Minimální daň z příjmů pro nadnárodní a vnitrostátní skupiny Poslanecká sněmovna 27. října 2023 schválila ve třetím čtením návrh zákona o dorovnávacích daních pro zajištění minimální úrovně zdanění velkých nadnárodních a vnitrostátních skupin. Ty by měly nově odvádět 15% minimální daň z příjmů. Cílem nového zákona je zajistit, aby nadnárodní skupiny platily spravedlivý podíl na dani bez ohledu na to, kde působí, a aby přestaly přesouvat své zisky do tzv. daňových rájů. Návrh zákona byl měl platit od 31. prosince 2023. *„Zákon o dorovnávacích daních přinese do českého daňového systému dvě nové formy přímé daně: přiřazovanou dorovnávací daň a českou dorovnávací daň,“* uvádí Jan Kotala, jednatel EKP Advisory Dorovnávací daně z příjmů budou dvě Přiřazovanou dorovnávací daň budou platit mateřské společnosti velkých firem s ročními výnosy přesahujícími 750 milionů EUR, pokud jejich celkové efektivní zdanění klesne pod 15 %. Dorovnávací daň se v tomto případě určí pro členskou entitu mateřské společnosti. Česká dorovnávací daň se zaměří na zdanění subjektů, kterým plynou příjmy z českých zdrojů. Co přinese nová daň do státního rozpočtu? Odhaduje se, že nová daň by mohla přinést do státního rozpočtu mezi 4 až 6 miliardami Kč při současné sazbě daně z příjmů právnických osob ve výši 19 %. V případě, že by sazba této daně po schválení vládního konsolidačního balíčku vzrostla na 21 %, tak výnos poklesne na 2 miliardy Kč. Zvýšením sazby daně z příjmů právnických osob totiž dojde k vyššímu zdanění českých dceřiných společností a poboček a tím i omezení prostoru pro aplikaci dorovnávacích daní. Novému vládnímu konsolidačnímu balíčku se věnujeme například zde. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Novela zákoníku práce mění podmínky pro DPP a DPČ Od 1. října 2023 platí díky novele zákoníku práce nové podmínky pro dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ). U DPP a DPČ se nyní mění celá řada věcí, například se změnilo právo na příplatky, evidence odpracované doby, rozvrh práce a další. Zaznívají hlasy, že se díky změnám stanou dohody méně flexibilní a práce „dohodářů“ bude dražší. To prý může vést ze strany zaměstnavatelů k omezení jejich využívání. Proto se podívejme na problematiku změn u dohod trošku blíže. V čem přesně spočívá zdražení práce „dohodářů“? Vedle hodinové odměny totiž mají mít nově právo na příplatky za práci v noci, o víkendech, o svátcích a při ztížených pracovních podmínkách. Za každých 100 odpracovaných hodin jim navíc vzniká právo na cca 8 hodin dovolené (to až od 1. 1. 2024). Kvůli čemu jsou nyní DPP a DPČ méně flexibilní? Nejpozději 3 dny před počátkem směny či zahájením práce vás nově musí zaměstnavatel písemně či elektronicky seznámit s rozvrhem směn. „Dohodáři“ se na práci tak můžou lépe připravit a nenastane situace, že by se o práci dozvěděli v ten den, kdy mají práci vykonat. Jde tedy o plánování práce podobně jako u zaměstnanců na HPP. To s sebou může skutečně přinést menší flexibilitu. Dále si budou muset vést zaměstnanci na dohodu evidenci odpracované doby a pravidla pracovní doby a povinných odpočinků budou mít stejné jako stálí pracovníci. Převedení DPP na pracovní poměr a výpověď s odůvodněním Stávající i budoucí „dohodáři“ budou mít nárok po 180 odpracovaných dnech a smlouvě platné minimálně 12 po sobě jdoucích měsíců zažádat o převedení dohody na pracovní poměr. Zaměstnavatel jim poté musí do 1 měsíce odpovědět a svoji odpověď adekvátně zdůvodnit. Stejně tak bude muset zaměstnavatel nově odůvodnit případnou výpověď (i když bez nároku na odstupné). A to v případě, že nabudete dojmu, že vám ji dal kvůli domáhání se zákonných práv souvisejících s uzavřením DPP či DPČ (rozvrh směn předem, převedení do pracovního poměru, čerpání dovolené apod.). Pokud se „dohodář“ se zaměstnavatelem nedohodne na výpovědi dohodou, tak obou typů dohod platí 15denní výpovědní lhůta. Vládní konsolidační balíček by měl změnit odvody na sociálním pojištění u DPP Finanční odměna zůstane u DPČ stejná, tedy do výše 3 999 Kč za měsíc je bez odvodů. U DPP nastanou od 1. ledna 2024 změny. Pokud „dohodář“ u jednoho zaměstnavatele překročí 25 % průměrné mzdy, tak bude odvádět sociální a nemocenské pojištění. Letos je limit ve výši 10 081 Kč. Jestliže budete mít dohody u více zaměstnavatelů, tak kromě povinnosti jim všechny platné dohody nahlásit, platíte pojištění při překročení 40 % průměrné mzdy (dohromady za všechny dohody). Letos by tento limit byl 16 130 Kč. K novele zákoníku práce se budeme věnovat v EKPrůvodci číslo 10 a 11. Sledujte nás. Novému vládnímu konsolidačnímu balíčku se věnujeme například zde. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Budou si muset sázkaři vést deníček výher a proher? V rámci vládního konsolidačního balíčku, který by měl vejít v platnost 1. 1. 2024, se sníží limit pro zdanění výher z 1 milionu korun ročně na 50 000 korun ročně. Hráči hazardních her budou tedy muset podávat daňová přiznání a výhru zdanit, vedení celoroční evidence sázek by se tak pro ně mělo stát automatickou činností. Nutnost podat daňové přiznání k výhrám nad 50 000 korun se bude týkat vybraných hazardních her. Například u loterie bude výhra nad nový snížený limit sražena 15% daní přímo u provozovatele. Výherce tedy již získává částku po odečtení daně bez ohledu na to, kolik peněz do sázení vložil. Zpozornět by měli především sázkaři, kteří se zabývají kurzovým sázení, technickými (například automaty) a živými hrami (hra s krupiérem či hráči proti sobě) a turnaji. Hráči, kteří hrají více různých typů hazardních her, budou muset výhry a prohry u jednotlivých druhů her striktně oddělovat. Danit se budou částky nad 50 000 Kč výhry – po odečtení všech vkladů a sečtení všech výher se bude výhra danit 15% daní. Bude daň z výher vymahatelná? Podle ministerstva financí stát snížením výherního limitu postupuje v souladu s principy ochrany veřejného zdraví a bojuje tím se závislostmi. Jan Řehola, ředitel Institutu pro regulaci hazardních her, však uvádí, že vymahatelnost daně bude velmi problematická, protože většina hráčů si evidenci vést nebude, daňové přiznání podávat nebudou a nebo se rovnou přesunou k nelegálním provozovatelům. Do konce roku 2019 byly výhry z loterií či sázek zcela osvobozené od daně. Od roku 2020 byl limit bez daně stanovený na milion korun. Novému vládnímu konsolidačnímu balíčku se věnujeme například zde. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Firma nebo živnost? Co je výhodnější? Chystáte se vstoupit do světa podnikání, ale stále váháte, jestli pro vás bude lepší živnost nebo založení firmy? Obě formy podnikání s sebou nesou své pro a proti a my vám dnes přehledně uvedeme, o jaké rozdíly se konkrétně jedná. Věříme, že po dočtení našeho článku budete mít jasno v tom, jaká právní forma podnikatelské činnosti bude pro vás ta pravá a bude odpovídat vašim cílům a potřebám. Hlavním rozdílem mezi osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) a společností s ručením omezeným (s. r. o.) je odpovědnost za případné dluhy z podnikání. OSVČ ručí veškerým svým majetkem, ale s. r. o. po zaplacení základního kapitálu (minimálně 1 Kč) za dluhy z podnikání osobním majetkem neručí. Jde o to, že OSVČ podniká pod svým jménem jako fyzická osoba, ale s.r.o. je právní subjekt. To znamená, že osobní majetek je oddělený od závazků společnosti. Paušální daň zvládne živnostník sám