3 možnosti, jak v roce 2024 splnit tzv. náhradní plnění V dnešní době se často setkáváme s termínem „náhradní plnění,“ který může vyvolat mnoho otázek a nejasností. Co vlastně tato forma plnění znamená a proč je důležitá? Náhradní plnění představuje pragmatický přístup k plnění povinného podílu na zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP). Toto opatření bylo zavedeno novelou zákona o zaměstnanosti od 1. ledna 2012. Jde o podíl, který by měly splňovat všechny firmy s více než 25 zaměstnanci, a to bez ohledu na to, zda se jedná o soukromý sektor či státní instituce. Co to je náhradní plnění? Náhradní plnění je jednou z možností, jak firmy plní povinné zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Podíl OZP na celkovém počtu zaměstnanců musí být 4 %, to je 1 OZP na 25 zaměstnanců. Jde o podíl, který by měly splňovat všechny firmy s více než 25 zaměstnanci, a to bez ohledu na to, zda se jedná o soukromý sektor či státní instituce. Zaměstnavatelé prostřednictvím náhradního plnění takto podporují zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tři možnosti pro splnění povinnosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na výběr máte tři možnosti, jak splníte povinné zaměstnávání OZP. Můžete zaměstnat odpovídající počet osob se zdravotním postižením (ne vždy je to však možné vzhledem k povaze činnosti). Další možností je odvést státu finanční plnění, tzv. invalidní daň. A třetí variantou je využít náhradního plnění, kdy budete odebírat služby či výrobky od zaměstnavatelů s více než 50 % zaměstnanci se zdravotním postižením (či od OSVČ). Všechny tyto možnosti můžete samozřejmě i kombinovat. Výše náhradního plnění pro nákup zboží nebo služeb Pro splnění povinnosti náhradního plnění je nezbytné nakoupit zboží nebo služby v hodnotě 7násobku průměrné měsíční mzdy. Ta byla za loňský rok stanovena na 42 427 Kč. To konkrétně znamená, že za každou osobu se zdravotním postižením, kterou zaměstnavatel nezaměstnal, je nutné nakoupit produkty či služby v minimální hodnotě 296 989 Kč. Výše odvodu finančního plnění do státního rozpočtu Alternativou k náhradnímu plnění, jak jsme již uvedli výše, je odvod finanční částky do státního rozpočtu. V roce 2024 činí výše odvodu 106 068 Kč, což odpovídá 2,5násobku průměrné měsíční mzdy za rok 2023. Pokud tedy zaměstnavatel zaměstnává například 75 osob, ale žádnou osobu se zdravotním postižením, musí odvést státu částku ve výši 318 204 Kč. Co se stane, pokud nesplním povinný podíl? Pokud zaměstnavatel nedokáže splnit stanovený povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením, hrozí mu vážné následky v podobě pokuty udělené státem. Tato pokuta může dosáhnout až 1 000 000 Kč. Kontrolu dodržování povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a provádění náhradního plnění provádějí příslušné úřady práce a inspektoráty práce. Máte-li zájem o další aktuality, sledujte nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Jak probíhá daňová kontrola z finančního úřadu? Máte firmu, podnikáte, platíte daně? Pak je možné, že se někdy setkáte s daňovou kontrolou z finančního úřadu. Proces této kontroly upravuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, a to konkrétně § 85 až 88. Jejím hlavním cílem je zjistit, zda správně plníte své daňové povinnosti a další skutečnosti, které mají vliv na správné stanovení daně. Daňová kontrola se vždy vztahuje ke konkrétní dani za určité období a často se také stává, že se správce daně ozve tzv. na udání. Není však nutné panikařit, stejně jako vám ze zákona vyplývají určité povinnosti, tak máte i svá práva. Před samotnou kontrolou provádí úřad