Stravenky vs. stravenkový paušál, co je výhodnější?

S novým rokem vyšel v platnost dlouho diskutovaný a na poslední chvíli schválený daňový balíček, který vedle velmi propagovaného zrušení superhrubé mzdy přináší zaměstnavatelům možnost přispívat svým zaměstnancům na stravování formou peněžitého plnění, v praxi též nazvaný jako stravenkový paušál.

Do konce minulého roku obvykle zaměstnavatel přispíval svým zaměstnancům na stravování formou stravenek (v zákonu definováno jako nepeněžité plnění), které jsou na straně zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 568/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), od daně plně osvobozeny. Zaměstnavatel však může zahrnout do daňově uznatelných nákladů pouze 55 % z hodnoty této stravenky, maximálně však do výše 70 % stravného poskytovaného zaměstnanci při pracovní cestě trvající 5-12 hodin. Zbývajících 45 % je pro něj buď daňově neúčinný náklad, nebo je zaměstnanci tato zbývající část hodnoty stravenky sražena z čisté mzdy.

Na základě schváleného daňového balíčku mají zaměstnavatelé od roku 2021 možnost místo stravenek poskytovat i peněžité plnění – tzv. stravenkový paušál, který představuje pro zaměstnavatele podle § 24 odst. 2, písm. j) bodu 4 ZDP plně daňově uznatelný náklad.

Z pohledu zaměstnanců již není situace natolik příznivá jako v případě klasických stravenek a tento peněžitý příspěvek je osvobozen od daně maximálně do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům při pracovní cestě trvající 5-12 hodin. Aktuálně pro rok 2021 tento limit představuje částku 75,60 Kč (70 % ze 108 Kč).

Je vhodnější z pohledu nákladů společnosti poskytovat zaměstnanci stravenku anebo stravenkový paušál?

Odpověď na tuto otázku budeme hledat na dvou jednoduchých modelových příkladech.

V rámci první modelové situace poskytne zaměstnavatel stravenku ve výši 137 Kč na níž si zaměstnanec nepřispívá a celá tato hodnota jde k tíži zaměstnavatele. Hodnota stravenky byla zvolena ve výši 137 Kč z důvodu, že se jedná o daňově nejefektivnější výši stravenky, jež umožňuje vyčerpat maximální výši daňově uznatelného nákladu v roce 2021. Tuto možnost jsme porovnali s poskytnutím benefitu prostřednictvím stravenkového paušálu ve stejné výši.

V druhé modelové situaci uvažujeme poskytnutí stravenky anebo stravenkového paušálu pouze ve výši 70 Kč.

Z obou ilustrativních příkladů lze pozorovat, že svým systémem nastavení je stravenkový paušál výhodnější oproti klasickým stavenkám pokud je poskytován do výše 75,60 Kč jelikož do této výše jsou pro zaměstnavatele veškeré příspěvky daňově uznatelné a pro zaměstnance osvobozené od zdanění. Na druhou stranu je nezbytné uvést, že tato výhoda je spíše v podobě snížení administrativní zátěže společnosti, protože pokud by zaměstnavatel poskytnul stravenku ve výši 137 Kč a zaměstnanci by srazil běžnou výši 45 % z této hodnoty, byl by čistý příjem zaměstnance z tohoto benefitu 61,6 Kč a náklad jež by nesl zaměstnavatel po odečtu korporátní daně 19 % rovněž 61,5 Kč.

V případě, že se zaměstnavatel rozhodne poskytovat vyšší příspěvek na stravné než 75,60 Kč je z pohledu nákladů společnosti výhodnější využít klasické stravenky, jelikož není strana zaměstnavatele a ni zaměstnance zatížena „více náklady“ v podobě odvodu sociálního a zdravotního pojištění, daně z příjmů fyzických osob.

Výhodnost jednoho či druhého typu benefitu je třeba posuzovat u každého zaměstnavatele v kontextu na nastavení celkové zaměstnanecké politiky a fungování společnosti. Zejména v oblasti nastavení délky pracovních směn, poskytování benefitů u prací vykonávaných na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti, práci na homeoffice apod. Tyto všechny aspekty totiž mohou ovlivnit rozhodování společnosti o volbě typu benefitu. V následujících dílech EK Průvodce se zaměříme na další oblasti, jež mohou ovlivnit rozhodování společnosti v této oblasti benefitů.