Archiv príspevkú

Opětovné posunutí novely zákona o účetnictví
Novinky
Opětovné posunutí novely zákona o účetnictví

Opětovné posunutí novely zákona o účetnictví Nový zákon o účetnictví, jehož cílem je zjednodušení, zpřesnění a větší přiblížení současným evropským standardům, se znovu odkládá, a to minimálně do roku 2029. Přestože se novela zákona připravuje již osm let a podle politiků i odborníků je kvalitně zpracovaná, její účinnost se opět posouvá. Hlavní příčinou zdržení však není samotný zákon o účetnictví, ale doprovodná novela zákona o dani z příjmů. Ta obsahuje změny, které kritizují jak firmy, tak daňoví poradci, jelikož zahrnuje i úpravy, které s účetnictvím vůbec nesouvisejí. Například definuje nové termíny a konstrukce, které zejména živnostníkům zkomplikují výpočet základu daně. Podle člena prezidia Komory daňových poradců Jiřího Nesrovnala se na úpravách mohlo pracovat již dříve, jelikož Komora dlouhodobě upozorňuje na nedostatky doprovodného zákona. Podle něj by měly být z návrhu odstraněny části, které přímo nesouvisejí s novým zákonem o účetnictví a v praxi by zbytečně komplikovaly vedení daňové evidence drobným podnikatelům. Současně je podle něj nutné dopracovat části návrhu, které s novým zákonem skutečně souvisejí, například investice do cizího majetku nebo úprava zdanění velkých firem účtujících podle mezinárodních účetních standardů. Návrh zákona nyní prošel do prvního čtení, přičemž mezi prvním a druhým čtením se počítá s delší lhůtou, aby mohl být připraven komplexní pozměňovací návrh ke sporným bodům. Očekává se, že tato lhůta potrvá přes půl roku. Dle prezidentky Komory daňových poradců Petry Pospíšilové je v plánu daňové změny zrevidovat a omezit na nezbytné minimum. Jelikož součástí návrhu je rovněž roční odklad účinnosti, aby se účetní a daňoví poradci mohli na nový zákon připravit, nejbližší reálně možný termín začátku účinnosti zákona tak připadá až na rok 2029. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

EKPruvodce
Novinky
EKPrůvodce Duben 2026

EKPrůvodce Duben 2026 Duben je tradičně jedním z nejintenzivnějších období v našem oboru – a ani letos tomu není jinak. Sezóna podávání daňových přiznání k daním z příjmů fyzických i právnických osob je v plném proudu a náš tým pracuje naplno, abychom Vám pomohli vše zvládnout včas a bez zbytečných komplikací. Děkujeme Vám za dosavadní spolupráci, včasné dodávání podkladů i důvěru, se kterou se na nás obracíte. V tomto čísle newsletteru jsme se zaměřili nejen na praktické otázky spojené s aktuální daňovou sezónou, ale i na témata, která bývají často opomíjená, přestože mohou mít významné dopady: • Upozorňujeme na často podceňované téma postoupení nájemní smlouvy a souvisejícího převodu technického zhodnocení, včetně jeho daňových souvislostí. • Věnujeme se také aktuální judikatuře, novinkám v oblasti JHMZ a aktuálnímu vývoji nového zákona o účetnictví. Věříme, že Vám i tentokrát náš newsletter poskytne užitečné informace, které využijete nejen v průběhu daňové sezóny, ale i v dalším podnikání. Pokud byste potřebovali jakoukoli podporu nebo konzultaci, jsme Vám plně k dispozici. Závěrem mi dovolte Vás pozvat na CFO Congress, kterého jsme partnerem. Akce se koná 13. 5. 2026 v ČNB. Rádi Vás přivítáme na našem stánku, který najdete před vstupem do sálu. V aktuálním čísle našeho newsletteru se však zaměřujeme především na konkrétní témata, která jsou aktuální už nyní: FS odpovídá na nejčastější dotazy k el. evidenci tržeb. Zpráva o daních z příjmů – termín pro zhotovení a zveřejnění ve Sbírce listin se blíží. Opětovné posunutí novely zákona o účetnictví. Vrácení přeplatku na daních z příjmů. Vykazování osvobozených příjmů ze závislé činnosti a výsledků ročního zúčtování daní v rámci JMH zaměstnavatele. Jaké slevy na dani a nezdanitelné položky z příjmů FO si můžete uplatnit v roce 2025. Jak si vyplatit peníze z vlastní firmy. Retroaktivní přiznání osvobození od srážkové daně z licenčních poplatků v judikatuře. Okamžik vzniku práva na odpočet DPH předmětem revize Soudního dvora EU. Doufáme, že Vám náš výběr přinese přehledně zpracované informace a inspiraci pro další rozhodování. Pokud byste se chtěli o některém z témat pobavit detailněji, jsme Vám kdykoli k dispozici. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn. EKPrůvodce