tzv. vyhledávací činnost, kdy hledá důkazy a zkoumá plnění daňových povinností. Pokud správce o něčem pochybuje, tak obdržíte výzvu k odstranění pochybností. Jestliže podle něj nenastane zlepšení, tak vám přijde oznámení o zahájení daňové kontroly a požadavky s tím spojené. Některé pokyny mohou být pro laika „španělskou vesnicí“, a proto je dobré využít služeb daňového poradce, který se v této problematice vyzná. Každopádně finanční úřad po vás bude chtít různé dokumenty, smlouvy a účetnictví. Navíc může správce daně provádět i místní šetření, což znamená, že mu musíte umožnit vstoupit do všech prostor spojených s podnikáním. Jaká má podnikatel práva a povinnosti při daňové kontrole? Povinností majitelů firmy je zajistit správci daně vhodné místo pro kontrolu, poskytnutí informací o organizační struktuře, oprávněních jednotlivých zaměstnanců a uložení účetních záznamů a v neposlední řadě i předložení požadovaných důkazů. Podnikatel má právo předkládat své vlastní důkazy a může být přítomný u případných výslechů svých zaměstnanců, pokládat jim otázky atd. Důkazní břemeno platí pro podnikatele i správce daně U daňové kontroly platí tzv. zásada součinnosti, kdy se předpokládá, že budete se správcem daně na všem spolupracovat. Navíc jste zatížení důkazním břemenem, tj. musíte být schopní dokázat vše, co tvrdíte ve svém daňovém přiznání. Důkazní břemeno má však i správce daně, který má povinnost prokázat kde a z jakých konkrétních důvodů vidí pochybení v plnění vašich daňových náležitostí. Daňová kontrola končím oznámením o ukončení Po provedení daňové kontroly sepíše správce daně tzv. dosavadní výsledek kontrolního zjištění, proti kterému však můžete vznést výhradu a podat návrh na doplnění výsledku. Daňová kontrola oficiálně končí doručením oznámení o ukončení daňové kontroly. Součástí oznámení je i zpráva o daňové kontrole, jež obsahuje konečný výsledek kontrolního zjištění (a případně i dodatečné doměření daně). Daňové kontroly se bát nemusíte Přestože může být daňová kontrola poměrně náročný proces, tak se jí není třeba bát. Pokud pečlivě evidujete všechny dokumenty (účetnictví, daňovou evidenci, důkazní materiály k významným transakcím, jako jsou úvěrové smlouvy, kupní smlouvy k nemovitým věcem atd.), překonáte daňovou kontrolu bez jakýchkoli negativních důsledků. Máte-li zájem o další aktuality, sledujte nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Proč některé banky na windfall tax nic neodvedly? Česká republika zavedla na velké banky a energetické, petrochemické a těžební firmy windfall tax, tj. daň z neočekávaných zisků. Banky však odevzdaly na daních pouze 700 milionů korun, což je jen zlomek z původně očekávaných 33 miliard korun. Například Česká spořitelna a Moneta na windfall tax neodvedly vůbec nic. Celkový výnos státu z daní z mimořádných zisků činil v roce 2023 39,1 miliardy korun, přičemž největším podílem přispěli energetici s částkou 34,4 miliardy. Na druhém místě se umístil zpracovatelský průmysl s platbou ve výši 2,7 miliardy a následovala těžba surovin s 1 miliardou korun. Banky přispěly k celkové sumě pouze 0,7 miliardy, zatímco ostatní odvětví přinesla do státní pokladny 0,2 miliardy. Původní odhad státu počítal s celkovým výnosem ve výši 85 miliard korun ze všech zdaňovaných odvětví. Česká spořitelna a Moneta neměly povinnost platit windfall tax Podle mluvčího České spořitelny, Filipa Hrubého, nebyla banka povinná tuto daň platit, protože se navýšilo úročení klientských vkladů a tím se snížil zisk banky. Zuzana Filipová, mluvčí Monety, uvedla, že jim v roce 2023 klesla základna pro výpočet daně pod minimální úroveň jejího