Daňové dopady rozdělení vyčleněním Novela zákona o přeměnách obchodních společností a družstev účinná od 19. července 2024 zavedla novou formu přeměny – tzv. rozdělení vyčleněním. Jde o proces, při kterém se část jmění jedné společnosti vyčlení do jedné nebo více společností, aniž by původní (rozdělovaná) společnost zanikla. Na rozdíl od klasického odštěpení v tomto případě nenabývají obchodní podíly v nástupnické společnosti společníci původní firmy, ale sama rozdělovaná společnost. Rozdělením vyčleněním tak původní společnost získá podíl v nově vzniklé nebo existující nástupnické společnosti výměnou za vyčleněnou část svého majetku. Tato nová forma přeměny má usnadnit restrukturalizace podniků. Umožňuje jednodušší vytvoření dceřiné společnosti přímým vyčleněním části majetku bez nutnosti samostatného vkladu. Proces vyčlenění je přímočařejší – nová společnost přebírá jako právní nástupce vyčleněný majetek i závazky, včetně souvisejících práv a povinností. Protože zákon o daních z příjmů na zavedení vyčlenění nereagoval žádnou novelou, vyvstaly otázky, jak na tuto novou přeměnu uplatnit stávající daňová pravidla – zejména podle kterých ustanovení ZDP postupovat a jak stanovit daňovou nabývací cenu nově nabytého podílu. Tyto nejasnosti řešil Koordinační výbor KDP ČR a GFŘ (příspěvek č. 624/30.04.25), kdy v říjnu 2025 bylo vydáno dlouho očekávané stanovisko GFŘ. Již z důvodové zprávy k novele zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „ZP“) vyplývá, že vyčlenění má charakter vkladu části jmění. Daňové dopady vyčlenění závisejí na povaze vyčleňovaného majetku. Je-li vyčleňován obchodní závod, uplatní se režim obdobný převodu části jmění na jinou společnost podle § 23a ZDP. Zde je nutné rovněž upřesnit, že ustanovení § 23a ZDP se aplikuje pouze v případě, kdy předmětem „převodu“ (vyčlenění) budou veškerá aktiva a závazky (tj. například i zaměstnanci), jež z organizačního hlediska představují samostatný podnik. Při vyčlenění obchodního závodu se nabývací cena daného obchodního podílu, který rozdělovaná společnost nabude v přijímající společnosti, stanoví dle § 23a odst. 2 ZDP – ve výši hodnoty vyčleněného podniku určené znaleckým posudkem. Pokud je vyčleňovaným majetkem podíl v jiné obchodní korporaci představující většinový podíl, pohlíží se na tuto operaci jako na obdobu výměny podílů a postupuje se dle § 23b ZDP. Nabývací cena nově získaného podílu v nástupnické (nabyté) obchodní korporaci se u nástupnické společnosti řídí § 23b odst. 3 ZDP, kdy konkrétně se jedná o hodnotu, jakou měl podíl v této společnosti k rozhodnému dni vyčlenění. Naproti tomu pro zjištění daňové nabývací ceny podílu v nástupnické společnosti u rozdělované společnosti se postupuje dle ustanovení § 23b odst. 5 ZDP a nabývací cenou bude jejich reálná hodnota podle právních předpisů upravujících účetnictví k rozhodnému dni vyčlenění, a tak zde připadá v úvahu více možností stanovení daňové nabývací ceny (znalecký posudek, kvalifikovaný odhad, tržní hodnota, obecně uznávané oceňovací modely). V ostatních případech rozdělení vyčleněním nespadajících pod režim § 23a nebo § 23b ZDP bude relevantním ustanovením § 23c ZDP, jelikož bude splněna definice dle § 23c odst. 3 ZDP, či v některých případech také definice dle § 23c odst. 2 písm. b) ZDP. V těchto ostatních případech (vyčlenění jiných aktiv, která nejsou závodem ani většinovým podílem) se nabývací cena získaného podílu stanoví ve výši daňové zůstatkové ceny vyčleněného odpisovaného majetku a účetní hodnoty ostatních aktiv. Původní daňové hodnoty vyčleněného majetku tedy přecházejí na nabytý podíl. Koordinační výbor tak u přeměny vyčleněním vyjasnil nejasné daňové dopady této nové metody převodu majetku v rámci korporací, avšak stále zůstávají nedořešené některé dílčí otázky, např. účtování vyčlenění u účetně předluženého závodu, u kterého není zcela jasné, zda by se takové předlužení účtovalo do zdanitelných výnosů, anebo by bylo možné tyto výnosy vyloučit ze zdanění na základě ustanovení § 23a odst. 3 ZDP. Ohledně vývoje v této oblasti Vás tak budeme nadále informovat. