Matka, dcera… A co na to převodní ceny?

Dnes se ponoříme do světa převodních cen. Možná si říkáte, že o nich už přece všechno víte. Při nákupech v cizích zemích si přepočítáte ceny, zaplatíte a hotovo. Ano, do určité míry máte také pravdu. V případě převodních cen se skutečně jedná v první řadě o peníze, ale na úplně jiné úrovni, než si myslíte. U tzv. Transfer Pricing jde především o tanec zákonů, daňových kontrol a stanovení „férových“ cen, které se týkají převodů peněz mezi spojenými osobami (většinou společnostmi). Tak co? Vrhnete se s námi do víru tohoto tance?

Převodní ceny jsou v podstatě finanční částky, za které jsou zboží nebo služby prodávány mezi spojenými osobami (termín stanovený zákonem), jež jsou často v různých státech (ale nemusí). V mluvě zákonů jde o dva daňové subjekty, které jsou kapitálově či personálně spojeny (tzv. sdružené podniky). Například mateřská společnost v zahraničí fakturuje zboží své dceřiné firmě u nás, přičemž fakturovaná částka musí odpovídat obvyklým cenám na trhu. U nás se touto problematikou zabývá zákon č. 586/1992 Sb. V evropské legislativě je to pak směrnice OECD, která si dala za úkol, že stanovení výše převodních cen upraví tak, aby minimalizovala konflikty a předcházela soudním sporům. A proč soudním sporům? Uvidíte.

Pozor! Finanční správa se na převodní ceny zaměřuje

Zákon o převodních cenách má zajistit, aby všechny obchodní transakce mezi sdruženými podniky probíhaly za reálné ceny, jež musí odpovídat tržním podmínkám. To je důležité, neboť při obchodování mezi takovými firmami může existovat pokušení uměle zvýšit či snížit ceny, aby tím ty dané společnosti ovlivnily své daňové povinnosti. Asi si myslíte, že firmy mezi sebou obchodují za spravedlivé a správně stanovené ceny, ale opak je často pravdou. Podle statistik daňových kontrol se za tyto transakce ročně doměřují daně v řádech stamilionů korun. Finanční správa se na převodní ceny v posledních letech zaměřuje daleko více než kdy dřív a nezřídka se nejasnosti řeší až u Nejvyššího správního soudu.

Sankce a dodatečné daně často řeší soud

Obvyklou (spravedlivou) cenu za zboží si určují firmy samy, ale správce daně má přesně stanovené metody, díky nimž může ceny kontrolovat. Na základě těchto metod v případě nesrovnalosti pak správce daně vyměří společnosti dodatečnou daň (doměrek) a s ní související sankci. Firmy se však proti tomuto rozhodnutí mohou odvolat a často to řeší právě až Nejvyšší správní soud. Ten ale nemusí dát vždy za pravdu jen správci daně. Například když správce pro stanovení ceny (kontrolu) použije srovnávací „neprůkaznou“ analýzu, pak může soud jeho rozhodnutí (či rozhodnutí krajského soudu) zrušit. Bez ohledu na výsledek soudu, ruku na srdce, není lepší se soudům raději vyhnout?

Nebojte se zeptat daňového poradce

Problematika převodních cen není úplně pro laiky, je vhodné si nechat poradit anebo to zadat odborníkům daňovým poradcům (v EKP je to Lukáš Eisenwort a jeho tým). Ten vám nejen poradí, ale také vám vysvětlí, že nejde o nic jiného než o důležitý nástroj pro transparentní a spravedlivý obchod, kde umělé cenové mechanismy nemají své místo. Vyhnete se problémům s finančním úřadem a zbytečným pokutám. Nedopadnete pak jako v jednom z případů, kdy si manželka jednatele společnosti, která si u jeho firmy půjčila peníze s minimálním úrokem bez ohledu na bonitu. Úroková sazba jí byla potom u soudu takřka jedenáctinásobně zvýšená. To se tedy moc nevyplatilo, že?

Ať jste obchodník, podnikatel či jen zvědavec, tak doufáme, že vám náš článek vnesl více světla do světa převodních cen. A pokud byste chtěli vědět mnohem více, tak 13. 10. 2023 v ČNB povede Lukáš Eisenwort 4hodinový seminář na téma „Převodní ceny“.

Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.