stanovení, tak požádali finanční úřad o výjimku, a ten jim vyhověl. Dojde ke zrušení windfall tax? Daň z neočekávaných zisků má být platná ještě v aktuálním i v následujícím roce, přičemž předpokládaný výnos z této daně pro všechna dotčená odvětví v letošním roce činí 17 miliard korun. Ministr financí, Zbyněk Stanjura, však již uvedl, že v příštím roce může dojít ke zrušení této daně. Windfall tax se věnujeme i zde. Máte-li zájem o další aktuality, sledujte nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Minimální daň z příjmů pro nadnárodní a vnitrostátní skupiny Poslanecká sněmovna 27. října 2023 schválila ve třetím čtením návrh zákona o dorovnávacích daních pro zajištění minimální úrovně zdanění velkých nadnárodních a vnitrostátních skupin. Ty by měly nově odvádět 15% minimální daň z příjmů. Cílem nového zákona je zajistit, aby nadnárodní skupiny platily spravedlivý podíl na dani bez ohledu na to, kde působí, a aby přestaly přesouvat své zisky do tzv. daňových rájů. Návrh zákona byl měl platit od 31. prosince 2023. *„Zákon o dorovnávacích daních přinese do českého daňového systému dvě nové formy přímé daně: přiřazovanou dorovnávací daň a českou dorovnávací daň,“* uvádí Jan Kotala, jednatel EKP Advisory Dorovnávací daně z příjmů budou dvě Přiřazovanou dorovnávací daň budou platit mateřské společnosti velkých firem s ročními výnosy přesahujícími 750 milionů EUR, pokud jejich celkové efektivní zdanění klesne pod 15 %. Dorovnávací daň se v tomto případě určí pro členskou entitu mateřské společnosti. Česká dorovnávací daň se zaměří na zdanění subjektů, kterým plynou příjmy z českých zdrojů. Co přinese nová daň do státního rozpočtu? Odhaduje se, že nová daň by mohla přinést do státního rozpočtu mezi 4 až 6 miliardami Kč při současné sazbě daně z příjmů právnických osob ve výši 19 %. V případě, že by sazba této daně po schválení vládního konsolidačního balíčku vzrostla na 21 %, tak výnos poklesne na 2 miliardy Kč. Zvýšením sazby daně z příjmů právnických osob totiž dojde k vyššímu zdanění českých dceřiných společností a poboček a tím i omezení prostoru pro aplikaci dorovnávacích daní. Novému vládnímu konsolidačnímu balíčku se věnujeme například zde. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Novela zákoníku práce mění podmínky pro DPP a DPČ Od 1. října 2023 platí díky novele zákoníku práce nové podmínky pro dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ). U DPP a DPČ se nyní mění celá řada věcí, například se změnilo právo na příplatky, evidence odpracované doby, rozvrh práce a další. Zaznívají hlasy, že se díky změnám stanou dohody méně flexibilní a práce „dohodářů“ bude dražší. To prý může vést ze strany zaměstnavatelů k omezení jejich využívání. Proto se podívejme na problematiku změn u dohod trošku blíže. V čem přesně spočívá zdražení práce „dohodářů“? Vedle hodinové odměny totiž mají mít nově právo na příplatky za práci v noci, o víkendech, o svátcích a při ztížených pracovních podmínkách. Za každých 100 odpracovaných hodin jim navíc vzniká právo na cca 8 hodin dovolené (to až od 1. 1. 2024). Kvůli čemu jsou nyní DPP a DPČ méně flexibilní? Nejpozději 3 dny před počátkem směny či zahájením práce vás nově musí zaměstnavatel písemně či elektronicky seznámit s rozvrhem směn. „Dohodáři“ se na práci tak můžou lépe připravit a nenastane situace, že by se o práci dozvěděli v ten den, kdy mají práci vykonat. Jde tedy o plánování práce podobně jako u zaměstnanců na HPP. To s sebou může skutečně přinést menší flexibilitu. Dále si budou muset vést zaměstnanci na dohodu evidenci odpracované doby a pravidla pracovní doby a povinných odpočinků