Poslanecka snemovna schvalila novelu zakoniku prace
Novinky
Daňový kalendář na Duben 2026

Daňový kalendář na duben 2026 Srozumitelný daňový kalendář je nezbytným nástrojem pro efektivní správu vašich daňových povinností. Jako každý měsíc pro vás tedy máme připravený pravidelný přehled klíčových dubnových termínů, který vám pomůže vyhnout se zbytečným sankcím a komplikacím. Termín 1. 4. 2026 je důležitý pro pro podání vyúčtování srážkové daně podle zvláštní sazby za zdaňovací období 2025 a pro podání daňového přiznání a úhradu daně za rok 2025 (podáváte-li daňové přiznání sami). Je to také termín pro podání přiznání k dani z neočekávaných zisků a úhradu daně za rok 2025. Měsíční odvod za březen 2026 a paušální záloha Zaměstnavatelé jsou povinni uhradit paušální zálohu za březen 2026 nejpozději do pondělí 20. 4. 2026. Tato platba zahrnuje měsíční odvod sražených záloh na daň z příjmů, čímž si pomáháte rozložit daňovou zátěž, a snižuje tak riziko případných nedoplatků při podání daňového přiznání. Měsíční paušální záloha přispívá k financování veřejných služeb a dalších státních výdajů. Firmy by měly do pondělí 20. 4. 2026 také elektronicky podat hlášení do Intrastatu, systému sledujícího pohyb zboží mezi členskými státy EU. Tato povinnost se vztahuje na plátce DPH v ČR, jejichž obchodní transakce přesáhnou 12 milionů Kč ročně, a to samostatně pro dovoz i vývoz. Hlášení se podává každý měsíc a platí jak pro rok, ve kterém byl limit překročen, tak i pro celý následující rok. Plátci DPH sledují termín 27. 4. 2026  Plátci DPH, nezapomeňte, že musíte nejpozději do 27. 4. 2025 podat daňové přiznání a uhradit daň za 1. čtvrtletí a za březen 2026. Tento termín se vztahuje také na souhrnné a kontrolní hlášení za březen 2026 a za 1. čtvrtletí roku 2026. V souhrnném hlášení plátci uvádějí informace o DPH, kterou vyúčtovali nebo zaplatili za příslušné zdaňovací období. Kontrolní hlášení slouží k ověření a kontrole správnosti údajů uvedených v daňovém přiznání a souhrnném hlášení. Zákonné pojištění odpovědnosti Ve čtvrtek 30. dubna 2026 končí lhůta pro odvod srážkové daně podle zvláštní sazby za březen 2026 u daně z příjmů. Ve stejný den musí zaměstnavatelé uhradit také platbu za 2. čtvrtletí roku 2026 na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Toto pojištění chrání zaměstnavatele před nároky zaměstnanců na náhradu škody vzniklé při plnění pracovních úkolů, včetně pracovních cest, a to bez ohledu na místní omezení. Povinnost hradit toto pojištění platí pro každého zaměstnavatele s alespoň jedním zaměstnancem a pokrývá škody na zdraví i škody spojené s pracovními úrazy či nemocemi z povolání. Oznámení SME a Oznámení CESOP Do 30. dubna 2026 musí malé podniky podat Oznámení o výši obratů v přeshraničním režimu SME za 1. čtvrtletí 2026. Stejný termín platí také pro poskytovatele platebních služeb, kteří mají zákonnou povinnost odeslat Finanční správě údaje o přeshraničních platbách, které zprostředkovali od 1. ledna 2026 do 31. března 2026, tzv. Oznámení CESOP.  Režim OSS Konec dubna představuje důležitý termín i pro plátce DPH, kteří využívají režim OSS (One Stop Shop) při dovozu zboží. Do 30. 4. 2026 musí tito plátci podat daňové přiznání a současně zaplatit daň. Tento režim výrazně usnadňuje mezinárodním obchodníkům administrativu spojenou s daněmi. Zajímá vás více zpráv z prostředí daňového poradenství, zpracování mezd či legislativy? Přečtěte si naše další články.