Založit si živnost je jednodušší, levnější a rychlejší způsob začátku podnikání (založení živnosti stojí 1 000 Kč). Navíc pokud OSVČ zvolí paušální daň, pak nemusí podávat daňové přiznání a daň z příjmu a sociální a zdravotní pojištění platí jednou částkou každý měsíc. Nesmí však přesáhnout příjmy nad 2 miliony korun za rok. Živnostník má na výběr více forem placení daní a účetnictví – paušální výdaje (1x za rok v daňovém přiznání vypočítá procenta z příjmu – 15% daň), daňová evidence či vedení účetnictví (je nutné až při příjmech nad 25 milionů korun ročně). S paušální daní si většinou živnostník poradí sám a nepotřebuje k tomu pomoc účetní. Složitější administrativa? Jednoznačně s.r.o. Založení s. r. o. stojí 5 – 10 000 Kč a společnost musí vést podvojné účetnictví, které se řídí zákonem o účetnictví a danou legislativou. Evidence všech výnosů, nákladů, pohledávek a závazků je tedy pro firmu nutností, ne volbou. Výsledný zisk poté společnost zdaní 19% daní z příjmu právnických osob. Případní společníci ve firmě odvedou srážkovou daň (15 %) z podílu na zisku. Administrativa s. r. o. je tedy celkově náročnější a na její vedení majitelé zaměstnávají účetní. Při rozhodování mezi firmou a živností mějte na zřeteli svůj cíl Firmu většinou zakládají lidé, kteří plánují do podniku přibrat více zaměstnanců a postupně expandovat. Živnost volí ti, kteří chtějí pracovat na volné noze, nikoho dalšího ke své práci nepotřebují a prezentují se svým jménem. Klienti a obchodní partneři často vnímají firmy jako stabilnější a profesionálnější subjekt, oproti tomu živnostník může vzbuzovat více důvěry kvůli ručení vlastním majetkem. Volba mezi s. r. o. a živností závisí vždy na konkrétní situaci a cíli zakladatele. Často není od věci obrátit se s žádostí o radu na odborníka (právníka či daňového poradce), aby vám pomohl vybrat si tu nejlepší možnost. Ať už si ale vyberete cokoliv, svých podnikatelských snů se nikdy nemusíte vzdát. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Daňové milostivé léto 2023 je v plném proudu Slunce svítí, ptáci zpívají, letní drinky jsou na každém rohu, prostě léto je v plném proudu. Počkat! Vždyť už je skoro podzim! Ano, ale díky daňovému milostivému létu si užíváme prodlouženou jízdu. Co to znamená? Představte si, že dlužíte nedoplatky na dani a máte možnost se zbavit nedoplatků na úrocích, penále či pokutách, které s tím souvisí. Myslíte, že je to science fiction? Ne! Od 1. července do 30. listopadu 2023 totiž můžou všechny fyzické osoby, kterým do 30. září 2022 vznikl dluh na nedoplatcích, zažádat o odpuštění souvisejících nedoplatků. A to není vše, čtěte dál. Žádost o mimořádné odpuštění je zdarma, má však jedinou podmínku (tedy kromě samotného podání žádosti v uvedeném termínu). Do 30. listopadu musíte uhradit nedoplatek na dani, a to jednorázově nebo ve splátkách. Při dluhu vyšším než je 5 000 korun, si dluh můžete rozložit až do 12 po sobě jdoucích měsíčních splátkách. Mimořádný zánik některých nedoplatků na dani a na příslušenství daně. První kouzlo. Milostivé léto je vlastně takové kouzlo, protože všem fyzickým i právnickým osobám začnou také automaticky mizet drobné nedoplatky vzniklé do 30. září 2022. Jestliže není výše nedoplatků vyšší než 199 korun (a v případě daně z nemovitých věcí 29 korun) a zároveň jejich součet do 1. července 2023 nepřekročil 1 000 korun, tak se jednoduše vytratí. To je zkrátka kouzlo. Dluh na sociálním pojistném. Druhé kouzlo. Milostivé léto si přichystalo i příjemné překvapení pro dlužníky na sociálním pojistném. Těm, kteří měli své dluhy splatné do 1. října 2022, stát odpustí penále. Stačí jen oznámit na OSSZ, že dluh do konce milostivého léta zaplatíte (a pak