budou mít stejné jako stálí pracovníci. Převedení DPP na pracovní poměr a výpověď s odůvodněním Stávající i budoucí „dohodáři“ budou mít nárok po 180 odpracovaných dnech a smlouvě platné minimálně 12 po sobě jdoucích měsíců zažádat o převedení dohody na pracovní poměr. Zaměstnavatel jim poté musí do 1 měsíce odpovědět a svoji odpověď adekvátně zdůvodnit. Stejně tak bude muset zaměstnavatel nově odůvodnit případnou výpověď (i když bez nároku na odstupné). A to v případě, že nabudete dojmu, že vám ji dal kvůli domáhání se zákonných práv souvisejících s uzavřením DPP či DPČ (rozvrh směn předem, převedení do pracovního poměru, čerpání dovolené apod.). Pokud se „dohodář“ se zaměstnavatelem nedohodne na výpovědi dohodou, tak obou typů dohod platí 15denní výpovědní lhůta. Vládní konsolidační balíček by měl změnit odvody na sociálním pojištění u DPP Finanční odměna zůstane u DPČ stejná, tedy do výše 3 999 Kč za měsíc je bez odvodů. U DPP nastanou od 1. ledna 2024 změny. Pokud „dohodář“ u jednoho zaměstnavatele překročí 25 % průměrné mzdy, tak bude odvádět sociální a nemocenské pojištění. Letos je limit ve výši 10 081 Kč. Jestliže budete mít dohody u více zaměstnavatelů, tak kromě povinnosti jim všechny platné dohody nahlásit, platíte pojištění při překročení 40 % průměrné mzdy (dohromady za všechny dohody). Letos by tento limit byl 16 130 Kč. K novele zákoníku práce se budeme věnovat v EKPrůvodci číslo 10 a 11. Sledujte nás. Novému vládnímu konsolidačnímu balíčku se věnujeme například zde. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Budou si muset sázkaři vést deníček výher a proher? V rámci vládního konsolidačního balíčku, který by měl vejít v platnost 1. 1. 2024, se sníží limit pro zdanění výher z 1 milionu korun ročně na 50 000 korun ročně. Hráči hazardních her budou tedy muset podávat daňová přiznání a výhru zdanit, vedení celoroční evidence sázek by se tak pro ně mělo stát automatickou činností. Nutnost podat daňové přiznání k výhrám nad 50 000 korun se bude týkat vybraných hazardních her. Například u loterie bude výhra nad nový snížený limit sražena 15% daní přímo u provozovatele. Výherce tedy již získává částku po odečtení daně bez ohledu na to, kolik peněz do sázení vložil. Zpozornět by měli především sázkaři, kteří se zabývají kurzovým sázení, technickými (například automaty) a živými hrami (hra s krupiérem či hráči proti sobě) a turnaji. Hráči, kteří hrají více různých typů hazardních her, budou muset výhry a prohry u jednotlivých druhů her striktně oddělovat. Danit se budou částky nad 50 000 Kč výhry – po odečtení všech vkladů a sečtení všech výher se bude výhra danit 15% daní. Bude daň z výher vymahatelná? Podle ministerstva financí stát snížením výherního limitu postupuje v souladu s principy ochrany veřejného zdraví a bojuje tím se závislostmi. Jan Řehola, ředitel Institutu pro regulaci hazardních her, však uvádí, že vymahatelnost daně bude velmi problematická, protože většina hráčů si evidenci vést nebude, daňové přiznání podávat nebudou a nebo se rovnou přesunou k nelegálním provozovatelům. Do konce roku 2019 byly výhry z loterií či sázek zcela osvobozené od daně. Od roku 2020 byl limit bez daně stanovený na milion korun. Novému vládnímu konsolidačnímu balíčku se věnujeme například zde. