Stanovisko GFŘ k uplatnění snížené sazby daně u dodání nedokončené jednotky Od 1. 7. 2025 nabyla účinnosti novela zákona o DPH, která přináší nová pravidla pro osvobození dodání nemovitých věcí a mimo jiné také zpřesňuje vymezení případů, kdy se uplatní snížená sazba daně. Podle § 49 odst. 3 se snížená sazba daně uplatní u dodání: a) stavby pro sociální bydlení, a to i pokud není dokončená, b) pozemku, jehož součástí není jiná stavba než stavba pro sociální bydlení, a to i pokud není dokončená, c) práva stavby, jehož součástí není jiná stavba než stavba pro sociální bydlení, a to i pokud není dokončená, nebo d) jednotky, která nezahrnuje jiný prostor než obytný prostor pro sociální bydlení. Jádrem výkladového problému je skutečnost, že zatímco u písmen a) až c) zákon výslovně uvádí, že snížená sazba daně se uplatní i v případě, že stavba není dokončena, u písmene d) tento dovětek chybí. V praxi vyvstávala otázka, zda lze sníženou sazbu daně uplatnit i na dodání jednotky, která sice nezahrnuje jiný než obytný prostor pro sociální bydlení, avšak není dosud dokončena. Právě této nejasnosti se věnoval Koordinační výbor č. 628, který se pokusil sjednotit výklad tohoto ustanovení. Koordinační výbor navrhl, aby se při převodu bytové jednotky, která je zapsaná v registru územní identifikace jako rozestavěná, použila snížená sazba (splňuje-li podmínky pro sociální bydlení), aniž by byl zkoumán stav její rozestavěnosti. Závěr Stanovisko GFŘ potvrdilo, že u dodání jednotky, která nezahrnuje jiný prostor než obytný prostor pro sociální bydlení, se podle § 49 odst. 3 písm. d) ZDPH uplatní snížená sazba daně i v případě, že se jedná o jednotku nedokončenou. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Aktualizace výkladu OECD ke vzniku stálé provozovny z titulu home office Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v listopadu 2025 zveřejnila aktualizaci Komentáře k článku 5 Modelové smlouvy OECD o zamezení dvojího zdanění.  Aktualizace se významně dotkla problematiky vzniku stálé provozovny v souvislosti s výkonem práce z domova. S ohledem na rostoucí rozšíření home office, kdy zaměstnanci stále častěji vykonávají svou činnost z jiného státu, nabývá na významu otázka, zda takový způsob výkonu práce může mít za následek vznik stálé provozovny zaměstnavatele v jiném smluvním státě. Aktualizovaný výklad obsažený v Komentáři OECD je pro poplatníky relativně příznivý, neboť směřuje k omezení případů, v nichž by práce z domova měla automaticky zakládat existenci stálé provozovny, a přispívá tak k vyšší právní jistotě. Nové znění Komentáře k článku 5 vymezuje, že ke vzniku stálé provozovny z titulu výkonu práce z domova by mělo dojít pouze tehdy, jsou-li splněny obě následující podmínky současně: zaměstnanec vykonává svou činnost z domova nebo z jiného relevantního místa umístěného v jiném státě v rozsahu nejméně   50 % své celkové pracovní doby v průběhu jakéhokoli dvanáctiměsíčního období, a zároveň činnost zaměstnance v dané zemi má tzv. obchodní povahu. Komentář OECD vyžaduje existenci jasné vazby mezi činností zaměstnance v daném státě a předmětem podnikání společnosti. Typicky se bude jednat o situace, kdy umístění zaměstnance do konkrétního státu odpovídá potřebám podnikání, například proto, že zde zajišťuje kontakt s obchodními partnery a jeho fyzická přítomnost je pro tyto aktivity prakticky nezbytná. Naproti tomu nelze za relevantní považovat případy, kdy je práce vykonávána ze zahraničí pouze z osobních důvodů zaměstnance nebo výlučně s cílem dosáhnout úspor nákladů. Přes nesporný přínos