Přímá vazba výdajů a příjmů a její prokazování
Novinky
Přímá vazba výdajů a příjmů a její prokazování

Přímá vazba výdajů a příjmů a její prokazování Rozsudek Nejvyššího správního soudu se spisovou značkou 4 Afs 214/2024–87 ze dne 06. 02. 2026 ve věci společnosti STOFFBAU, s.r.o., se týkal daňové uznatelnosti nákladů na nakoupený materiál v souvislosti s realizací stavebních zakázek. Ekonomická činnost společnosti STOFFBAU, s. r. o. („Společnost“) spočívala v prodeji stavebního materiálu a realizaci menších stavebních zakázek. Společnost uplatnila jako daňově uznatelné náklady nakoupený stavební materiál, správce daně však jejich daňovou uznatelnost zpochybnil. Podle jeho závěru Společnost neprokázala, že tyto výdaje byly vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů („ZDP“), zejména nebyla doložena jejich věcná a časová souvislost s dosaženými příjmy podle § 23 odst. 1 ZDP. Společnost nebyla schopna prokázat, jaký materiál byl kdy přijat, kdy a na jakou zakázku byl vydán, v jakém množství byl spotřebován a jak se jeho spotřeba promítla do výnosů z konkrétní zakázky. Dalšími problémy bylo to, že materiál byl někdy fakturován před zahájením zakázky a někdy až po dokončení zakázky. Nejvyšší správní soud potvrdil závěr správce daně, že v takové situaci, kdy správce daně má pochybnosti o správnosti účetnictví, přechází důkazní břemeno na Společnost, která však v daném případě neprokázala věcnou a časovou souvislost uplatněných nákladů s dosaženými výnosy. Co si vzít z tohoto rozsudku? Z rozsudku vyplývá, že je nutné prokazatelně doložit časovou souvislost nákladů a výnosů  v konkrétním zdaňovacím období a současně věcnou souvislost nákladů a výnosů (přiřazení nakupovaného materiálu výnosům z konkrétních zakázek). Nestačí tedy pouze doložit reálné poskytnuté plnění. Podle NSS nestačí doložit samotný nákup materiálu, ale je nutné prokazatelně doložit jeho konkrétní použití na jednotlivých zakázkách a jeho věcnou i časovou souvislost s dosaženými příjmy. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Návrat EET Co přinese verze 2.0 a koho se dotkne
Novinky
Návrat EET: Co přinese verze 2.0 a koho se dotkne?

Návrat EET Co přinese verze 2.0 a koho se dotkne Ministerstvo financí představilo plán na obnovení elektronické evidence tržeb pod názvem EET 2.0. Systém má odstartovat v lednu 2027. Podle ministryně financí Aleny Schillerové může přinést do rozpočtu 14 až 15 miliard korun ročně na výběru DPH a daně z příjmů. Povinnost se bude vztahovat na všechny platby v hotovosti, kartou či přes QR kódy realizované při osobním kontaktu. Evidovat se budou ID poplatníka, datum, čas, pořadové číslo tržby, místo a částka. Naopak převody z účtu na účet či fakturace bez fyzického kontaktu se evidovat nebudou. Výjimku mají podnikatelé v 1. pásmu paušální daně s příjmy do 1 mil. Kč, podnikatelé s měsíční paušální daní do 1 500 Kč s povinnými odvody na sociální a zdravotní pojištění a osoby s příležitostnými příjmy do 50 000 Kč ročně. Mezi hlavní parametry systému patří tisk papírových účtenek pouze na vyžádání a plná kompatibilita se staršími zařízeními. Pro nejmenší podnikatele stát připravil zjednodušený režim „EET OFF“. Návrh navíc počítá s jednorázovou slevou na dani ve výši 5 000 Kč a zákonnou úpravou spropitného v gastronomii. Cílem EET 2.0 je administrativně lehčí proces, vyšší efektivita Finanční správy a omezení daňových kontrol naslepo. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Zveřejnění účetní závěrky – povinnosti, termíny, sankce a současná judikatura
Novinky
Zveřejnění účetní závěrky – povinnosti, termíny, sankce a současná judikatura