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Firma nebo živnost? Co je výhodnější? Chystáte se vstoupit do světa podnikání, ale stále váháte, jestli pro vás bude lepší živnost nebo založení firmy? Obě formy podnikání s sebou nesou své pro a proti a my vám dnes přehledně uvedeme, o jaké rozdíly se konkrétně jedná. Věříme, že po dočtení našeho článku budete mít jasno v tom, jaká právní forma podnikatelské činnosti bude pro vás ta pravá a bude odpovídat vašim cílům a potřebám. Hlavním rozdílem mezi osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) a společností s ručením omezeným (s. r. o.) je odpovědnost za případné dluhy z podnikání. OSVČ ručí veškerým svým majetkem, ale s. r. o. po zaplacení základního kapitálu (minimálně 1 Kč) za dluhy z podnikání osobním majetkem neručí. Jde o to, že OSVČ podniká pod svým jménem jako fyzická osoba, ale s.r.o. je právní subjekt. To znamená, že osobní majetek je oddělený od závazků společnosti. Paušální daň zvládne živnostník sám Založit si živnost je jednodušší, levnější a rychlejší způsob začátku podnikání (založení živnosti stojí 1 000 Kč). Navíc pokud OSVČ zvolí paušální daň, pak nemusí podávat daňové přiznání a daň z příjmu a sociální a zdravotní pojištění platí jednou částkou každý měsíc. Nesmí však přesáhnout příjmy nad 2 miliony korun za rok. Živnostník má na výběr více forem placení daní a účetnictví – paušální výdaje (1x za rok v daňovém přiznání vypočítá procenta z příjmu – 15% daň), daňová evidence či vedení účetnictví (je nutné až při příjmech nad 25 milionů korun ročně). S paušální daní si většinou živnostník poradí sám a nepotřebuje k tomu pomoc účetní. Složitější administrativa? Jednoznačně s.r.o. Založení s. r. o. stojí 5 – 10 000 Kč a společnost musí vést podvojné účetnictví, které se řídí zákonem o účetnictví a danou legislativou. Evidence všech výnosů, nákladů, pohledávek a závazků je tedy pro firmu nutností, ne volbou. Výsledný zisk poté společnost zdaní 19% daní z příjmu právnických osob. Případní společníci ve firmě odvedou srážkovou daň (15 %) z podílu na zisku. Administrativa s. r. o. je tedy celkově náročnější a na její vedení majitelé zaměstnávají účetní. Při rozhodování mezi firmou a živností mějte na zřeteli svůj cíl Firmu většinou zakládají lidé, kteří plánují do podniku přibrat více zaměstnanců a postupně expandovat. Živnost volí ti, kteří chtějí pracovat na volné noze, nikoho dalšího ke své práci nepotřebují a prezentují se svým jménem. Klienti a obchodní partneři často vnímají firmy jako stabilnější a profesionálnější subjekt, oproti tomu živnostník může vzbuzovat více důvěry kvůli ručení vlastním majetkem. Volba mezi s. r. o. a živností závisí vždy na konkrétní situaci a cíli zakladatele. Často není od věci obrátit se s žádostí o radu na odborníka (právníka či daňového poradce), aby vám pomohl vybrat si tu nejlepší možnost. Ať už si ale vyberete cokoliv, svých podnikatelských snů se nikdy nemusíte vzdát. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Daňové milostivé léto 2023 je v plném proudu Slunce svítí, ptáci zpívají, letní drinky jsou na každém rohu, prostě léto je v plném proudu. Počkat! Vždyť už je skoro podzim! Ano, ale díky daňovému milostivému létu si užíváme prodlouženou jízdu. Co to znamená? Představte si, že dlužíte nedoplatky na dani a máte možnost se zbavit nedoplatků na úrocích, penále či pokutách, které s tím souvisí. Myslíte, že je to science fiction? Ne! Od 1. července do 30. listopadu 2023 totiž můžou všechny fyzické osoby, kterým do 30. září 2022 vznikl dluh na nedoplatcích, zažádat o odpuštění souvisejících nedoplatků. A to není vše, čtěte dál. Žádost o mimořádné odpuštění je zdarma, má však jedinou podmínku (tedy kromě samotného podání žádosti v uvedeném termínu). Do 30. listopadu musíte uhradit nedoplatek na dani, a to jednorázově nebo ve splátkách. Při dluhu vyšším než je 5 000 korun, si dluh můžete rozložit až do 12 po sobě jdoucích měsíčních splátkách. Mimořádný zánik některých nedoplatků na