak jsme Vás již informovali v jednom z našich předchozích příspěvků, změnila se výše úroku z prodlení od 1.1.2021 na úroveň úroku z prodlení dle občanského zákoníku, tj. nyní 8,5 % p.a. Do 31. 12. 2020 daňový řád stanovil, že výše úroku z prodlení odpovídá roční výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 14 % a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.  Uvedená sankce vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby. V případě vyšších doměrků na základě kontrol za historická období pak často dochází ke vzniku poměrně citelných částek, které je daňový subjekt správci daně povinen uhradit. Zcela logicky pak může vyvstat otázka, zda neexistují cesty k jeho snížení. Jednou z takových cest je snížení úroku na základě žádosti o prominutí. Základními předpoklady pro zahájení řízení ve věci prominutí je: úhrada správního poplatku, který momentálně pro případy, kdy je žádáno o prominutí úroku vyššího než 3 000 Kč, tisíc korun; a úhrada daně, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl. Docílit snížení úroku pak lze ještě prostřednictvím žádosti o posečkání úhrady daně, kdy po dobu posečkání vzniká úrok pouze v poloviční výši. Nadto lze i u úroku z posečkané částky žádat o prominutí. Máte-li zájem o další aktuality, sledujte nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.