Kromě řádné účetní závěrky existují i další druhy účetních závěrek a v článku se s nimi seznámíte a dozvíte se, co je to účetní závěrka a čím je tvořena.
K povinnostem účetních jednotek, které vedou účetnictví, patří i každoroční sestavování účetní závěrky následující po uzavření účetních knih, tedy účetní uzávěrce. V závislosti na zařazení účetních jednotek do kategorie dle zákona účetnictví a povinnosti ověření účetní závěrky auditorem se liší obsah a rozsah účetní závěrky. Rozlišujeme čtyři kategorie účetních jednotek: mikro, malé, střední a velké.
Co je účetní závěrka?
Účetní závěrka je souborem dokumentů, které mají za cíl informovat ostatní subjekty (např. stát, akcionáře, banky, dodavatele, veřejnost atd.) o majetkové a finanční kondici společnosti. Tyto dokumenty musí být sestaveny v souladu s účetními zásadami a podávat věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, vlastním kapitálu, nákladech a výnosech společnosti. V žádném případě by účetní jednotka neměla zastírat a skrývat skutečný stav použitím nesprávných účetních metod. Dodržení těchto zásad je v případě auditovaných společností kontrolováno auditorem.
Čím je účetní závěrka tvořena?
Součástí účetní závěrky jsou následující dokumenty:
- rozvaha – je přehledem majetku a zdrojů financování společnosti, její přesná struktura je stanovena v příloze č. 1 vyhlášky 500/2002 Sb.,
- výkaz zisku a ztráty (výsledovka) – je přehledem jednotlivých nákladů a výnosů společnosti, přesná struktura je opět stanovena vyhláškou 500/2002 Sb. (příloha č. 2),
- příloha v účetní závěrce – doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty,
- přehled o změnách vlastního kapitálu – obsahuje přehled položek vlastního kapitálu včetně jejich změn ke kterým došlo v průběhu účetního období,
- přehled peněžních toků (cash flow) – informuje i peněžních tocích ve společnosti a současně peněžní toky rozděluje do tří kategorií dle činnosti na provozní, investiční a finanční.
Účetní závěrky jednotlivých společností se mohou lišit v závislosti na jejich rozsahu – rozlišujeme účetní závěrku v plném a ve zkráceném rozsahu. Při vykazování ve zkráceném rozsahu není nutné sestavovat přehled o změnách vlastního kapitálu a přehled peněžních toků. Zároveň se také liší obsah a rozsah přílohy.
Účetní závěrku ve zkráceném rozsahu mohou sestavovat pouze účetní jednotky, které nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem.
Jaké druhy účetních závěrek rozlišujeme?
- Řádná – sestavuje se k poslednímu dni účetního období. U většiny společností je tímto dnem 31. prosinec.
- Mimořádná – je sestavována ke dni zániku povinnosti vést účetnictví a dále také např. před vstupem společnosti do likvidace nebo do konkursu.
- Mezitímní – slouží ke zjištění aktuálních stavu v průběhu účetního období. Narozdíl od předchozích dvou druhů účetních závěrek mezitímní účetní závěrce nepředchází inventarizace a uzavření účetních knih. Sestavuje se například při výplatě zálohy na podíl na zisku.
V jakém termínu musí být účetní závěrka schválena a zveřejněna?
Sestavením účetní závěrky celý proces nekončí, protože účetní závěrka musí být ještě projednána valnou hromadou do 6 měsíců od konce účetního období.
Po schválení účetní závěrky a ověření auditorem (u společností, kterým vzniká tato povinnost) musí do 30 dnů od splnění těchto podmínek dojít ke zveřejnění v obchodním rejstříku. Nejpozději však do 12 měsíců od konce účetního období. I v případě, že společnost nemá ověřenou nebo schválenou účetní závěrku, musí stejně dojít ke zveřejnění.
Účetní závěrka je zveřejněna ve stejném rozsahu, v jakém je sestavena, pouze malé a mikro účetní jednotky bez povinnosti ověření účetní závěrky auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty.
Za nezveřejnění, nedodržení předepsaných náležitostí, neověření auditorem nebo neuchování účetní závěrky může být uložena pokuta až do výše 3 % aktiv společnosti, doporučujeme tedy plnit zákonné povinnosti řádně a včas.
Máte-li zájem o další aktuality, sledujte nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.
