Již z důvodové zprávy k novele zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „ZP“) vyplývá, že vyčlenění má charakter vkladu části jmění. Daňové dopady vyčlenění závisejí na povaze vyčleňovaného majetku. Je-li vyčleňován obchodní závod, uplatní se režim obdobný převodu části jmění na jinou společnost podle § 23a ZDP. Zde je nutné rovněž upřesnit, že ustanovení § 23a ZDP se aplikuje pouze v případě, kdy předmětem „převodu“ (vyčlenění) budou veškerá aktiva a závazky (tj. například i zaměstnanci), jež z organizačního hlediska představují samostatný podnik. Při vyčlenění obchodního závodu se nabývací cena daného obchodního podílu, který rozdělovaná společnost nabude v přijímající společnosti, stanoví dle § 23a odst. 2 ZDP – ve výši hodnoty vyčleněného podniku určené znaleckým posudkem. 

Pokud je vyčleňovaným majetkem podíl v jiné obchodní korporaci představující většinový podíl, pohlíží se na tuto operaci jako na obdobu výměny podílů a postupuje se dle § 23b ZDP. Nabývací cena nově získaného podílu v nástupnické (nabyté) obchodní korporaci se u nástupnické společnosti řídí § 23b odst. 3 ZDP, kdy konkrétně se jedná o hodnotu, jakou měl podíl v této společnosti k rozhodnému dni vyčlenění. Naproti tomu pro zjištění daňové nabývací ceny podílu v nástupnické společnosti u rozdělované společnosti se postupuje dle ustanovení § 23b odst. 5 ZDP a nabývací cenou bude jejich reálná hodnota podle právních předpisů upravujících účetnictví k rozhodnému dni vyčlenění, a tak zde připadá v úvahu více možností stanovení daňové nabývací ceny (znalecký posudek, kvalifikovaný odhad, tržní hodnota, obecně uznávané oceňovací modely).

V ostatních případech rozdělení vyčleněním nespadajících pod režim § 23a nebo § 23b ZDP bude relevantním ustanovením § 23c ZDP, jelikož bude splněna definice dle § 23c odst. 3 ZDP, či v některých případech také definice dle § 23c odst. 2 písm. b) ZDP. V těchto ostatních případech (vyčlenění jiných aktiv, která nejsou závodem ani většinovým podílem) se nabývací cena získaného podílu stanoví ve výši daňové zůstatkové ceny vyčleněného odpisovaného majetku a účetní hodnoty ostatních aktiv. Původní daňové hodnoty vyčleněného majetku tedy přecházejí na nabytý podíl.

Koordinační výbor tak u přeměny vyčleněním vyjasnil nejasné daňové dopady této nové metody převodu majetku v rámci korporací, avšak stále zůstávají nedořešené některé dílčí otázky, např. účtování vyčlenění u účetně předluženého závodu, u kterého není zcela jasné, zda by se takové předlužení účtovalo do zdanitelných výnosů, anebo by bylo možné tyto výnosy vyloučit ze zdanění na základě ustanovení § 23a odst. 3 ZDP. Ohledně vývoje v této oblasti Vás tak budeme nadále informovat.

Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.