Zveřejnění účetní závěrky – povinnosti, termíny, sankce a současná judikatura Po novém roce se pozornost firem upíná k uzavírání účetnictví, daňovým přiznáním a auditům. Uhrazením daně z příjmů a získáním výroku auditora však administrativní kolotoč nekončí. Jedním z klíčových, přesto často opomíjených kroků, zůstává zákonná povinnost zveřejnění účetní závěrky. Povinnost zveřejnění Povinnost zveřejnění účetní závěrky v českém jazyce ukládá § 21a zákona o účetnictví. Tato povinnost se týká všech jednotek zapsaných ve veřejném rejstříku – tedy nejen obchodních společností (a.s., s.r.o., družstev), ale i spolků, nadací či společenství vlastníků jednotek (SVJ). Nejčastěji se povinnost zveřejnění týká těchto výkazů účetní závěrky: rozvaha, výkaz zisku a ztrát, přehled o peněžních tocích a příloha k účetní závěrce. Větší účetní jednotky mají povinnost připojit přehled o změnách vlastního kapitálu. Naopak menším účetním jednotkám zákonodárce snižuje administrativní zátěž. Konkrétně malé a mikro účetní jednotky zveřejňují pouze rozvahu ve zkráceném rozsahu a přílohu k účetní závěrce.  Auditované společnosti jsou povinny zveřejnit také výrok auditora, výroční zprávu a zprávu o vztazích. Prakticky se závěrka ukládá do sbírky listin příslušného rejstříkového soudu (následně dostupné na portálu Justice.cz) výhradně ve formátu PDF do velikosti 10 MB. Nejefektivnějším způsobem doručení je datová schránka nebo přímé odeslání skrze správce daně při podání přiznání k dani z příjmů právnických osob. Využít lze i online ePodatelnu. Zasílání na fyzických nosičích (CD) je již minulostí. Termíny Před zveřejněním účetní závěrky je důležité si hlídat následující termíny. Účetní závěrka musí být schválena nejvyšším orgánem společnosti nejpozději do 6 měsíců od konce účetního období. Dle zákona o účetnictví má být účetní závěrka zveřejněna do 30 dnů po schválení příslušným orgánem a ověření auditorem, nejpozději pak do 12 měsíců od konce účetního období (i v případě, že jedna z výše uvedených podmínek není splněna). Sankce Při nedodržení povinnosti zveřejnění účetní závěrky může být dle zákona o účetnictví udělena finančním úřadem pokuta až 3 % z celkové hodnoty aktiv. Dalším zainteresovaným orgánem je rejstříkový soud, který může v případě pochybení uložit pokutu až 100 000 Kč. V extrémních případech, kdy společnost neplní povinnost opakovaně a nereaguje na výzvy soudu, může dojít k rozhodnutí o jejím zrušení s likvidací. Nepodání účetní závěrky může být vyhodnoceno jako porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, což může mít přímé důsledky pro členy statutárního orgánu. Současná judikatura Aktuální judikatura (např. 6 Afs 122/2025 a 65 Af 11/2024) potvrzuje oprávnění správce daně kontrolovat z vlastní iniciativy sbírku listin a trestat nezveřejnění závěrky. Dle soudů nejde o šikanózní postup, ale o zákonný postup v souladu se zásadou vyhledávací (§ 78 daňového řádu). Samotná absence dokumentů naplňuje formální i materiální stránku přestupku, neboť ohrožuje veřejný zájem na transparentnosti obchodních vztahů. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Paušální daň v číslech
Novinky
Paušální daň v číslech