skutečně zaplatíte). Dluh si opět můžete rozložit do splátek (pokud je to více než 5 000 korun a méně než 50 000 korun). První splátka ale musí odejít nejpozději do 31. prosince 2023. Ti, kteří k 1. červenci 2023 na sociálním pojistném nemají žádný dluh splatný do 1. října 2022, budou mít odpuštěné penále automaticky. Vidíte, léto ještě nekončí Daňové milostivé léto 2023 je tedy skutečně v plném proudu a přináší s sebou četné výhody pro daňové poplatníky. A pokud si nebudete vědět rady, nejlepší věc, jakou můžete v této situaci udělat, je poradit se s odborníkem. Daňoví poradci dokážou identifikovat všechny výhody a úlevy, které můžete aktuálně využít. Máte-li zájem o další aktuality, sledujte nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Dorovnávací daň jako nástroj spravedlnosti a efektivity Slyšeli jste již o tzv. dorovnávací dani? Ministerstvo financí tento termín použilo v důvodové zprávě k letošnímu vládnímu konsolidačnímu balíčku. Pokud se to k vám ještě nedoneslo, tak jde vlastně o globální minimální daň ve výši 15 %, která se bude týkat velkých nadnárodních a vnitrostátních skupin, které mají roční výnosy více než 750 milionů eur. Občas se totiž stává, že členské entity (dceřiné společnosti a různé pobočky) si mezi sebou vzájemně přesouvají zisky, aby si snížily daňovou povinnost. A tomu má právě dorovnávací daň zabránit. Hlavní entita (mateřská společnost) si své pobočky v rámci jednoho státu či na mezinárodní úrovni většinou zřizuje kvůli tomu, aby získala přístup na místní trh, snížila riziko či z jiných strategických důvodů. Nezřídka se však stává, že touto formou zřízení společnosti sledují různé daňové výhody. Nadnárodní skupiny totiž někdy přesouvají své zisky do jurisdikcí s nižšími daňovými sazbami, což ve výsledku výrazně snižuje jejich celkovou daňovou povinnost. Dorovnávací daň zajistí spravedlivý podíl na dani Dorovnávací daň ministerstvo zavedlo právě z důvodu, aby firmy odváděly minimálně 15 % z celkových zisků na dani z příjmu. A jestliže sazba výše 15 % nedosahuje, musí členské entity hradit právě dorovnávací daň. Tím se má zajistit, aby pobočky a dceřiné společnosti platily spravedlivý podíl na dani. Tato globální minimální daň má dvě hlavní složky: dorovnávací daň skupiny (je určena na úrovni státu a týká se celé skupiny) a tuzemskou dorovnávací daň (úroveň jednotlivých členských entit). Globální minimální daň zabrání daňovým únikům velkých nadnárodních skupin Dorovnávací daň představuje důležitý krok k větší daňové transparentnosti a spravedlnosti. Jejím cílem je zabránit daňovým únikům velkých nadnárodních skupin a zajistit, aby každá členská entita platila svůj spravedlivý podíl na dani. Zároveň je globální minimální daň prostředkem, který má přinést větší příjmy do státní pokladny. Vládnímu konsolidačnímu balíčku se věnujeme i v jiných článcích, například zde a zde. Sledujte nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Daně a finance Whistleblowing se stal pro některé firmy nutností V dnešní době se firmy pohybují v rychle se měnícím a náročném prostředí, v němž jsou etika a pravidla někdy až na druhém místě. Téma whistleblowingu tak získává stále více na váze a od 1. srpna letošního roku je pro řadu zaměstnavatelů také nutností. V červnu 2023 byl u nás totiž ve Sbírce zákonů vyhlášený zákon o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání, který ochraňuje a podporuje ty, kteří nahlásí neetické chování ve firmách. Whistleblowing neboli oznamování neetického chování nebo nezákonných praktik se stalo v mnoha zemích již neodmyslitelnou součástí moderního obchodního prostředí. Nový zákon by tak i u nás měl být krokem k větší transparentnosti a otevřenosti. Lidé