7 nejčastějších chyb přI sestavování účetní závěrky. Děláte je také?
Každá účetní jednotka má dle Zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. povinnost vést účetnictví správně, úplně, průkazně, srozumitelně a přehledně. Jenže termíny podání účetní závěrky se blíží a pod tlakem spousta lidí chybuje. I malé pochybení Vám může v budoucnu přidělat starosti.
Opravy v účetnictví s sebou přinášejí časové a finanční náklady a často se neobejdete bez odborné pomoci. Jaké jsou nejčastější chyby v účetnictví?
1. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ NÁKLADŮ A VÝNOSŮ
V účetnictví platí princip věcné a časové souvislosti, což v praxi znamená, že v každém účetním období jsou daňově uznatelné ty náklady, které souvisejí s výnosy daného období. Datum vystavení faktury se totiž ne vždy shoduje s okamžikem realizace nákladu nebo výnosu.
Pokud jste tedy například v prosinci 2019 zaplatili nájemné na rok následující – použijete nejprve účet číslo 381 Náklady příštích období a náklad bude daňově uznatelný až v roce 2020.
2. DOHADNÉ POLOŽKY NA NEVYFAKTUROVANÉ DODÁVKY
Aby účetnictví podávalo věrný a poctivý obraz, je třeba myslet také na dohadné položky – čili položky, ke kterým nemáte daňový doklad, ale znáte jejich přibližnou výši. K těmto potřebám slouží Dohadné účty pasivní (389) a Dohadné účty aktivní (388). Dohadnou položkou může být například odhad poplatků za pronajímání majetkových práv, odhad nákladů na spotřebované energie apod..
3. ZAÚČTOVÁNÍ ROZPRACOVANÝCH ZAKÁZEK
Účtování rozpracovaných zakázek je důležité také proto, aby manažeři měli přehled o reálném hospodaření společnosti a mohli se efektivně rozhodovat. Je třeba pamatovat na fakt, že české účetní předpisy stanovují účtování o rozpracovanosti na úrovni nákladů (nikoliv výnosů). Z toho plyne, že zisk z rozpracované zakázky bude realizován až v období dokončení zakázky. Pokud však víte, že zakázka bude ztrátová, měli byste zaúčtovat opravnou položku k rozpracovanosti.
4. ODPISOVÉ PLÁNY DLOUHODOBÉHO MAJETKU
Poměrně běžnou praxí je dělat účetní odpisy podle odpisů daňových. Daňové odpisy však mohou, do jisté míry, zkreslit opotřebení majetku. Proto v případě, kdy je dlouhodobý majetek významnou součástí podniku, by účetní odpisové plány měly reflektovat skutečnou ekonomicko-technickou životnost, využitelnost majetku a předpokládanou reziduální hodnotu.
5. OPRAVNÉ POLOŽKY K POHLEDÁVKÁM A ZÁSOBÁM
Pohledávky představují zdánlivou majetkovou hodnotu a může se stát, že jejich reálná hodnota je nižší, například kvůli insolvenci dlužníka. K dočasnému snížení reálné hodnoty slouží opravné položky k pohledávkám, které se v některých případech považují za daňový náklad.
Opravné položky lze vytvářet také k zásobám a jiným položkám majetku. Ve chvíli, kdy majetek hodnotu ztratí, vytvoříte opravnou položku, kterou – poté, co se hodnota opět zvýší – postupně rozpustíte.
6. VYTVOŘENÍ REZERV NA HROZÍCÍ RIZIKA
Rezervy slouží k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů, pokud je pravděpodobné, že nastanou. K zaúčtování rizik nebo ztrát z podnikání slouží účet Ostatní rezervy (459). Účet můžete využít například na poskytnuté záruky, pasivní soudní spory, nebo plánované opravy majetku.
7. POLOŽKOVÁ INVENTARIZACE VŠECH ROZVAHOVÝCH ÚČTŮ
Inventarizace se provádí ke dni, ke kterému sestavujete účetní závěrku. Díky tomu budete znát náplň všech aktiv a pasiv a účetnictví bude odpovídat skutečnosti. Inventarizace slouží zároveň jako důkazní materiál, že každá informace v účetní závěrce je pravdivá, opodstatněná a její reálná hodnota není nižší než hodnota deklarovaná v účetnictví
K CHYBÁM DOCHÁZÍ TAKÉ Z DŮVODU NEPOZORNOSTI. POMŮŽOU KONTROLNÍ MECHANISMY
Kromě výše zmíněných byste v mnohých účetních závěrkách našli také omyly v podobě překlepů v částce, datu, účtu nebo opomenutí zaúčtování dokladu či naopak jeho duplicita. Proto nezapomeňte správně nastavit procesy a kontrolní mechanismy nebo svěřte účetnictví do rukou profesionálů, kteří za správnost zpracování ručí.