Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu z června roku 2017 mohou profesionální sportovci provozovat svou činnost jako živnost. Mají tedy právo uplatnit výdajový paušál ve výši 60 %. Tento paušál lze uplatnit i zpětně, a to 3 roky ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání. Co dělat v případě zahraničních či nepeněžitých příjmů a sponzoringu ve sportu?

Paušální výdaje

Činnost profesionálních sportovců pro sportovní klub, může být smluvně zakotvena jak formou samostatné výdělečné činnosti, tak formou pracovní smlouvy, proto je vždy třeba vycházet z obsahu smlouvy, na jejímž základě je činnost vykonávána. Dle § 2 zákona 262/2006 Sb. zákoníku práce je jedním z rozlišujících znaků výkonu samostatné činnosti a výkonu závislé práce prvek samostatnosti. Sportovní činnost se absencí určitých prvků samostatnosti blíží závislé práci, nicméně postrádá její intenzitu.

Příjmy profesionálního sportovce lze zdaňovat dvěma způsoby.

1. Jako příjmy ze závislé činnosti dle § 6 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), kdy poplatníkovi (zaměstnanci) plyne řada výhod z tohoto pracovněprávního vztahu. Jsou to například osvobozené příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 ZDP (hodnota stravování a nealkoholických nápojů poskytovaného jako nepeněžní plnění, dobrovolné příspěvky hrazené zaměstnavatelem nebo příjmy získané ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény), či příjmy, které nejsou předmětem daně dle § 6 odst. 7 ZDP (náhrady cestovních výdajů, hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků).

   Za příjmy ze závislé činnosti se ale považují naturální požitky. Jestliže například zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci zdarma nebo za cenu nižší než obvyklou podnikový byt, musí být do daňového základu zahrnuto „obvyklé nájemné" z tohoto bytu. Do zdanitelných příjmů zaměstnance se také zahrnuje 1 % (za každý i započatý kalendářní měsíc) vstupní ceny motorového vozidla (vč. DPH), které mu zaměstnavatel bezplatně poskytuje pro služební i soukromé účely. Pokud je tato částka nižší než 1 000 Kč za měsíc, považuje se za příjem zaměstnance částka 1 000 Kč.

2. Druhým způsobem je zdaňovat tyto příjmy jako příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP. V tomto případě může sportovec vystupovat v právních vztazích jako: (i) OSVČ provozující živnostenské podnikání podle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP, nebo (ii) OSVČ vykonávající nezávislé povolání ve smyslu § 7 odst. 2 písm. c) ZDP.

U příjmu ze samostatné činnosti může poplatník uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu (tzn. skutečné výdaje), a pokud je neuplatní, může uplatnit tzv. paušální výdaje v zákonem stanovených procentuálních výších. V případě živnostenského podnikání může být uplatněn jako náklad částka ve výši 60 % příjmů (nejvýše však do částky 1 200 000,- Kč). U nezávislého povolání lze paušální výdaje uplatnit ve výši 40 % z příjmů (nejvýše však do částky 800 000,- Kč).

Který paušál tedy mohu uplatnit? V této problematice udělal jasno rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 7. 2017, č. j. 6 Afs 278/2016 ve věci doměření daně z příjmu Davidu Lafatovi. Soud dospěl k závěru, že pokud je s ohledem na neujasnost právní úpravy v zásadě možné vykonávat činnost profesionálního sportovce dle § 7 ZDP buďto jako živnost, nebo jako nezávislé povolání, nelze daňový subjekt nutit, aby zvolil ten způsob, který je vhodnější z hlediska fiskálních zájmů státu.

Pokud daňový subjekt vykonává činnost profesionálního sportovce jako živnost na základě příslušného živnostenského oprávnění, jsou příjmy z této činnosti považovány za příjmy ze živnosti dle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP a je možné uplatnit paušální výdaje ve výši 60 %.

Obdobně je nahlíženo i na činnost rozhodčích, kteří disponují příslušným živnostenským oprávněním.

Zpětné použití paušálních výdajů

Finanční správa na základě výše zmíněného rozsudku přizpůsobuje svoji správní praxi při zdaňování profesionálních sportovců v tzv. kolektivních sportech (fotbal, hokej, házená apod.), dále bude vycházet ze skutečnosti, že činnost profesionálního sportovce lze vykonávat jako živnost nebo jako nezávislé povolání. To znamená, že fyzické osoby dotčené touto změnou mohou nárokovat uplatnění příslušných výdajů i zpětně, a to podáním dodatečného daňového přiznání do 3 let ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání (nestanoví-li § 148 daňového řádu jinak).

Příjem ze zahraničí a zdanění v tuzemsku

Řada sportovců zároveň řeší, kde bude jejich příjem zdaňován v případě příjmů ze zahraničí. Fyzická osoba je daňovým rezidentem dle § 2 ZDP, pokud má v tuzemsku bydliště nebo se na území České republiky obvykle zdržuje (v tuzemsku pobývá alespoň 183 dní v roce). Daňová povinnost takovéto osoby se vztahuje na celosvětové příjmy. Pokud poplatník v zahraničí získal příjmy z titulu výkonu sportovní činnosti, tento příjem by měl být obecně zdaněn také v daném státě (tzn. v zahraničí). Zároveň je třeba ověřit, zdali stát, ve kterém je výkon činnosti uskutečňován nebude považovat danou osobu i za svého daňového rezidenta.

Mohlo by se tak zdát, že poplatník bude platit daň dvakrát. Tomu zabraňují uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Každá bilaterální smlouva je ale jiná a jiné jsou také metody, jimiž se dvojí zdanění s danou zemí eliminuje. Proto se v případě konkrétní země doporučujeme poradit s daňovým poradcem, nebo danou smlouvu pečlivě prostudovat.

Nepeněžní příjem sportovce

Při sestavování daňového přiznání je nutné zohlednit také nepeněžní příjmy sportovce. Mezi tyto nepeněžní příjmy lze zařadit například: bezplatné zajištění dopravy, stravy, ubytování, zdravotní a rehabilitační péče, doplňkové výživy apod. jinou osobou. Zahrnutím nepeněžních příjmů dojde ke zvýšení příjmů, a tudíž i základu daně.

Sponzoring ve sportu

Sponzorství (sponzoring) je dle § 1 odst. 4 zákona 10/1995 Sb. o regulaci reklamy příspěvkem poskytnutým s cílem podporovat výrobu nebo prodej zboží, poskytování služeb nebo jiné výkony sponzora. Sponzor poskytuje finance nebo jiné prostředky a za to dostává protislužbu (především reklama).

Často tak dochází k uzavření smlouvy mezi sponzorem a příjemcem příspěvku na základě smlouvy o reklamě. V případě sponzorovaného dochází k navýšení zdanitelných příjmů.