aktualizace Komentáře OECD v podobě zpřehlednění kritérií pro posuzování vzniku stálé provozovny nebyl tento výklad některými členskými státy plně přijat. Jedním z nich je i Česká republika, která nesouhlasí s úzce vymezenými podmínkami, které limitují možnost vzniku stálé provozovny při práci z domova za jiných okolností. I přes výhradu České republiky má aktualizace Komentáře OECD praktický význam pro společnosti využívající přeshraniční pracovní uspořádání, zejména v rámci nadnárodních skupin. Ty by jí proto měly věnovat odpovídající pozornost a případně upravit svá interní pravidla pro práci z domova s ohledem na přístup jednotlivých států. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Ušetřete na daních a získejte finance na vývoj nových produktů a propagaci firmy v zahraničí Ve druhé polovině února připravujeme ve spolupráci s Enovation odborný seminář na téma „Ušetřete na daních a získejte finance na vývoj nových produktů a propagaci firmy v zahraničí“. Daňový odpočet na výzkum a vývoj představuje skvělý nástroj podpory inovací, ale praxe ukazuje, že bývá také častým zdrojem diskuzí s Finanční správou. Společně se zaměříme na: nejčastější výtky správce daně, správné formální i věcné nastavení projektů VaV, dokumentaci a důkazní břemeno v praxi, i překryvy s dalšími režimy podpory, jako jsou dotace. Pokud vás téma zajímá nebo se vás přímo dotýká, neváhejte se registrovat. Téma inovací a jejich daňové podpory rezonuje napříč sektory a my takto můžeme přispívat k jejich efektivnějšímu a bezpečnějšímu uplatňování v praxi. Více včetně registrace najdete také zde Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Ministerstvo financí stanovilo pro správce daně nové lhůty k vyřízení podání daňových subjektů Metodický pokyn MF-20 stanovuje jednotné lhůty, v nichž mají orgány Finanční a Celní správy vyřizovat podání, pokud zákon žádnou konkrétní lhůtu neuvádí. Cílem je stanovit pravidla pro vyřízení podání daňových subjektů a zamezit zbytečným průtahům. Jsou stanoveny 3 nové lhůty – 30 dní, 3 měsíce a 6 měsíců. Třicetidenní lhůta je pro jednodušší administrativní úkony, například pro navrácení lhůty, opravu zřejmých nesprávností, neúčinnost doručení či potvrzení právního nástupce. Tříměsíční lhůta se vztahuje na úkony, jako je rozhodnutí o námitce, o vyloučení úředníka pro podjatost nebo o přijetí ručení třetí osobou. Nejdelší, šestiměsíční lhůtu stanovilo Ministerstvo financí například pro rozhodnutí o odvolání, pro obnovu řízení či prominutí daně. Lhůty standardně začínají běžet od okamžiku doručení podání správci daně (s výjimkou například obnovení řízení). Lhůty se zastavují v případě, že správce daně vyzve k součinnosti, a začínají se opět počítat od pátého dne po poskytnutí součinnosti (např. dodání informací). Lhůty je možno také prodloužit. Pokud daňový subjekt doplní žádost např. měsíc před koncem lhůty, lhůty se prodlouží o další měsíc. Maximální délka lhůt je omezena právními prekluzivními lhůtami podle daňového řádu (§ 148, § 160) nebo speciálními zákony. Pokyn nahrazuj Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Česká startupová asociace bilancuje rok 2025 a my se díváme vpřed spolu s ní Česká startupová asociace (ČSA), se kterou dlouhodobě spolupracujeme, uzavřela svůj první rok fungování s velmi dobrými výsledky. Od svého vzniku si stanovila tři hlavní cíle, a to najít partnery mezi politiky, definovat potřeby startupů a investorů a prosadit jejich témata do politických programů. Všechny tyto cíle se asociaci podařilo naplnit a my jsme rádi, že můžeme být součástí