díky internímu oznamovacímu systému můžou nahlásit obtěžování na pracovišti, škodlivé jednání u veřejných zakázek, finančních služeb, praní špinavých peněz a podobně. Systém však musí dokonale chránit identitu whistleblowera, aby mu nehrozila žádná odvetná jednání. Bez důvěry oznamovatele by tedy celé řešení nemělo žádný smysl. Koho se whistleblowing týká? Interní oznamovací systém si u nás musí zřídit společnosti a další zaměstnavatelé, kteří mají alespoň 50 zaměstnanců, dále obce s více než 10 tisíci obyvateli, veřejní zadavatelé, orgány veřejné moci ve vybraných oblastech a některé další firmy (např. z finančního sektoru). Podle odhadů je jen firem, jichž se to týká, takřka 15 tisíc. V případě, že firmy oznamovací systém nezavedou, tak riskují pokutu až jeden milion korun. Ta jim hrozí i v případě, že nezaručí skrytou identitu oznamovatele či nezabrání právě odvetnému jednání. Pokuty však postihnou také oznamovatele (až 50 tisíc korun), jestliže vědomě nahlásí nepravdivé tvrzení. Jaký přínos má whistleblowing pro společnost? Whistleblowing může mít i preventivní charakter. Pokud se totiž problémy nahlásí dříve, než se z nich stanou větší aféry, tak škody a rizika z nich plynoucí budou výrazně nižší. Když budou firmy aktivně odhalovat své slabé stránky, tak to může zlepšit jejich pověst mezi širokou veřejností. Takové organizaci totiž záleží na dodržování zákonů a pravidel, což jim také přinese další zákazníky, investory a zaměstnance. Větší odpovědnost, nové výzvy Moderní byznys s sebou přináší větší transparentnost, otevřenost a odpovědnost, což bude společnostem otevírat nové výzvy a příležitosti. Významným spojencem firem v oblasti whistleblowingu mohou být daňově poradenské společnosti, které organizacím s novým zákonem poradí a díky odborné znalosti financí pomůžou odstranit podezřelé praktiky. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Daně a finance Česká windfall tax byla jen zbožným přáním Windfall tax neboli daň z neočekávaného zisku je vždy trošku kontroverzní a lidé, kteří o ní rozhodují, by ji měli předem pečlivě zvážit. Daň je totiž většinou reakcí na nějakou zvláštní situaci a ne vždy může přinést kýžený efekt. V naší republice ji od 1. ledna 2023 zavedla vláda. Windfall tax byla reakcí na vysoké ceny energií v důsledku války na Ukrajině. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury má do státní pokladny přinést jen za rok 2023 cca 85 mld. Kč. Již teď je však jasné, že se toto zbožné přání nenaplní. Už v minulosti jsme v naší republice zaznamenali určitá speciální opatření, která měla podobné prvky jako windfall tax. Jednou z nich byla v roce 2010 například zvláštní daň na solární elektrárny, kterou vláda zavedla kvůli tomu, aby částečně vyrovnala nadměrné zisky majitelů solárních elektráren a přispěla do státní pokladny. Windfall tax je dočasná, bude platit do roku 2025 Daň byla dočasná stejně jako nyní, kdy má platit v letech 2023 – 2025 a podléhat jí budou velké finanční instituce a energetické a petrochemické společnosti. Stát u firem apeluje na solidárnost a tyto mimořádné zdroje chce přesměrovat na pomoc lidem a firmám s vysokými cenami energií. A jak lidem stát vlastně pomáhá? Pro rok 2023 zastropoval ceny energií pro lidi i firmy a nabádá občany k vyřízení státních příspěvků (například na bydlení, na živobytí, na péči atd.). Výnosy daně z neočekávaného zisku budou výrazně nižší Podle aktuálních informací však v letošním roce windfall tax nepřesáhne ani 40 mld. Kč. Vláda totiž počítala se stejnými cenami komodit a výnosy jako v roce 2022, což se nenaplnilo. Válka na Ukrajině a s tím spojená tržní nejistota komodity navýšila o rizikovou přirážku. Bankám zase poklesl zisk a tím základ daně, když zvýšily klientům úroky vkladů. A energetické a petrochemické společnosti upozorňují, že poklesem tržních cen energií pod hranici pro odvod ze zisku nebudou odvádět tak vysoké daně, jak stát zamýšlel. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Daně a finance Bude od nového roku dohoda o provedení práce dávat smysl? Dohoda o provedení práce (DPP) je jednou z nejčastěji využívaných typů pracovních smluv u nás. Využívají ji ženy na rodičovské dovolené, důchodci, studenti a někdy i OSVČ a zaměstnanci, kteří potřebují přivýdělek. Od nového roku se však možná na tomto poli díky vládnímu konsolidačnímu balíčku ledacos změní. Ministerstvo práce a sociálních věcí argumentuje tím, že se „dohodáři“ připravují o penzi, ošetřovné atd. Hlavním důvodem ale je, že státní kasa díky DPP přichází o příjmy do sociálního systému. Tak se na to podíváme. Doposud platilo, že zaměstnanec pracující na dohodu při měsíční odměně do 10 000 Kč (včetně) hrubého neplatí sociální ani zdravotní pojištění (nic neplatí ani zaměstnavatel). A pokud podepsal prohlášení k dani, pak mu každý měsíc na účtu přistane čistá odměna 10 000 Kč. Jeden člověk může mít uzavřených několik DPP, přičemž prohlášení k dani může podepsat jen u jedné z nich. Z těch ostatních je pak automaticky strhnuta 15% srážková daň. První limit zase tolik nezmění Nově by měly být pro „dohodáře“ dva limity. Ten první se bude týkat zaměstnance s jednou DPP, která bude mít strop ve výši 25 % průměrné mzdy. Nad tento limit již bude muset zaměstnanec platit sociální i zdravotní. Letos je průměrná hrubá mzda 40 324 Kč a pro výpočet se zaokrouhluje na pětisetkoruny směrem dolů, takže je to 40 000 Kč. Tady to tedy odpovídá původní hranici 10 000 Kč, kdy po jejím překonání zaměstnanec platí pojistné. Dobrou zprávou je, že když v příštím roce stoupne průměrná mzda, tak se zvedne i tato hranice. DPP se s druhým limitem stane zátěží Druhý limit se týká lidí s více než jednou uzavřenou dohodou. Ten zní tak, že pokud bude souhrnný výdělek vyšší než 16 000 Kč, tedy 40 % letošní průměrné hrubé mzdy, tak musí zaměstnanec zaplatit pojistné. S tím se však také pojí poměrně velká administrativní zátěž pro zaměstnavatele, který musí sledovat souhrnné příjmy každého „dohodáře“ a hlásit je České správě sociálního zabezpečení. Tento mechanismus bude platit také obráceně, kdy bude ČSSZ informovat zaměstnavatele, ať kvůli překročení limitu zaplatí pojistné. Samozřejmě i zaměstnanec z povinností nevyjde úplně lehce, bude totiž muset nahlásit každému zaměstnavateli všechny své uzavřené dohody. Více otázek než odpovědí? Nic neobvyklého Jisté je to, že Česká republika (a Slovensko) jsou co se týče DPP víceméně unikátní. Podle Evropské komise však dohody nesplňují podmínky pro rovný pracovněprávní vztah, protože nezahrnují dovolenou a jiné zaměstnanecké nároky. Bude mít tak ale dohoda o provedení práce v budoucnu vůbec význam? Zejména když se s ní bude pojit složitá administrativa na všech stranách a bude mít vlastně všechny náležitosti klasických pracovních smluv? Proč by měli zaměstnavatelé na tuto dohodu od nového roku přistupovat? A nebude to znamenat především obrovské znevýhodnění pro důchodce a matky samoživitelky, pro které byly tyto dohody často jedinou možností výdělku? Zatím návrh MPSV budí rozpaky a přináší více otázek než odpovědí. Jak se vše projeví v praxi, ukáže čas. Vládnímu konsolidačnímu balíčku se věnujeme i v tomto našem článku, tak se mrkněte. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.