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Celní úřad může zadržet movité věci při vymáhání pokut a daní Ve snaze posílit nástroje pro vymáhání nezaplacených pokut a dalších daňových nedoplatků došlo k rozšíření pravomocí Celní správy. Od 1. 7. 2025 totiž Celní správa nově získala možnost zabavit neplatičům movité věci, v krajních případech i motorová vozidla. Cílem nové úpravy je zajistit účinnou vymahatelnost práva a zabránit tomu, aby vznikal dojem, že neplacení daní se vyplácí. Zadržení movité věci představuje nástroj daňové exekuce, která má být využívána až v případě selhání méně invazivních forem zabezpečení úhrady dluhu. Nově bude tento nástroj k dispozici i Celní správě, která jej může uplatnit vůči věcem, s nimiž se běžně setkává při výkonu své činnosti, tedy motorových vozidel a jejich nákladu. Pokud celníci při kontrole zjistí relevantní daňový nedoplatek, který nebude na místě uhrazen, mohou movitou věc zadržet. Následně může být vydán exekuční příkaz a za účelem úhrady nedoplatku může být věc prodána v daňové dražbě. Opatření má být uplatňováno přiměřeně a cíleně, zejména u závažnějších případů. Hrozba zadržení majetku totiž často sama o sobě vede k dobrovolné úhradě dluhu, čímž se ušetří náklady spojené s daňovou exekucí. Dosavadní praxe Celní správy ukazuje, že tento postup může vést i k okamžité úhradě dluhu v řádech milionů korun. Tento nový nástroj však není zaměřen na osoby, u nichž vznikl nedoplatek neúmyslně, ani vůči osobám, které mají jen drobný dluh. Je určen především proti těm, kteří své dluhy neplatí dlouhodobě a záměrně. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Judikatura NSS k praxi společníků: Kdy fakturovaná činnost znamená příjem ze závislé činnosti? Nejvyšší správní soud se v případě 4 Afs 166/2024-82 zaměřil na vztah mezi společníky a společností. Kdy jsou v dodavatelsko-odběratelském vztahu a kdy nikoliv? Jaké jsou znaky závislé činnosti v tomto specifickém případě? NSS potvrdil přísnější metr než u švarcsystému. Společnost v uvedeném případě poskytovala generální dodávku pro zahraniční klienty, projekční služby společnosti byly doplněny nadstandardními službami společníků, které by se daly připodobnit k činnosti „správce stavby“. Společníci za své služby fakturovali společnosti. Společnosti byla doměřena daň z příjmů ze závislé činnosti, poněvadž NSS dospěl k závěru, že služby poskytované tímto způsobem mají být zdaňovány jako závislá činnost (§ 6 ZDP), a uvedl, že pro posouzení závislé činnosti není klíčový pouze výkon práce podle pokynů společnosti se znakem podřízenosti a nadřízenosti, ale klíčový je obsah vykonávané činnosti. Konkrétně jeho příbuznost s činností společnosti. Dle NSS lze mít za to, že se jednalo výhradně o podíl společníků na fungování společnosti, nikoli o vyvíjení jejich vlastní podnikatelské činnosti. Přispívali totiž k podnikání společnosti a dosahování jejího primárního účelu, tj. generování zisku. Mezi klíčové faktory rozhodující o zařazení příjmů mezi příjmy ze závislé činnosti patří míra příbuznosti či podobnosti vykonávaných činností s činností společnosti (hodnotí se ekonomická i věcná provázanost). Dalším kritériem v tomto případě byla i značná závislost společníků na společnosti. U jednoho tvořil podíl příjmů získaných fakturací