struktury, která pomáhá v České republice formovat podnikatelské prostředí. Startupové prostředí se v roce 2025 dostalo do centra politické i veřejné pozornosti. ČSA v loňském roce zorganizovala desítky jednání s politiky a úředníky, uspořádala první Startupovou konferenci ve Sněmovně a podílela se na vzniku podvýboru pro startupy, který se stal hlavní platformou pro diskuzi o potřebách inovativních firem. Svaz průmyslu a dopravy a ESOP Dalším krokem bylo členství ve Svazu průmyslu a dopravy, díky kterému získala asociace silnější hlas vůči vládě a i na evropské úrovni. Významný úspěch představuje také nová úprava zaměstnaneckých akciových programů (ESOP), která začíná platit od ledna 2026 a otevírá firmám i zaměstnancům nové možnosti motivace. Vstup do mezinárodních organizací a ČIP Na jaře asociace vstoupila do dvou mezinárodních startupových organizací (S9+ a Allied for Startups), což jim umožňuje lépe pokrývat evropská témata, např. 28. režim a Startup & Scaleup Strategy. Povedlo se jim také rozjet Českou inovační platformu, která vytváří obchodní příležitosti a partnerství mezi startupy, zaběhlými firmami a veřejnými institucemi. Nezůstalo jen u analýz, ale jde o konkrétní kroky ČSA se v roce 2025 také podílela na přípravě vládní analýzy startupového prostředí, přinesla největší průzkum mezi startupy a investory a zorganizovala první předvolební debatu o startupovém prostředí (dokonce se jí podařilo dostat své výsledky i do Programového prohlášení vlády). Díky těmto aktivitám se podařilo posunout téma inovací z odborné roviny do reálné politické agendy. Na konci roku asociace úspěšně překonala hranici 100 členů, zvolila novou správní radu a dozorčí výbor a potvrdila svou pozici hlavního hlasu startupového sektoru v Česku. Výhled pro rok 2026  V příštím roce plánuje Česká startupová asociace soustředit své úsilí na několik oblastí: Startupový zákon a investiční incentivy, otevření penzijních fondů pro startupové investice, rozvoj inovačních center a transfer technologií, posílení spolupráce s MPO, MF a novou vládou, a rozšíření členské základny nad 170 členů. V EKP Advisory věříme, že zdravé startupové prostředí je cestou k dlouhodobé prosperitě celé ekonomiky. Česká startupová asociace odvádí obrovský kus práce a my si vážíme toho, že můžeme být u toho. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Při uložení pokuty správcem daně neznalost zákona neomlouvá Nejvyšší správní soud připomněl, že neznalost zákona neomlouvá. Jde o jeden ze základních právních principů moderního práva, který vychází již z doby římské. V tomto článku budeme hovořit o rozsudku NSS 10 Afs 39/2025, který se zabývá sporem mezi správcem daně a daňovým subjektem, který neohlásil osvobozený příjem přesahující 5 000 000 Kč. Jedná se o situaci, kdy manžel převedl na svou manželku podílové listy v hodnotě téměř 16 000 000 Kč. Manželé měli zúžené společné jmění manželů, proto došlo k převodu na základě darovací smlouvy z jednoho výlučného vlastnictví do druhého. Jelikož šlo o dar mezi manželi, bezúplatný příjem byl osvobozen, avšak manželka měla povinnost nahlásit osvobozený příjem nad 5 000 000 Kč správci daně. Daňový subjekt tak neučinil a byla mu proto udělena pokuta ve výši 10 % částky (tedy téměř 1,6 milionu Kč). Je důležité zmínit, že tato sankce vzniká automaticky ze zákona (ex lege) po naplnění podmínek (neoznámení osvobozeného příjmu). Žalobkyně s vyměřením pokuty nesouhlasila a případ se dostal před krajský soud a později i před Nejvyšší správní soud. Daňový subjekt žádal Finanční správu o prominutí