Daně a finance Matka, dcera… A co na to převodní ceny? Dnes se ponoříme do světa převodních cen. Možná si říkáte, že o nich už přece všechno víte. Při nákupech v cizích zemích si přepočítáte ceny, zaplatíte a hotovo. Ano, do určité míry máte také pravdu. V případě převodních cen se skutečně jedná v první řadě o peníze, ale na úplně jiné úrovni, než si myslíte. U tzv. Transfer Pricing jde především o tanec zákonů, daňových kontrol a stanovení „férových“ cen, které se týkají převodů peněz mezi spojenými osobami (většinou společnostmi). Tak co? Vrhnete se s námi do víru tohoto tance? Převodní ceny jsou v podstatě finanční částky, za které jsou zboží nebo služby prodávány mezi spojenými osobami (termín stanovený zákonem), jež jsou často v různých státech (ale nemusí). V mluvě zákonů jde o dva daňové subjekty, které jsou kapitálově či personálně spojeny (tzv. sdružené podniky). Například mateřská společnost v zahraničí fakturuje zboží své dceřiné firmě u nás, přičemž fakturovaná částka musí odpovídat obvyklým cenám na trhu. U nás se touto problematikou zabývá zákon č. 586/1992 Sb. V evropské legislativě je to pak směrnice OECD, která si dala za úkol, že stanovení výše převodních cen upraví tak, aby minimalizovala konflikty a předcházela soudním sporům. A proč soudním sporům? Uvidíte. Pozor! Finanční správa se na převodní ceny zaměřuje Zákon o převodních cenách má zajistit, aby všechny obchodní transakce mezi sdruženými podniky probíhaly za reálné ceny, jež musí odpovídat tržním podmínkám. To je důležité, neboť při obchodování mezi takovými firmami může existovat pokušení uměle zvýšit či snížit ceny, aby tím ty dané společnosti ovlivnily své daňové povinnosti. Asi si myslíte, že firmy mezi sebou obchodují za spravedlivé a správně stanovené ceny, ale opak je často pravdou. Podle statistik daňových kontrol se za tyto transakce ročně doměřují daně v řádech stamilionů korun. Finanční správa se na převodní ceny v posledních letech zaměřuje daleko více než kdy dřív a nezřídka se nejasnosti řeší až u Nejvyššího správního soudu. Sankce a dodatečné daně často řeší soud Obvyklou (spravedlivou) cenu za zboží si určují firmy samy, ale správce daně má přesně stanovené metody, díky nimž může ceny kontrolovat. Na základě těchto metod v případě nesrovnalosti pak správce daně vyměří společnosti dodatečnou daň (doměrek) a s ní související sankci. Firmy se však proti tomuto rozhodnutí mohou odvolat a často to řeší právě až Nejvyšší správní soud. Ten ale nemusí dát vždy za pravdu jen správci daně. Například když správce pro stanovení ceny (kontrolu) použije srovnávací „neprůkaznou“ analýzu, pak může soud jeho rozhodnutí (či rozhodnutí krajského soudu) zrušit. Bez ohledu na výsledek soudu, ruku na srdce, není lepší se soudům raději vyhnout? Nebojte se zeptat daňového poradce Problematika převodních cen není úplně pro laiky, je vhodné si nechat poradit anebo to zadat odborníkům daňovým poradcům (v EKP je to Lukáš Eisenwort a jeho tým). Ten vám nejen poradí, ale také vám vysvětlí, že nejde o nic jiného než o důležitý nástroj pro transparentní a spravedlivý obchod, kde umělé cenové mechanismy nemají své místo. Vyhnete se problémům s finančním úřadem a zbytečným pokutám. Nedopadnete pak jako v jednom z případů, kdy si manželka jednatele společnosti, která si u jeho firmy půjčila peníze s minimálním úrokem bez ohledu na bonitu. Úroková sazba jí byla potom u soudu takřka jedenáctinásobně zvýšená. To se tedy moc nevyplatilo, že? Ať jste obchodník, podnikatel či jen zvědavec, tak doufáme, že vám náš článek vnesl více světla do světa převodních cen. A pokud byste chtěli vědět mnohem více, tak 13. 10. 2023 v ČNB povede Lukáš Eisenwort 4hodinový seminář na téma „Převodní ceny“. Podívejte se na naše další články ze světa daní, daňového poradenství a financí. Najdete nás na EKP Advisory, Facebook či LinkedIn.