společnosti 99,4 % příjmů a u druhého 78 % příjmů. Zároveň byly služby poskytovány osobně přímo společníky. Podstatné také je, že jde o činnosti, které společníci vykonávali pro společnost právě z důvodu svého postavení společníků a existence úzkého ekonomického propojení. Společnost argumentovala dodavatelsko-odběratelským vztahem mezi společností a společníky, nezávislostí společníků a rozdílnou podstatou činnosti. Tuto rozdílnou podstatu činnosti doložili i vyjádřením legislativního odboru České komory architektů, podle níž tyto činnosti nejsou vybranou projektovou činností ve výstavbě ve smyslu stavebního zákona. Nejvyšší správní soud ve své judikatuře ovšem stanovil, že klíčem k odlišení samostatného podnikání od závislé činnosti společníka je posouzení osobní povahy jeho práce, její obsahové shody s hlavním oborem firmy a míry jeho ekonomické nezávislosti na volném trhu. V tomto konkrétním případě soud rozhodl, že se o závislou činnost jednalo, neboť práce společníků byla fakticky neoddělitelná od hlavního podnikání společnosti a jejich příjmy plynuly téměř výhradně z fakturace tomuto jedinému subjektu. Namísto standardního vztahu mezi nezávislým dodavatelem a odběratelem tak šlo o vnitřní korporátní uspořádání, které zákon o daních z příjmů definuje jako vztah vykazující znaky zaměstnání, a proto musí podléhat odpovídajícímu zdanění a odvodům. Soud v souvislosti se srovnáním se švarcsystémem zdůraznil existenci zákonné fikce v zákoně o daních z příjmů, která příjmy společníků automaticky klasifikuje jako příjmy ze závislé činnosti. Tato klasifikace platí bez ohledu na to, že by za odlišných okolností mohly být tyto příjmy posouzeny jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP. Neznamená to však, že veškeré činnosti poskytované společníkem společnosti jsou automaticky klasifikovány jako závislá činnost. Uvedenému zdanění nepodléhají příjmy společníka, které nejsou odměnou za osobní výkon činnosti pro společnost. Typicky jde o plnění poskytovaná na tržním principu (v režimu „arm’s length”), tedy za podmínek, které by byly sjednány i mezi nezávislými subjekty a které nejsou vykonávány osobně. Pokud je tedy činnost poskytována společníkem osobně, tvoří významnou část jeho příjmů a činnost společníka a společnosti spolu úzce souvisí, je vysoce pravděpodobné, že se bude jednat o korporačněprávní vztah ke společnosti a příjem bude daněn jako příjem ze závislé činnosti. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Daňový kalendář na březen 2026 Daňový kalendář je vhodné sledovat, abyste měli všechny záležitosti týkající se daní v pořádku. Jen tak se vyhnete případným sankcím a jiným nepříjemnostem. Proto vám nabízíme naši pravidelnou rubriku „daňový kalendář“, která vám pomůže pohlídat daňové povinnosti. Dnes přinášíme březnový přehled základních daňových termínů. Zaměstnanci jsou povinni podepsat roční zúčtování daně za rok 2025 u svého zaměstnavatele a následně musí zaměstnavatel odevzdat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2025 nejpozději do 2. 3. 2026 v listinné podobě, případně elektronicky do 20. 3. 2026. Pondělí 2. 3. 2026 je zároveň i lhůtou pro odvod srážkové daně podle zvláštní sazby za leden 2026. Hlášení do Intrastatu a daň z neočekávaných zisků Osoby s vysokými příjmy, které za rok 2025 odvedly na daních více než 150 tisíc Kč, musí do 16. 3. 2026 uhradit čtvrtletní zálohu na daně. Tato záloha činí 25 % z poslední zaplacené částky daně z příjmů a je nutné ji hradit každé čtvrtletí. To stejné datum platí i pro čtvrtletní zálohu u daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax). Firmy by měly do 17. 3. 