pokuty. Argumentoval, že o povinnosti nahlásit osvobozený příjem nad 5 000 000 Kč nevěděl a že pokuta je vzhledem k jejímu nižšímu příjmu nepřiměřená (pracuje jako zdravotní sestra s měsíční mzdou kolem 22 000 Kč). Finanční úřad postupoval podle pokynu GFŘ-D-56, který vytyčuje pravidla pro posuzování prominutí pokuty. Tento pokyn není právně závazný, avšak NSS potvrdil správnost využití tohoto pokynu jako metodického vodítka v případě, že se úřad zaměří i na další specifické okolnosti případu. Finanční úřad nenalezl ospravedlnitelný důvod pro prominutí pokuty, argumentace daňového subjektu byly nedostatečné. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla k dispozici dar ve výši téměř 16 mil. Kč, pokuta ve výši cca 1,6 mil. Kč není likvidační. Likvidační by byla například za situace, kdy by žalobkyně nemohla se svým darem disponovat, což v případě podílových listů neprokázala. Došlo také k argumentaci, že ve chvíli, kdy žalobkyně přejímala dar takto značné hodnoty, měla se zajímat o právní a daňovou problematiku celé věci. Nejvyšší správní soud dal tedy za pravdu finančnímu úřadu, stížnost žalobkyně zamítl a pokuta musí být uhrazena. Neznalost zákona nelze považovat za ospravedlnitelný důvod pro odpuštění pokuty ani jiné sankce kvůli nedodržení zákona. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Soudní dvůr Evropské unie se vyjádřil k možnostem prokázání dodání zboží uvnitř Evropské unie stanovené prováděcím nařízením Ve věci C-639/24 chorvatské společnosti FLO VENEER d.o.o., ze dne 13. listopadu 2025 bylo řešeno, zda lze u osvobození od DPH pro intra-společenstevní dodávku zboží (ICS) jako důkaz přepravy a splnění podmínek uplatnit i dokumenty nebo důkazy, které nejsou výslovně vyjmenovány v prováděcím nařízení EU, čl. 45a, a zda správní orgán může osvobození automaticky odmítnout jen proto, že chybí konkrétní položky z té „oficiální“ výčtové listiny. Dle čl. 45a odst. 1 písm. b) má prodávající k dispozici písemné potvrzení od pořizovatele, v němž je uvedeno, že zboží bylo odesláno nebo přepraveno jím nebo na jeho účet třetí osobou s uvedením členského státu určení s dalšími náležitostmi a dále alespoň další dva důkazní dokumenty uvedené v odst. 3 tohoto článku, které si neprotiřečí a údaje navzájem souhlasí. Mezi doklady, které lze považovat za dostatečně průkazné, se řadí dokumenty týkající se odeslání nebo přepravy, pojistná smlouva, úřední dokumenty vydané orgánem veřejné moci a potvrzení skladovatele. Osvobození od daně při dodání zboží uvnitř EU nelze podle uvedeného rozsudku odmítnout jen proto, že dodavatel nepředložil právě ty důkazní prostředky, které uvádí prováděcí nařízení. Správce daně má povinnost posoudit veškeré důkazy předložené dodavatelem za účelem určení, zda došlo k dodání zboží uvnitř společenství. Dodavatel k prokázání uskutečnění dodání zboží uvnitř EU předložil písemná prohlášení pořizovatele, faktury, doklady o odeslání zboží a nákladní listy (CMR). Správce daně přitom nezpochybnil samotnou přepravu zboží do jiného členského státu, avšak dospěl k závěru, že tyto podklady nepostačují k prokázání splnění podmínek pro osvobození podle čl. 45a prováděcího nařízení ke směrnici o DPH. Předkládající soud se proto obrátil na SDEU s dotazem, zda může být osvobození odmítnuto pouze proto, že dodavatel nepředložil výlučně ty důkazní prostředky, které toto nařízení výslovně uvádí. SDEU konstatoval, že prováděcí nařízení vymezuje situace, kdy se uplatní domněnka splnění podmínek pro osvobození, avšak nepředstavuje vyčerpávající seznam důkazů potřebných k prokázání intra-společenstevního dodání. Upozornil, že ačkoli musí být prokázána přeprava zboží do jiného členského státu, možné důkazní prostředky nejsou omezeny jen na dokumenty uvedené v nařízení. Daňové orgány tedy musí zhodnotit všechny relevantní důkazy předložené dodavatelem a nemohou odmítnout osvobození pouze z důvodu absence některého formálního dokladu. Soud zároveň zdůraznil, že dokazování přepravy má „volný“ charakter a lze přihlédnout k různým typům dokumentů i okolnostem konkrétní věci a posouzení musí být vždy individuální. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Omezení převzetí daňové ztráty u nástupnické společnosti v rámci přeměny Daňová ztráta je pro mnoho společností důležitým faktorem, který umožňuje snížit základ daně v budoucích letech. Nicméně uplatnění daňové ztráty není neomezené. Daňové předpisy stanoví několik podmínek pro její uplatnění, a to, mimo jiné, i při přeměnách. Základní pravidla pro uplatnění daňové ztráty stanovuje zákon o daních z příjmů (ZDP) v § 34 odst.  1. Daňová ztráta lze odečíst od základu daně ve dvou předcházejících obdobích nebo v pěti letech následujících po období, ve kterém byla daňová ztráta stanovena. Nicméně v některých případech, např. pokud dojde k „podstatné změně“ ve složení osob, které mají přímý vliv na kapitál nebo kontrolu společnosti či právě v případě přeměn, se podmiňuje uplatnění daňové ztráty tzv. testem zachování činnosti. Zjednodušeně lze říct, že společnost musí prokázat, že v letech po změně vykonává v podstatě stejnou podnikatelskou činnost jako v období, kdy ztráta vznikla. Pokud tento test není splněn, nelze ztrátu uplatnit. Test zachování činnosti spočívá v porovnání skutečně vykonávaných činností a struktury tržeb v období vzniku daňové ztráty s obdobím po přeměně. Cílem je zabránit situacím, kdy dochází k přeměně jen kvůli využití daňového štítu. Podmínky, za kterých může nástupnická společnost při přeměně převzít daňovou ztrátu, jsou pak podrobně vymezeny v § 23c odst. 8 písm. b) ZDP. V této souvislosti je potřeba si však uvědomit, že převzetí daňové ztráty zanikající společnosti s sebou nese i prodloužení otevřených období pro případnou kontrolu u správce daně, což nemusí být pro nástupnickou společnost vždy vítaný důsledek. Zabránit prodloužení lhůty pro stanovení daně lze prostřednictvím vzdání se daňové ztráty. Pokud si společnost není jistá, že daňovou ztrátu bude moci uplatnit, nebo je zřejmé, že test zachování činnosti nebude splněn, je takovéto rozhodnutí určitě relevantní. Je však důležité oznámit toto rozhodnutí správci daně před zápisem přeměny do obchodního rejstříku a uvědomit si, že vzdání se daňové ztráty je v tomto případě nevratné. Poplatník, který si není jistý, že test zachování činnosti bude splněn, a tedy má pochybnosti o možnosti uplatnění daňové ztráty, může kromě služeb daňového poradce využít žádosti o závazné posouzení u svého místně příslušného správce daně. Taková žádost musí obsahovat základní údaje o společnosti, přehled tržeb podle jednotlivých činností jak za období, kdy ztráta vznikla, tak za období, kdy má být uplatněna. Správce daně pak vydá závazné stanovisko, které poskytuje právní jistotu ohledně uplatnění daňové ztráty.