Paušální daň v číslech Zájem podnikatelů o paušální daň pokračuje i v roce 2026 v růstu. Letos do zjednodušeného daňového režimu nově vstoupilo 11 554 dalších podnikatelů, což představuje nárůst o přibližně 10 % oproti roku minulému. Celkem je tento režim dnes využíván 125 449 OSVČ. Paušální daň se těší popularitě hlavně díky výraznému snížení administrativy – místo samostatných plateb daně z příjmů a pojistného mají podnikatelé jednu měsíční platbu v předem známé výši. Při splnění zákonných podmínek pak nemusí provádět výpočty daně ani podávat daňové přiznání nebo pojistné přehledy. Režim se od roku 2023 rozšířil i pro OSVČ s příjmy do 2 milionů Kč ročně a funguje současně ve třech pásmech podle výše příjmů, přičemž většina podnikatelů zůstává v prvním pásmu. Finanční správa na základě tempa růstu a zájmu ze strany podnikatelů v předchozích letech odhaduje, že se do začátku dubna tohoto roku bude počet daňových subjektů v paušálním režimu pohybovat okolo 145 000. Paušální daň tak zůstává populární volbou zejména pro drobné podnikatele preferující jednoduchost a předvídatelnost svých daňových povinností. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Může vysoká částka na určitém řádku daňového přiznání automaticky vyvolat kontrolu správcem daně
Novinky
Může vysoká částka na určitém řádku daňového přiznání automaticky vyvolat kontrolu správcem daně?