2026 elektronicky podat hlášení do Intrastatu, systému sledujícího pohyb zboží mezi členskými státy EU. Tato povinnost se vztahuje na plátce DPH v ČR, jejichž obchodní transakce přesáhnou 12 milionů Kč ročně, a to samostatně pro dovoz i vývoz. Hlášení se podává každý měsíc a platí jak pro rok, ve kterém byl limit překročen, tak i pro celý následující rok. Paušální záloha a měsíční odvod za únor 2026 Zaměstnavatelé musí do 20. 3. 2026 uhradit paušální zálohu za únor 2026, tedy měsíční odvod souhrnu sražených záloh na dani z příjmů. Tento průběžný odvod pomáhá rozložit daňovou povinnost a minimalizovat riziko nedoplatků při podání daňového přiznání. Paušální záloha zároveň přispívá k financování veřejných služeb a dalších státních projektů. Plátci DPH si poznačí datum 25. 3. 2026 Středa 25. 3. 2026 je termínem pro podání daňového přiznání a splatnost daně za únor 2026 pro plátce DPH. Ti musí na základě svých obchodních transakcí a částek souvisejících s DPH podat daňové přiznání. Stejný termín platí i pro souhrnné a kontrolní hlášení za únor 2026. V souhrnném hlášení plátci DPH uvádějí za dané zdaňovací období údaje o vyúčtované a zaplacené DPH. Kontrolní hlášení pak slouží k ověření správnosti údajů uvedených v daňovém přiznání a souhrnném hlášení. Konec března pro systém One Stop Shop Pokud se jako plátci DPH zabýváte dovozem zboží, pak v rámci OSS (One Stop Shop) musíte do 31. 3. 2026 podat daňové přiznání a zaplatit daň. Tento režim umožňuje snadnější správu daní pro mezinárodní obchodníky. Srážka daně podle speciální sazby Termín 31. 3. 2026 je důležité si poznačit kvůli odvodu daně za únor 2026, která se vybírá srážkou podle speciální sazby. Tato povinnost se vztahuje na poplatníky s určitými druhy příjmů, například z dividend či dluhopisů. V těchto případech finanční úřad strhává daň přímo z příjmů, takže není nutné podávat samostatné daňové přiznání. Nemusíte si pamatovat všechny termíny v daňovém kalendáři sami. Můžete se spolehnout na daňové poradce, kteří své znalosti a know-how využívají právě k monitorování finančních záležitostí svých klientů. Pokud máte zájem o další zprávy týkající se daňového poradenství, zpracování mezd nebo legislativy, podívejte se na naše další články.

Aplikace zjednodušení pro třístranný obchod v situaci zapojení čtyř subjektů Třístranný obchod je definován jako transakce mezi třemi osobami registrovanými k DPH ve třech různých členských státech. Předmětem transakce je dodání jednoho zboží s tím, že toto zboží je odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího přímo do členského státu konečného kupujícího, pro kterého se dodání tohoto zboží uskutečňuje. Řetězce se účastní prostřední osoba, přes kterou probíhá fakturace. Za běžných okolností by se prostřední subjekt musel registrovat k DPH ve státě kupujícího, protože zde uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu. Třístranný obchod umožňuje prostředníkovi neregistrovat se k DPH v zemi konečného zákazníka.    Je možné pravidla třístranného obchodu použít na obchod mezi čtyřmi subjekty? Tribunál Soudního dvora EU se ve věci T-646/24 zabýval otázkou, zda lze předmětné zjednodušení uplatnit i na dodavatelský řetězec složený ze čtyř subjektů registrovaných k DPH ve třech členských státech EU, a to v situaci, kdy bylo zboží v rámci jediné přepravy dodáno nikoli přímo kupujícímu, ale až jeho zákazníkovi, kterému kupující zboží dále prodává. Jinými slovy šlo o případ, kdy je zboží přepraveno jiné osobě, než pro kterou se uskutečňuje samotné dodání zboží. Další posuzovanou otázkou bylo, zda musí prostřední subjekt, který zjednodušení využívá, vědět o tom, že zboží bude následně dodáno dalšímu subjektu, a zda má tato skutečnost vliv na možnost uplatnění zjednodušení. Tribunál