Test zachování činnosti spočívá v porovnání skutečně vykonávaných činností a struktury tržeb v období vzniku daňové ztráty s obdobím po přeměně. Cílem je zabránit situacím, kdy dochází k přeměně jen kvůli využití daňového štítu.

Podmínky, za kterých může nástupnická společnost při přeměně převzít daňovou ztrátu, jsou pak podrobně vymezeny v § 23c odst. 8 písm. b) ZDP.

V této souvislosti je potřeba si však uvědomit, že převzetí daňové ztráty zanikající společnosti s sebou nese i prodloužení otevřených období pro případnou kontrolu u správce daně, což nemusí být pro nástupnickou společnost vždy vítaný důsledek.

Zabránit prodloužení lhůty pro stanovení daně lze prostřednictvím vzdání se daňové ztráty. Pokud si společnost není jistá, že daňovou ztrátu bude moci uplatnit, nebo je zřejmé, že test zachování činnosti nebude splněn, je takovéto rozhodnutí určitě relevantní. Je však důležité oznámit toto rozhodnutí správci daně před zápisem přeměny do obchodního rejstříku a uvědomit si, že vzdání se daňové ztráty je v tomto případě nevratné.

Poplatník, který si není jistý, že test zachování činnosti bude splněn, a tedy má pochybnosti o možnosti uplatnění daňové ztráty, může kromě služeb daňového poradce využít žádosti o závazné posouzení u svého místně příslušného správce daně. Taková žádost musí obsahovat základní údaje o společnosti, přehled tržeb podle jednotlivých činností jak za období, kdy ztráta vznikla, tak za období, kdy má být uplatněna. Správce daně pak vydá závazné stanovisko, které poskytuje právní jistotu ohledně uplatnění daňové ztráty.