Může vysoká částka na určitém řádku daňového přiznání automaticky vyvolat kontrolu správcem daně? Vysoká částka na řádku daňového přiznání samo o sobě není důvodem pro zahájení daňové kontroly ze strany správce daně. Tento fakt potvrdil také rozsudek Nejvyššího správního soudu v rozhodnutí sp. zn. 4 Afs 181/2025, které se týkalo zahájení postupu k odstranění pochybností u nově registrovaného plátce DPH. Popis situace Nově vzniklá společnost, registrovaná k DPH, podala v září 2024 své první daňové přiznání. V tomto přiznání vykázala nadměrný odpočet v přibližné výši 724 000 Kč. Důvod vysokého odpočtu byl poměrně logický, jelikož společnost pořídila nemovitost za více než 4 miliony Kč s úmyslem ji dále pronajímat v rámci své ekonomické činnosti, takže uplatněný nadměrný odpočet odpovídal výši této investice. Správce daně na základě nadměrného odpočtu následně zahájil postup k odstranění pochybností podle § 89 daňového řádu s odůvodněním, že hodnota přijatých zdanitelných plnění převyšuje hodnotu uskutečněných plnění. Daňový subjekt se proti tomuto postupu bránil žalobou na ochranu před nezákonným zásahem. Krajský soud tuto žalobu zamítl a celá věc se následně dostala k Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutí NSS Nejvyšší správní soud následně zrušil rozsudek krajského soudu. Rozhodl, že správce daně nemůže zahájit daňovou kontrolu jen z toho důvodu, že plátce uplatnil vysoký nadměrný odpočet. Samotná výše nadměrného odpočtu podle Nejvyššího správního soudu nepředstavuje řádně odůvodněnou pochybnost. NSS zároveň připomněl svou předchozí judikaturu, podle které musí mít správce daně k zahájení kontroly konkrétní pochybnosti odůvodněné o zjištěné skutečnosti. Nestačí pouze obecná úvaha, že nadměrný odpočet je vysoký, a proto je třeba daňový subjekt automaticky prověřit. Existuje ale výjimka. V situaci, kdy se vykázaná daň výrazně odchyluje od obvyklých hodnot daného subjektu, nebo pokud výše nadměrného odpočtu je neočekávaná a bez logické příčiny, může správce daně zahájit daňovou kontrolu. Tato výjimka ale neznamená automatismus pro zahájení daňové kontroly ze strany správce daně, pokud společnost má na základě daňového přiznání nárok na nadměrný odpočet. Nejvyšší správní soud v tomto konkrétním případě zohlednil, že se jedná o nově vzniklou společnost a její první zdaňovací období. Společnost navíc již při své registraci k DPH doložila správci daně kupní smlouvu na příslušnou nemovitost a informovala, že bude tuto nemovitost následně pronajímat. Správce daně tedy měl k dispozici vysvětlení vzniku nadměrného odpočtu ještě před podáním daňového přiznání. Za této situace NSS rozhodl, že zahájení postupu k odstranění pochybností pouze na základě nadměrného odpočtu není dostatečné. Podle § 89 daňového řádu musí správce daně upřesnit své pochybnosti a zároveň je formulovat tak, aby se k nim daňový subjekt mohl smysluplně vyjádřit. Praktický dopad rozsudku Samotný fakt, že správce daně nemá s novým subjektem jakoukoliv předchozí zkušenost, nezbavuje správce daně povinnosti dostatečně odůvodnit své pochybnosti, na jejichž základě byla zahájena daňová kontrola. Pokud je výše nadměrného odpočtu předvídatelná a vhodně doložená, je třeba tuto skutečnost zohlednit. Správce daně nemůže automaticky zahajovat postup k odstranění pochybností jen proto, že je částka příliš vysoká. Soud zároveň uvedl, že tímto rozhodnutím není vyloučeno, že dojde k zahájení postupu k odstranění pochybností u nově vzniklých subjektů, které uplatňují výrazné odpočty. Podmínkou ale je, že existují konkrétní pochybnosti, a nejen obecné podezření, které je odvozené od výše nadměrného odpočtu. Samotný vysoký nadměrný odpočet tedy nemůže automaticky vést k výzvě k odstranění pochybností, pokud správce daně jasně nespecifikuje konkrétní pochybnost. Závěr Rozhodnutí NSS potvrzuje, že při zahájení daňové kontroly nemůže správce daně postupovat automaticky. Každý zásah do práv daňového subjektu musí být odůvodněn o konkrétní, podložené pochybnosti. Soud zároveň zdůraznil, že není vyloučeno, že správce daně může zahájit postup k odstranění pochybností u nových subjektů vykazujících vysoké nadměrné odpočty. V takovém případě musí ale existovat skutečné pochybnosti, nejen pouhé podezření vyplývající z výše částky nadměrného odpočtu. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Uber se oficiálně přidal k Boltu a bude pravidelně poskytovat informace správci daně
Novinky
Uber se oficiálně přidal k Boltu a bude pravidelně poskytovat informace správci daně

Uber se oficiálně přidal k Boltu a bude pravidelně poskytovat informace správci daně Finanční správa ČR a digitální platformy v oblasti osobní přepravy vstupují do nové fáze spolupráce – po memorandu s platformou Bolt a příslibem platformy Liftago, které již měsíčně předávají vybraná data pro účely daňové správy, se obdobnou cestou vydává i společnost Uber, která podepsala s Finanční správou v únoru 2026 memorandum o pravidelném měsíčním reportingu dat o své činnosti pro účely činnosti daňové správy a její analytiky. Tento rámec nahrazuje dosavadní jednorázové poskytování informací na základě jednotlivých žádostí. Současně umožní úřadu lépe sledovat trh v čase, efektivněji cílit kontrolní a analytické činnosti a snížit administrativní zátěž, a to jak na straně správce daně, tak na straně samotných platforem a jejich partnerů. Zároveň doplňuje širší snahu o narovnání konkurenčních podmínek mezi provozovateli platformové přepravy a tradičními taxislužbami uvedenou i v odborných komentářích v Hospodářských novinách. Daný krok je součástí širšího trendu posilování transparentnosti digitální ekonomiky a daňové compliance u tzv. ride-hailingových služeb, na které Finanční správa dlouhodobě upozorňuje a které byly rovněž terčem dřívějších analýz daňových úniků a souvisejících rizik. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Odpočet na výzkum a vývoj v roce 2026
Novinky
Odpočet na výzkum a vývoj v roce 2026