dospěl k závěru, že skutečnost, že zboží dodané v rámci třístranného obchodu není fyzicky přepraveno osobě, pro kterou je dodání zboží uskutečněno, nýbrž jejímu zákazníkovi, sama o sobě nebrání použití tohoto zjednodušení. Zároveň uvedl, že to, zda prostřední článek v řetězci o existenci dalšího subjektu věděl, není pro posouzení rozhodné. Správce daně může odepřít uplatnění tohoto zjednodušení v případě, že se prokáže vědomá účast některého ze subjektů dodavatelského řetězce na daňovém podvodu, typicky tehdy, pokud prostřední subjekt využije osvobození od daně, avšak konečný odběratel daň ve státě spotřeby nepřizná a neodvede. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Cestovní náhrady pro rok 2026 Od 1. ledna 2026 dochází k úpravě sazeb cestovních náhrad stanovených prováděcími právními předpisy. Změny se týkají tuzemského stravného, náhrad za použití silničních motorových vozidel, zahraničního stravného i paušální náhrady za práci na dálku. Přehled níže shrnuje konkrétní částky platné pro rok 2026 a jejich srovnání s rokem 2025. Tuzemské stravné Pro rok 2026 se zvyšují sazby stravného následovně: Pracovní cesta Stravné 2026 Stravné 2025 5–12 hod 155–185 Kč 148–177 Kč 12–18 hod 236–284 Kč 225–271 Kč >18 hod 370–442 Kč 353–422 Kč Příspěvek na stravování   Rok 2026 Rok 2025 Daňově optimální výše 129,50 Kč 123,90 Kč Základní náhrada za 1 km jízdy   Rok 2026 Rok 2025 Náhrada za 1 km 5,90 Kč 5,80 Kč Průměrná cena pohonných hmot Druh pohonných hmot Cena 2026 Cena 2025 Benzin 95 oktanů 34,70 Kč/l 35,80 Kč/l Benzin 98 oktanů 39,00 Kč/l 40,50 Kč/l Motorová nafta 34,10 Kč/l 34,70 Kč/l Elektřina 7,20 Kč/kWh 7,70 Kč/kWh Paušální náhrada za práci na dálku   Rok 2026 Rok 2025 Náhrada za 1 h 4,70 Kč 4,80 Kč Zahraniční stravné Zahraniční sazby byly vyhlášeny samostatnou vyhláškou a přinášejí navýšení u vybraných zemí: Země Stravné 2026 Stravné 2025 Německo 50 € 45 € Slovensko 40 € 35 € USA 70 $ 65 $ Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Vytvoření holdingové struktury a zneužití práva Rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 Afs 171/2025–49 ze dne 2. 12. 2025 řešil výplatu podílu na zisku v rámci holdingové struktury, kde došlo ke zneužití práva. V případu šlo o to, že fyzická osoba byla jediným společníkem výrobní společnosti. Svůj 100% podíl pak úplatně převedla do nově založeného holdingu, kdy splacení kupní ceny za převod tohoto podílu bylo dohodnuto v ročních splátkách. Holding kupní cenu splácel z přijatých podílů na zisku od výrobní společnosti, které měly být standardně osvobozeny od srážkové daně z příjmů právnických osob. Správce daně však dospěl k závěru, že tato struktura byla vytvořena účelově jen k dosažení daňové výhody, čímž došlo ke zneužití práva, a doměřil výrobní společnosti srážkovou daň z příjmů právnických osob. Proti rozhodnutí správce daně se společnost následně bránila, přičemž nezpochybnila, že došlo ke zneužití práva, ale argumentovala tím, že správce daně doměřil nesprávnou daň. Dle společnosti neměl správce daně stanovit srážkovou daň z příjmů právnických osob, ale srážkovou daň z příjmů fyzických osob, jelikož finanční prostředky ve skutečnosti směřovaly fyzické osobě jakožto jedinému akcionáři holdingu. V důsledku pochybení správce daně tak došlo dle společnosti ke stanovení daňové povinnosti na nesprávné dani a současně k uplynutí lhůty pro stanovení daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou. Krajský soud žalobu společnosti zamítl, a proto společnost podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud argumentaci společnosti také zamítl a konstatoval, že podstatou zákazu zneužití práva je snaha o to, aby byl nastolen takový