Ospravedlnitelné důvody k prominutí pokuty za opožděnou oznamovací povinnost (5 Afs 245/2019 – 28)

Nejvyšší správní soud (NSS) ve svém rozsudku z července tohoto roku vyvrátil, že ospravedlnitelné důvody k prominutí sankce za opoždění v oznamovací povinnosti musí být nutně konkrétně vymezeny v metodickém pokynu GFŘ D-28 k promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu.

Rozsudek se týkal podnikatele, který nepodal včas oznámení o úplatném převodu podílu za částku 24 300 000 Kč. Přestože byl tento převod osvobozen od daně z příjmů, vznikla podnikateli dle zákona o daních z příjmů povinnost tuto skutečnost oznámit správci daně, jelikož příjem z převodu přesáhl částku 5 000 000 Kč. Daňový subjekt byl povinen tuto skutečnost oznámit do konce lhůty pro podání daňového přiznání za období, ve kterém k převodu došlo. Podnikatel však tuto povinnost nesplnil a byl tak vyzván k oznámení v náhradní 15denní lhůtě. Následkem toho mu byla vyměřena pokuta ve výši 10 % z částky neoznámeného příjmu, tj. 2 430 000 Kč. Podnikatel poté požádal o prominutí této pokuty, přičemž jako důvod uvedl nepříznivý zdravotní stav, který také řádně doložil. Dle lékařských zpráv se potýkal s vážným selháním ledvin a pravidelně musel docházet na dialýzu, která je psychicky i časově náročná. Tyto důvody ovšem finanční úřad neuznal jako dostatečné k prominutí pokuty, přičemž odůvodnění opřel o již zmíněný pokyn GFŘ, který selektivně jmenuje 4 důvody, které vedou k prominutí sankcí. Jedním z těchto důvodů je sice nepříznivý zdravotní stav, který brání splnit oznamovací povinnost, dle finančního úřadu však zdravotní stav podnikatele významnou zdravotní překážku dle pokynu nepředstavoval. Krajský soud se se závěry ztotožnil a dodal, že ostatní daňové povinnosti daňový subjekt plnil řádně.

NSS ve svém rozsudku tento názor následně vyvrátil a uvedl, že zákon neuvádí konkrétní důvody pro prominutí pokuty. Výčet důvodů pro prominutí uvedený v pokynu GFŘ není vyčerpávající a při vyhodnocování je třeba jej brát pouze jako podpůrný nástroj. Obecně pak je vždy nutné posuzovat důvody individuálně případ od případu.

Uvedené rozhodnutí může mít konsekvence i v budoucím posuzování důvodů k prominutí dalších sankčních prostředků.