
Prokazování dodání zboží do jiného členského státu a procesní práva daňového subjektu podle rozsudku Nejvyššího správního soudu Nejvyšší správní soud (NSS) se ve svém nedávném rozsudku č. j. 4 Afs 262/2023-92 zabýval sporem o nárok na osvobození od DPH u dodávek řepkového oleje do Polska a Estonska. NSS přitom zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze ve prospěch žalovaného Odvolacího finančního ředitelství (OFŘ). Daňový subjekt uplatnil osvobození od DPH na dodání řepkového oleje do Polska a Estonska, přičemž finanční úřad měl pochybnosti, zda: zboží skutečně bylo dodáno deklarovaným odběratelům, deklarovaní odběratelé byli skutečnými příjemci v postavení plátce DPH, doložené přepravní doklady přesně zachycovaly reálné vztahy mezi subjekty. Na dokladech (CMR listech) se totiž objevovaly další třetí subjekty, odlišné od deklarovaných odběratelů, jejichž roli v obchodu daňový subjekt neobjasnil. Mezinárodní výměna informací také nepotvrdila, že by deklarovaní příjemci plnění převzali. Z tohoto důvodu byla daňovému subjektu vyměřena daň. Daňový subjekt se proti výměru bránil u krajského soudu, který napadené rozhodnutí zrušil. Rozhodnutí krajského soudu Krajský soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí trpí vadami v dokazování, neboť OFŘ neprovedlo mezinárodní dožádání navržené daňovým subjektem k ověření existence smluvního vztahu mezi deklarovanými odběrateli a třetími subjekty uvedenými na CMR listech. Krajský soud konstatoval, že daňový subjekt byl v důkazní nouzi, neměl objektivní možnost získat tyto informace sám a že pouhé označení důkazu (tj. navržení mezinárodního dožádání) má pro splnění důkazní povinnosti stačit. Podle krajského soudu tak došlo k zásahu do práva na spravedlivý proces. Dále krajský soud uvedl, že daňový subjekt nedostal možnost reagovat na veškerá zjištění v daňovém řízení, zejména v souvislosti s odpovědí estonského správce daně získanou v rámci mezinárodního dožádání, a že neměl přístup k listinám, o které správce daně opíral své závěry. Důvodem mělo být předložení anonymizované verze při nahlížení daňového subjektu. Závěr Nejvyššího správního soudu NSS zdůraznil, že daňové řízení stojí na zásadě, že daňový subjekt musí sám prokázat své tvrzení o splnění podmínek pro nárok na osvobození od DPH. Daňový subjekt sice může navrhnout důkazní prostředky, ale to neznamená, že správce daně je povinen zajistit tento důkaz, a takovou povinnost nelze vyvodit jen z toho, že daňový subjekt nemá možnost získat příslušné informace sám. Dle NSS účelem mezinárodní výměny informací v rámci správy daní není umožnit daňovým subjektům získat dodatečné důkazy, které si měly samy dříve zajistit. Daňový subjekt neupřesnil, jaké skutečnosti měly být navrhovaným mezinárodním dožádáním prokázány, a pouze obecně navrhl jeho provedení směrem k objasnění obchodních vztahů mezi deklarovanými odběrateli a třetími subjekty uvedenými na dokladech. Což samo o sobě nemá vypovídací schopnost pro prokázání dodání zboží deklarovaným odběratelům. NSS dále zdůraznil, že nebylo prokázáno, komu bylo zboží skutečně dodáno. Z dokladů vyplývaly pochybnosti o identitě odběratelů a o reálných obchodních vztazích, které daňový subjekt neobjasnil ani jinými důkazy. Daňový subjekt trval na dodání deklarovaným odběratelům a nikdy nepřipustil, že by dodání proběhlo jinému subjektu, proto na případ nebylo možné aplikovat judikaturu o dodání jiné osobě v postavení plátce DPH. NSS dospěl k závěru, že správce daně nepochybil, když neprovedl mezinárodní dožádání navržené daňovým subjektem, a proto rozsudek krajského soudu zrušil. Zároveň však dal krajskému soudu za pravdu, že daňové orgány vycházely ze skutkových zjištění, která zcela neodpovídala daňovému spisu, a neumožnily daňovému subjektu se seznámit se všemi podklady. Daňový subjekt má právo seznámit se s obsahem odpovědí zahraničních správců daně v dostatečném rozsahu. Pokud jsou tyto podklady při nahlížení do spisu neoprávněně kráceny nebo znepřístupněny, může to vést k vadě řízení. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.