Odpočet na výzkum a vývoj v roce 2026 Od ledna roku 2026 dochází ke změně pravidel pro uplatňování odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Základní myšlenka zůstává stejná, podnik si nejprve uplatní způsobilé výdaje na výzkum a vývoj jako běžné daňové náklady a současně si je může odečíst ještě jednou jako odčitatelnou položku od základu daně. Výsledkem je snížení základu daně, a tím i reálná úspora na dani z příjmů právnických osob. Lhůta pro uplatnění Jednou z nejpodstatnějších změn je prodloužení lhůty, ve které mohou poplatníci odpočet uplatnit. Zatímco v minulosti byla tato doba kratší, nově lze odpočet odečíst od základu daně v období, ve kterém vznikl, nebo v pěti bezprostředně následujících obdobích. Sazby Samotný výpočet výše odpočtu se nově dělí podle limitu, který je stanoven na 50 mil. Kč. Část nákladů vynaložených na výzkum a vývoj, která tento limit nepřesahuje, lze uplatnit ve zvýšené sazbě 150 %. Pokud náklady tuto hranici převýší, na částku nad limit se aplikuje sazba ve výši 100 %. Pokud je zdaňovací období poplatníka kratší než 12 měsíců, dochází k poměrné úpravě padesátimilionového limitu podle skutečného počtu dnů. Výpočet se v takovém případě provádí jako součin limitu a poměru počtu dnů ku 365, přičemž výsledek se zaokrouhluje na čtyři desetinná místa. Odpočtový celek a pravidla uplatnění Zásadní legislativní změnou je zavedení pojmu „odpočtový celek“, který mění pohled na posuzování limitu u propojených společností. Odpočtový celek tvoří ovládající mateřská osoba, která sama není ovládána jinou jednotkou a má povinnost vést účetnictví společně se všemi entitami, které tato matka ovládá. V rámci holdingu se tak již limit 50 milionů Kč neposuzuje izolovaně pro každou firmu zvlášť, ale platí jeden společný limit pro všechny společnosti v celku dohromady. Zda poplatník do takového celku patří, je rozhodující k poslednímu dni jeho zdaňovacího období, přičemž do společného součtu se zahrnují pouze ta období, která končí ve stejném kalendářním roce. V případech spoluovládání zákon vyžaduje pro vznik této vazby jednomyslnou shodu. Specifická pravidla platí pro situace, kdy je člen odpočtového celku ovládán společně s osobou stojící mimo tento celek. V takovém případě se do limitu pro zvýšenou sazbu započítává pouze poměrná část jeho výdajů, která odpovídá souhrnnému podílu členů odpočtového celku na jeho základním kapitálu. V rámci pravidel pro uplatnění odpočtu na výzkum a vývoj se na tuto část nákladů pohlíží izolovaně, tedy jako by ji vynaložil zcela samostatný daňový subjekt. Projektová dokumentace Základní podmínkou pro uplatnění odpočtu i nadále zůstává projektová dokumentace, u níž musí dojít ke schválení nejpozději ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání, aby byl nárok na daňovou úlevu zachován. Tato povinnost platí i v situaci, kdy v daném období k faktickému uplatnění odpočtu nedojde. Nejnovější judikatura NSS z podzimu 2025 potvrzuje, že projektová dokumentace musí konkrétně vymezovat kritéria a mechanismus kontroly projektu a mzdové náklady nelze prokazovat ročními průměry ani kvalifikovanými odhady. Každý náklad musí být podložen konkrétní dobou práce a popisem činností. Nepatrné zjednodušení pro firmy je, že už nemusí dokládat formu zaměstnání a konkrétní kvalifikaci osob, které projekt zajišťují. Informační povinnost Dále nově vzniká informační povinnost v rámci daňového přiznání. Poplatníci musí identifikovat ovládající společnost svého odpočtového celku uvedením jejího názvu, IČO a státu sídla a zároveň specifikovat výši uplatňovaných výdajů. Tyto údaje se Finanční správě předávají prostřednictvím aplikace EPO jako příloha v sekci „Jiné přílohy“. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Jak vám můžeme pomoci?