
Nejvyšší správní soud připomněl, že neznalost zákona neomlouvá. Jde o jeden ze základních právních principů moderního práva, který vychází již z doby římské. V tomto článku budeme hovořit o rozsudku NSS 10 Afs 39/2025, který se zabývá sporem mezi správcem daně a daňovým subjektem, který neohlásil osvobozený příjem přesahující 5 000 000 Kč.
Jedná se o situaci, kdy manžel převedl na svou manželku podílové listy v hodnotě téměř 16 000 000 Kč. Manželé měli zúžené společné jmění manželů, proto došlo k převodu na základě darovací smlouvy z jednoho výlučného vlastnictví do druhého. Jelikož šlo o dar mezi manželi, bezúplatný příjem byl osvobozen, avšak manželka měla povinnost nahlásit osvobozený příjem nad 5 000 000 Kč správci daně. Daňový subjekt tak neučinil a byla mu proto udělena pokuta ve výši 10 % částky (tedy téměř 1,6 milionu Kč). Je důležité zmínit, že tato sankce vzniká automaticky ze zákona (ex lege) po naplnění podmínek (neoznámení osvobozeného příjmu). Žalobkyně s vyměřením pokuty nesouhlasila a případ se dostal před krajský soud a později i před Nejvyšší správní soud.
Daňový subjekt žádal Finanční správu o prominutí pokuty. Argumentoval, že o povinnosti nahlásit osvobozený příjem nad 5 000 000 Kč nevěděl a že pokuta je vzhledem k jejímu nižšímu příjmu nepřiměřená (pracuje jako zdravotní sestra s měsíční mzdou kolem 22 000 Kč). Finanční úřad postupoval podle pokynu GFŘ-D-56, který vytyčuje pravidla pro posuzování prominutí pokuty. Tento pokyn není právně závazný, avšak NSS potvrdil správnost využití tohoto pokynu jako metodického vodítka v případě, že se úřad zaměří i na další specifické okolnosti případu. Finanční úřad nenalezl ospravedlnitelný důvod pro prominutí pokuty, argumentace daňového subjektu byly nedostatečné. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla k dispozici dar ve výši téměř 16 mil. Kč, pokuta ve výši cca 1,6 mil. Kč není likvidační. Likvidační by byla například za situace, kdy by žalobkyně nemohla se svým darem disponovat, což v případě podílových listů neprokázala. Došlo také k argumentaci, že ve chvíli, kdy žalobkyně přejímala dar takto značné hodnoty, měla se zajímat o právní a daňovou problematiku celé věci.
Nejvyšší správní soud dal tedy za pravdu finančnímu úřadu, stížnost žalobkyně zamítl a pokuta musí být uhrazena. Neznalost zákona nelze považovat za ospravedlnitelný důvod pro odpuštění pokuty ani jiné sankce kvůli nedodržení zákona.
Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.
EKP je členem Prime Global, jedné z TOP 5 mezinárodních organizací sdružujících nezávislé poradenské a účetní firmy po celém světě.