stav, jako by ke zneužití vůbec nedošlo. Výsledkem by tedy mělo být odčerpání neoprávněně získané daňové výhody, a to od osoby mající povinnost srážku daně provést a odvést finančnímu úřadu. Pokud by totiž ke zneužití práva nedošlo, společnost by jako plátce srážkové daně byla v souvislosti s vyplacením podílů na zisku povinna srážkovou daň odvést. Dále Nejvyšší správní soud zdůraznil, že pro posouzení věci není role jednotlivých subjektů zúčastněných na zneužívající transakci rozhodující, jelikož tato skutečnost nemá na daňovou povinnost společnosti jakožto plátce srážkové daně žádný vliv. Správce daně si tak mohl v posuzované věci vybrat, zda stanoví srážkovou daň z příjmů právnických nebo fyzických osob, jelikož obě varianty by vedly k totožnému výsledku – ke stanovení daňové povinnosti společnosti jakožto plátci daně, která má povinnost tuto daň srazit a odvést. Tento rozsudek tak správci daně poskytuje určitou flexibilitu při výběru způsobu odčerpání neoprávněné daňové výhody při zjištění zneužití práva. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Jan Tecl se zapojí do odborné diskuze k tématu práva stavby Už 12. února 2026 proběhne odborné diskuzní setkání „Právo stavby v praxi – právní, daňové a bankovní souvislosti“, které pořádá Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí ve spolupráci s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Jedním z panelistů bude také náš kolega, Jan Tecl, jednatel a partner EKP Advisory. Tématem diskuze budou praktické zkušenosti a rizika spojená s právem stavby. Jde o nástroj, který se v posledních letech stal klíčovým pro realizaci developerských projektů na pozemcích vlastněných obcemi, státem, církvemi nebo institucionálními investory. Odborníci z praxe se zaměří mimo jiné na: rozdíl mezi právem stavby a přímou koupí pozemku, podmínky bankovního financování, daňové dopady stavebního platu, výkladové otázky katastru a vypořádání při zániku práva stavby. Diskuze se uskuteční v prostorách ČÚZK, Pod sídlištěm 1800/9 v Praze 8. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Daňové echo – kontrolní nástroj finanční správy a jeho výsledky za rok 2025 Finanční správa ČR v roce 2025 pokračovala v realizaci projektu Daňové echo, který představuje preventivní a neformální způsob kontroly plnění daňových povinností. Ve čtvrté etapě se tento nástroj poprvé zaměřil na oblast hazardních her. Cílem projektu je včas upozornit poplatníky na možné nesrovnalosti a umožnit jim dobrovolnou nápravu bez nutnosti zahájení daňové kontroly a ukládání sankcí. V aktuální fázi byli osloveni poplatníci, u nichž dostupná data naznačují, že v letech 2022 a 2023 dosáhli vysokých čistých výher z hazardních her, které mohly překročit hranici pro osvobození od daně z příjmů (tj. 1 mil. Kč). Finanční správa jim zaslala individuální upozornění spolu s vysvětlením, jak čistou výhru správně vypočítat a kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání. Dosavadní výsledky projektu potvrzují jeho efektivitu. První etapa zaměřená na chyby u penzijního spoření v roce 2022 dosáhla více než šedesátiprocentní úspěšnosti a přinesla do státního rozpočtu 3,5 milionu korun. Druhá etapa, která se soustředila na nesprávné uplatnění slevy na manžela či manželku, byla ještě úspěšnější – dobrovolná náprava se týkala téměř tří čtvrtin oslovených poplatníků a státu přinesla téměř 49 milionů korun. Výsledky třetí etapy projektu, která se věnovala chybám v penzijním spoření za roky 2023 a 2024, budou vyhodnoceny v průběhu roku 2026. Celkově tak první dvě etapy projektu zajistily více než 52 milionů korun bez nutnosti provádění daňových kontrol. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.