Jelikož došlo ke snížení minimálního měsíčního vyměřovacího základu ze 40 % na 35 % průměrné mzdy, klesla minimální měsíční záloha z 5 720 Kč na 5 005 Kč.

Změna se týká především OSVČ, jejichž záloha pro rok 2026 byla stanovena právě ve výši minimální zálohy. Pokud OSVČ odvádí pojistné ve vyšší částce, která vychází z výpočtu jejího skutečného vyměřovacího základu, samotné snížení minimálního základu její výši zálohy neovlivní. Novou výši zálohy si mohou podnikatelé ověřit na ePortálu ČSSZ.

Ke snížení záloh nedošlo zpětně od ledna 2026, ale nová výše se uplatnila poprvé za červenec 2026. OSVČ, které v první polovině roku hradily zálohy ve výši 5 720 Kč, tak v důsledku změny vznikl přeplatek na zaplacených zálohách. Tento přeplatek lze ponechat na účtu sociálního zabezpečení a využít ho pro úhradu budoucích záloh, případně lze požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení o jeho vrácení.

O vrácení však není nutné žádat, jelikož uhrazené zálohy budou zohledněny při zúčtování pojistného na základě přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2026. Pokud na základě tohoto zúčtování bude stanoven přeplatek, bude OSVČ vrácen.

Celkové pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se tak při výkonu činnosti po celý kalendářní rok 2026 a platbě minimálních záloh snížilo o 8 577 Kč.

Změna se dotkla i poplatníků v prvním pásmu režimu paušální daně, kde se rovněž od 1. července 2026 měsíční záloha snížila z původních 9 984 Kč na 9 162 Kč, a to zpětně od 1. ledna 2026. Nevyužije-li poplatník možnost snížení úhrady některé paušální zálohy do konce roku 2026, může po skončení zdaňovacího období požádat správce daně o vrácení přeplatku.

Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.