
Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) se dlouhodobě zabývá otázkou, zda a za jakých okolností vzniká povinnost odvést daň z přidané hodnoty (DPH), kterou plátce nesprávně uvedl na faktuře. Typicky jde o případy, kdy vystavitel účtoval vyšší sazbu DPH nebo uvedl daň i tehdy, kdy plnění nebylo zdanitelné, a následně se snaží o opravu či vrácení chybně odvedené částky DPH.
Základním principem uplatňování harmonizované DPH v EU je přitom zejména ochrana daňových příjmů státu a zároveň zachování daňové neutrality.
Podle ustálené judikatury SDEU má osoba, která uvede DPH na faktuře, povinnost tuto daň odvést, pokud existuje nebezpečí ztráty daňových příjmů. Takové riziko nastává v případech, kdy příjemce faktury je osobou povinnou k dani a může si neoprávněně uplatnit odpočet DPH z částky, která nebyla oprávněně účtována.
Naopak, pokud je příjemcem konečný spotřebitel, tedy osoba nepovinná k dani, žádné riziko ztráty daňových příjmů nevzniká. Spotřebitel nemá nárok na odpočet a stát tak o žádnou daň nepřijde.
Základní principy DPH potvrdil Soudní dvůr EU i ve věci C-101/24 Xyrality GmbH, která se týkala poskytování digitálních herních aplikací konečným zákazníkům prostřednictvím on-line platformy pro stahování aplikací, a to v období do 31. prosince 2014.
V tomto případě společnost Xyrality GmbH se sídlem v Německu prodávala své produkty prostřednictvím platformy provozované podnikem usazeným v Irsku. Společnost Xyrality GmbH vystavovala konečným zákazníkům potvrzení o nákupu, která obsahovala německou DPH. Následně však společnost Xyrality GmbH podala opravná přiznání k DPH, kde konstatovala, že poskytla služby nikoli konečným zákazníkům, ale na základě komisionářské smlouvy irské společnosti. Tuto opravu DPH však německý správce daně neakceptoval. Soudní dvůr následně konstatoval, že vzhledem k tomu, že odběratelé byli osobami nepovinnými k dani (konečnými spotřebiteli), neexistovalo riziko neoprávněného odpočtu daně.
Z tohoto důvodu společnost Xyrality GmbH neměla povinnost odvést DPH uvedenou na potvrzeních o nákupu, jelikož skutečné poskytnutí služeb bylo třeba přičíst irské společnosti, která vůči zákazníkům vystupovala jako faktický poskytovatel a nesla odpovědnost za odvod DPH.
Rozhodnutí Soudního dvora EU potvrzuje, že povinnost odvést DPH uvedenou na faktuře vzniká pouze tehdy, pokud existuje riziko ztráty daňových příjmů, tedy možnost neoprávněného odpočtu u odběratele. Pokud je však odběratelem konečný spotřebitel bez nároku na odpočet, povinnost odvést chybně uvedenou daň nevzniká, protože stát o žádné příjmy nepřichází. Tento závěr má praktický význam při posuzování, kdy je nutné odvést DPH nesprávně uvedenou na faktuře a kdy nikoliv.
Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.
EKP je členem Prime Global, jedné z TOP 5 mezinárodních organizací sdružujících nezávislé poradenské a účetní firmy po celém světě.