Bude od nového roku dohoda o provedení práce dávat smysl?
Dohoda o provedení práce (DPP) je jednou z nejčastěji využívaných typů pracovních smluv u nás. Využívají ji ženy na rodičovské dovolené, důchodci, studenti a někdy i OSVČ a zaměstnanci, kteří potřebují přivýdělek. Od nového roku se však možná na tomto poli díky vládnímu konsolidačnímu balíčku ledacos změní. Ministerstvo práce a sociálních věcí argumentuje tím, že se „dohodáři“ připravují o penzi, ošetřovné atd. Hlavním důvodem ale je, že státní kasa díky DPP přichází o příjmy do sociálního systému. Tak se na to podíváme.
Doposud platilo, že zaměstnanec pracující na dohodu při měsíční odměně do 10 000 Kč (včetně) hrubého neplatí sociální ani zdravotní pojištění (nic neplatí ani zaměstnavatel). A pokud podepsal prohlášení k dani, pak mu každý měsíc na účtu přistane čistá odměna 10 000 Kč. Jeden člověk může mít uzavřených několik DPP, přičemž prohlášení k dani může podepsat jen u jedné z nich. Z těch ostatních je pak automaticky strhnuta 15% srážková daň.
První limit zase tolik nezmění
Nově by měly být pro „dohodáře“ dva limity. Ten první se bude týkat zaměstnance s jednou DPP, která bude mít strop ve výši 25 % průměrné mzdy. Nad tento limit již bude muset zaměstnanec platit sociální i zdravotní. Letos je průměrná hrubá mzda 40 324 Kč a pro výpočet se zaokrouhluje na pětisetkoruny směrem dolů, takže je to 40 000 Kč. Tady to tedy odpovídá původní hranici 10 000 Kč, kdy po jejím překonání zaměstnanec platí pojistné. Dobrou zprávou je, že když v příštím roce stoupne průměrná mzda, tak se zvedne i tato hranice.
DPP se s druhým limitem stane zátěží
Druhý limit se týká lidí s více než jednou uzavřenou dohodou. Ten zní tak, že pokud bude souhrnný výdělek vyšší než 16 000 Kč, tedy 40 % letošní průměrné hrubé mzdy, tak musí zaměstnanec zaplatit pojistné. S tím se však také pojí poměrně velká administrativní zátěž pro zaměstnavatele, který musí sledovat souhrnné příjmy každého „dohodáře“ a hlásit je České správě sociálního zabezpečení. Tento mechanismus bude platit také obráceně, kdy bude ČSSZ informovat zaměstnavatele, ať kvůli překročení limitu zaplatí pojistné. Samozřejmě i zaměstnanec z povinností nevyjde úplně lehce, bude totiž muset nahlásit každému zaměstnavateli všechny své uzavřené dohody.
Více otázek než odpovědí? Nic neobvyklého
Jisté je to, že Česká republika (a Slovensko) jsou co se týče DPP víceméně unikátní. Podle Evropské komise však dohody nesplňují podmínky pro rovný pracovněprávní vztah, protože nezahrnují dovolenou a jiné zaměstnanecké nároky. Bude mít tak ale dohoda o provedení práce v budoucnu vůbec význam? Zejména když se s ní bude pojit složitá administrativa na všech stranách a bude mít vlastně všechny náležitosti klasických pracovních smluv? Proč by měli zaměstnavatelé na tuto dohodu od nového roku přistupovat? A nebude to znamenat především obrovské znevýhodnění pro důchodce a matky samoživitelky, pro které byly tyto dohody často jedinou možností výdělku? Zatím návrh MPSV budí rozpaky a přináší více otázek než odpovědí. Jak se vše projeví v praxi, ukáže čas.
Vládnímu konsolidačnímu balíčku se věnujeme i v tomto našem článku, tak se mrkněte.
Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.