Způsoby, jak odměňovat společníky a jednatele společnosti

V tomto článku ve stručnosti uvedeme, jaké jsou možné formy odměňování společníků a jednatelů společností. Zmíníme i případná rizika, která jsou s některými formami odměňování spojená. Příspěvek však neobsahuje úplný výčet forem odměňování, pouze vybrané.

Jako první možnost se naskýtá odměna formou mzdy. Tato odměna je zdaňována stejně jako příjem zaměstnance a podléhá zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Odměna za práci společníka mu může náležet na základě pracovněprávního vztahu, tj. formou pracovního poměru, dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti. Odměna za výkon funkce jednatele náleží jednateli na základě smlouvy o výkonu funkce. Jako další možnost odměňování se nabízí fakturace za práci pro společnost. Tento způsob odměňování s sebou nese ale jistá rizika. Zákon o daních z příjmů totiž pokládá práci jednatelů a společníků pro společnost za závislou činnost, tudíž fakturace za práce společnosti je trnem v oku finančnímu úřadu, který zpravidla posuzuje práci jednatelů a společníků za závislou činnost. Následně tak vznikají často daňové doměrky. Jiný způsob odměňování může být v podobě výplaty podílů na zisku, které se vyplácí ze zisku po zdanění. Pro výplatu podílů na zisku je potřeba dodržovat podmínky, které stanovuje obchodní zákoník. O výplatě podílů na zisku musí rozhodnout valná hromada. Podíl na zisku společníka bude daněn jako příjem z kapitálového majetku (ustanovení § 8 zákona o daních z příjmů), který bude podléhat 15 % srážkové dani. Podíl na zisku jednatele, jako osoby, která nemá majetkový podíl na společnosti, se považuje za příjem ze závislé činnosti, který podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Výplata podílu na zisku jednateli by měla být ukotvena ve smlouvě o výkonu funkce. V neposlední řadě lze odměnit společníky a jednatele ve formě různých zaměstnaneckých benefitů, které jsou upraveny v zákoně o daních z příjmů. Jedná se například o poskytnutí služebního auta pro soukromé účely či o příspěvky na životní a penzijní pojištění, nepeněžní příspěvek na rekreaci a jiné benefity. U každého z benefitu je potřeba určit daňový režim, tj. zda je daný benefit na straně zaměstnance osvobozený od daně, či je zdanitelný a tedy podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění a dále zda je benefit z pohledu zaměstnavatele nákladem daňově uznatelným nebo neuznatelným.