Hlavní příčinou zdržení však není samotný zákon o účetnictví, ale doprovodná novela zákona o dani z příjmů. Ta obsahuje změny, které kritizují jak firmy, tak daňoví poradci, jelikož zahrnuje i úpravy, které s účetnictvím vůbec nesouvisejí. Například definuje nové termíny a konstrukce, které zejména živnostníkům zkomplikují výpočet základu daně.

Podle člena prezidia Komory daňových poradců Jiřího Nesrovnala se na úpravách mohlo pracovat již dříve, jelikož Komora dlouhodobě upozorňuje na nedostatky doprovodného zákona. Podle něj by měly být z návrhu odstraněny části, které přímo nesouvisejí s novým zákonem o účetnictví a v praxi by zbytečně komplikovaly vedení daňové evidence drobným podnikatelům. Současně je podle něj nutné dopracovat části návrhu, které s novým zákonem skutečně souvisejí, například investice do cizího majetku nebo úprava zdanění velkých firem účtujících podle mezinárodních účetních standardů.

Návrh zákona nyní prošel do prvního čtení, přičemž mezi prvním a druhým čtením se počítá s delší lhůtou, aby mohl být připraven komplexní pozměňovací návrh ke sporným bodům. Očekává se, že tato lhůta potrvá přes půl roku. Dle prezidentky Komory daňových poradců Petry Pospíšilové je v plánu daňové změny zrevidovat a omezit na nezbytné minimum. Jelikož součástí návrhu je rovněž roční odklad účinnosti, aby se účetní a daňoví poradci mohli na nový zákon připravit, nejbližší reálně možný termín začátku účinnosti zákona tak připadá až na rok 2029.

Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.