dani a na příslušenství daně. První kouzlo. Milostivé léto je vlastně takové kouzlo, protože všem fyzickým i právnickým osobám začnou také automaticky mizet drobné nedoplatky vzniklé do 30. září 2022. Jestliže není výše nedoplatků vyšší než 199 korun (a v případě daně z nemovitých věcí 29 korun) a zároveň jejich součet do 1. července 2023 nepřekročil 1 000 korun, tak se jednoduše vytratí. To je zkrátka kouzlo. Dluh na sociálním pojistném. Druhé kouzlo. Milostivé léto si přichystalo i příjemné překvapení pro dlužníky na sociálním pojistném. Těm, kteří měli své dluhy splatné do 1. října 2022, stát odpustí penále. Stačí jen oznámit na OSSZ, že dluh do konce milostivého léta zaplatíte (a pak skutečně zaplatíte). Dluh si opět můžete rozložit do splátek (pokud je to více než 5 000 korun a méně než 50 000 korun). První splátka ale musí odejít nejpozději do 31. prosince 2023. Ti, kteří k 1. červenci 2023 na sociálním pojistném nemají žádný dluh splatný do 1. října 2022, budou mít odpuštěné penále automaticky. Vidíte, léto ještě nekončí Daňové milostivé léto 2023 je tedy skutečně v plném proudu a přináší s sebou četné výhody pro daňové poplatníky. A pokud si nebudete vědět rady, nejlepší věc, jakou můžete v této situaci udělat, je poradit se s odborníkem. Daňoví poradci dokážou identifikovat všechny výhody a úlevy, které můžete aktuálně využít. Máte-li zájem o další aktuality, sledujte nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Dorovnávací daň jako nástroj spravedlnosti a efektivity Slyšeli jste již o tzv. dorovnávací dani? Ministerstvo financí tento termín použilo v důvodové zprávě k letošnímu vládnímu konsolidačnímu balíčku. Pokud se to k vám ještě nedoneslo, tak jde vlastně o globální minimální daň ve výši 15 %, která se bude týkat velkých nadnárodních a vnitrostátních skupin, které mají roční výnosy více než 750 milionů eur. Občas se totiž stává, že členské entity (dceřiné společnosti a různé pobočky) si mezi sebou vzájemně přesouvají zisky, aby si snížily daňovou povinnost. A tomu má právě dorovnávací daň zabránit. Hlavní entita (mateřská společnost) si své pobočky v rámci jednoho státu či na mezinárodní úrovni většinou zřizuje kvůli tomu, aby získala přístup na místní trh, snížila riziko či z jiných strategických důvodů. Nezřídka se však stává, že touto formou zřízení společnosti sledují různé daňové výhody. Nadnárodní skupiny totiž někdy přesouvají své zisky do jurisdikcí s nižšími daňovými sazbami, což ve výsledku výrazně snižuje jejich celkovou daňovou povinnost. Dorovnávací daň zajistí spravedlivý podíl na dani Dorovnávací daň ministerstvo zavedlo právě z důvodu, aby firmy odváděly minimálně 15 % z celkových zisků na dani z příjmu. A jestliže sazba výše 15 % nedosahuje, musí členské entity hradit právě dorovnávací daň. Tím se má zajistit, aby pobočky a dceřiné společnosti platily spravedlivý podíl na dani. Tato globální minimální daň má dvě hlavní složky: dorovnávací daň skupiny (je určena na úrovni státu a týká se celé skupiny) a tuzemskou dorovnávací daň (úroveň jednotlivých členských entit). Globální minimální daň zabrání daňovým únikům velkých nadnárodních skupin Dorovnávací daň představuje důležitý krok k větší daňové transparentnosti a spravedlnosti. Jejím cílem je zabránit daňovým únikům velkých nadnárodních skupin a zajistit, aby každá členská entita platila svůj spravedlivý podíl na dani. Zároveň je globální minimální daň prostředkem, který má přinést větší příjmy do státní pokladny. Vládnímu konsolidačnímu balíčku se věnujeme i v jiných článcích, například zde a zde. Sledujte nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.