Programové prohlášení budoucí vlády: co plánují změnit v oblasti daní? Budoucí vláda České republiky zveřejnila návrh svého programového prohlášení, které obsahuje ambiciózní plány v oblasti daňové politiky a správy daní. Hlavním cílem je kombinace podpory podnikání a investic, snaha o spravedlivější daňový systém a zefektivnění výběru daní. Program zahrnuje řadu změn, které se dotknou firem, OSVČ i běžných občanů, přičemž klíčovým mottem je snížení daňového zatížení při současném omezení daňových úniků. Změny pro podnikatele a firmy Mezi hlavní daňové návrhy vlády patří snížení sazby daně z příjmů právnických osob z 21 % zpět na 19 % a zavedení povinnosti dokumentace k převodním cenám u nadnárodních skupin, aby se omezilo přesouvání zisků mimo ČR. Podpora investic zahrnuje rychlejší odpisy pro start-upy a investice, zjednodušené daňové odpočty na výzkum a vývoj, cílené pobídky pro regiony a lokální firmy a daňové výhody pro dlouhodobé investory do dostupného nájemního a družstevního bydlení. Součástí je také zvýhodnění odpisů pro služební a firemní byty pro zaměstnance s cílem podpořit investice, inovace a dostupné bydlení. Rovněž byl deklarován záměr zrušit povinné hlášení zaměstnanců do evidence zdravotního a sociálního pojištění u dohod o provedení práce. Úpravy nepřímých daní Programové prohlášení přináší také změny v oblasti DPH a nepřímých daní. Plánuje se zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH a zkrácení lhůty pro vrácení DPH z nezaplacených faktur z šesti na tři měsíce. Dále se uvažuje o sloučení snížené sazby DPH 12 % pro stravovací služby a nealkoholické nápoje a nulovém DPH na léky na předpis. Vláda deklarovala, že neplánuje zavádět nové spotřební daně (například na tiché víno či uhlíkovou daň na paliva). Dopady na fyzické osoby a OSVČ Daňové změny se dotknou i zaměstnanců a živnostníků. Mezi navrhované úlevy patří vyšší daňová sleva na čtvrté a další dítě, návrat slev pro druhého z manželů, studenty a „školkovné“, zrušení stropu pro volnočasové benefity a osvobození dobrovolného spropitného od odvodů. U OSVČ se plánuje zastavení zvyšování minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro sociální pojištění u hlavní činnosti, a to na 35 % průměrné mzdy. Tyto kroky mají zmírnit daňovou zátěž rodin, jednotlivců i podnikatelů. Modernizace správy daní a boj proti únikům Program zahrnuje i opatření ke zvýšení efektivity daňové správy. Patří sem návrat elektronické evidence tržeb (EET 2.0) s bezplatným softwarem a možností offline režimu, nasazení analytických nástrojů a umělé inteligence k odhalování fiktivních obchodů, zpřísnění kontroly agentur práce a zřízení jednotného inkasního místa pro centralizaci výběru daní, sociálního a zdravotního pojištění. Dále se počítá s dokončením projektu „online finanční úřad“ a posíleným dohledem nad e-shopy a zahraničními tržišti. Závěr Programové prohlášení budoucí vlády představuje komplexní balík daňových reforem, který spojuje snížení daní a úlevy pro rodiny a podnikatele s modernizací správy daní a opatřeními proti daňovým únikům. Pro firmy a investory znamená nižší daňové zatížení a nové pobídky, pro OSVČ a občany úlevy a zvýšení daňové spravedlnosti. Výsledný dopad bude záležet na konkrétním legislativním provedení, schopnosti vlády zajistit efektivní kontrolu a vyvážit podporu ekonomiky s udržením veřejných financí. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Máme nominace v soutěži Daňař roku EKP Advisory byla nominována na Daňovou firmu roku 2025. Takové uznání nás opravdu těší, a hlavně nás to zavazuje. Bohužel nám nemůžete dát svůj hlas, protože o vítězi rozhodne porota. Individuální nominace získali naši dva kolegové. V kategorii Daňař roku náš jednatel a daňový poradce Jan Kotala a Jakub Beran v kategorii Daňová naděje. Každý hlas se počítá! Hlasování probíhá zde https://soutez.dauc.cz/nominace-hlasovani/formular od 10. 12. 2025 do 8. 1. 2026. Moc děkujeme za podporu!